Prusko-rakouská válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m prohození šablon; kosmetické úpravy |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 117:
[[Soubor:Saxon Cavalry in Prague 1866.jpg|náhled|Spojenecká saská jízda v Praze v prvních dnech války]]
[[Soubor:Nachod 1.JPG|náhled|[[Bitva u Náchoda]] 27. června 1866]]
Pokud jde o výzbroj obou hlavních soupeřů, není úplně pravda, že o vítězství Pruska ve válce rozhodla pouze moderní výzbroj pěchoty, především nová puška [[jehlovka]]. [[Perkusní předovky]] rakouské pěchoty systému Lorenz měly například větší dostřel, přesnost i spolehlivost. Pokud Rakušané místo bodákového útoku použili střeleckou taktiku, měly „lorencky“ nad jehlovkami, kterým se také často lámaly právě jehly v závěrovém mechanismu, navrch. Z dalších druhů vojsk jak rakouské [[jezdectvo]] (považované už tradičně za jedno z nejlepších v Evropě), tak zejména [[dělostřelectvo]], vybavené na svou dobu moderními čtyř a
Značně rovněž vázla komunikace Benedekova štábu s podřízenými jednotkami. Benedek, na rozdíl od Moltkeho, měl ve své přímé podřízenosti veškeré [[armádní sbor]]y, jezdecké [[divize (vojenství)|divize]] i dělostřeleckou zálohu. Navíc s oblibou velel vojsku tzv. „ze hřbetu koně“. Takto však nemohl mít jasný přehled o činnosti celé armády. Nemohl se ani tolik spoléhat na samostatné jednání svých podřízených vyšších velitelů, kteří by v zájmu naplnění strategického plánu postupovali pružně a přitom samostatně. Důkazem toho může být např. kontrast mezi jednáním pruského korunního prince, který se v bitvě u Hradce Králové dle Moltkeho rozkazu snažil přivést za každou cenu 2. pruskou armádu na bojiště a postojem velitelů II. a IV. rakouského armádního sboru, kteří se bez ohledu na Benedekovu bitevní dispozici dali vtáhnout do zbytečného boje o les Svíb.
|