Májové spiknutí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Konec povstání: typografie za použití AWB |
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 48:
}}</ref> a v noci na 10. května 1849 byla většina účastníků zatčena. Mezi zatčenými byli např. [[Karel Sabina|K. Sabina]], [[Karel Sladkovský|K. Sladkovský]], [[Josef Václav Frič|J. V. Frič]], [[Emanuel Arnold|E. Arnold]], [[František Havlíček|F. Havlíček]] nebo [[Vilém Gauč|V. Gauč]]. Bylo vyneseno 25 [[Trest smrti|rozsudků smrti]], zatčení však byli [[Amnestie|amnestováni]] a k vykonání rozsudků smrti nedošlo. Sabina zřejmě patřil k nemalé skupině lidí, kteří byli revolučním rokem 1848 zklamáni natolik, že je nakonec i zlomili k udavačství. Zatčení měla za následek potlačení radikálního proudu.
První amnestie byla udělena v roce 1854, druhá v letech 1855-1856 a generální byla udělena 8. května 1857.<ref name=":0"
| příjmení = Štaif
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Revoluční léta 1848-1849 a české země
| vydání =
| vydavatel = Historický ústav ČSAV
| místo = Praha
| rok vydání = 1990
| počet stran = 1994
| strany = 172–174
| isbn =
}}</ref>
Nad Prahou (ale i nad pevnostmi Hradec Králové, Terezín, Josefov s Jaroměří) byl vyhlášen výjimečný stav, který byl zrušen
| příjmení = Štaif
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Revoluční léta 1848-1849 a české země
| vydání =
| vydavatel = Historický ústav ČSAV
| místo = Praha
| rok vydání = 1990
| počet stran = 1994
| strany = 172–174
| isbn =
}}</ref>
== Reference ==
| |||