Atabeg: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Zdroje: +kategorie |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 18:
*Atabegové v [[Mezopotámie|Mezopotámii]], které založil [[Zengi]], [[křižáci|křižáky]] nazývany ''Sanguin''. Jeho nástupci vládli až do roku [[1218]]
*Atabegové ve Fars, kteří vládli v [[Persie|Persii]] v letech [[1148]] až do 60. let [[13. století]] kdy byli svrženi Hulagu Khanem.
*Atabegové v [[
*Atabegové v Luristanu
Řádek 25:
Počátkem [[12. století]] se atabegové zformovali do mnoha dynastií, které byli rozesety po celém seldžuckém panství. Tyto dynastie byli zakládány stále více se emancipujícími Mamlúky, kteří drželi vysoké úřady pod vládou seldžuckých emírů. Když emírové umírali, Mamlúci se poprvé stali místokráli a poručníky za emírovi právoplatné potomky, čímž v praxi uzurpli moc z rukou svých pánů. Takto se dostal k moci a založil dynastii atabegů ([[1103]] - [[1128]]) v [[Damašek|Damašku]] atabeg Tughtigin.
Městu [[Mosul]] vládli atabegové z rodu Aksunkur a [[Zengi]]. Roku [[1128]] se [[Zengi]] stal jediným vládcem Mosulu a krátce na to se prohlásil pánem celé severní [[Mezopotámie]] a [[Sýrie]].
Severní části [[Luristan]]u, dříve známá jako Lurikuchik (malý Luristan) vládli nezávilslí atabegové z rodu Khurshidi až do počátku [[17. století]], kdy poslední atabeg Shah Verdi Khan byl odstraněn [[persie|perským]] šáhem [[Abbas I.|Abbasem I.]] a vládu v zemi předal Husainu Khanovi, vůdci proti němu rebelského kmene. Nicméně namísto titulu atabeg byl Husainovi dán guvernérský titul ''Wali'', který dále nosili Husainovi následovníci. Jižní čast Luristanu, Velký Luristan byl nezávislý stát pod vládou rodu Fazleviehů v letech [[1160]] - [[1424]]. Hlavní město byl Idaj, z něhož dnez zbyly jen ruiny.
Řádek 31:
===Kavkaz===
Shams al-Din Eldiguz ([[1137]] – [[1175]]), Veliký atabeg tureckého sultána z [[Bagdád]]u, v [[
==Zdroje==
| |||