Spartakovi skauti práce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesunuto do kategorie Organizace zaniklé roku 1938 pomocí Cat-a-lot |
m překlepy, typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
=== Spartakovi skauti ===
Když v roce 1921 došlo k založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], tito proletářští skauti se přimkli k ní a založili organizaci ''Spartakovi skauti'' při ''Federaci dělnických tělocvičných jednot''. Nová organizace byla schválena I. sněmem [[Federace dělnických tělocvičných jednot]]. I oni vyznávali jak skautské, tak komunistické zásady. Ve svém programovém prohlášení z roku 1921 uvádí mj.
| příjmení = Mucha
| jméno = Vilém
Řádek 17:
| kapitola = Omyly a nové boje
| strany = 95
}}</ref>. Spartakovi skauti se zapojili v roce 1922 pořadatelsky do Zemské spartakiády konané v Brně. Koncem roku udala Federace DTJ ve svých výkazech, že v ní působí téměř sto skautských oddílů s 1450 členy. V čele těchto skautů byli
Mimo těchto komunistických skautů v nové republice působil počtem nejsilnější Svaz Junáků-skautů (30 000 členů), vznikaly skautské odbory ve [[Svaz DTJ|Svazu DTJ]] a v [[Orel (spolek)|Orlu]]. Existovalo také Sdružení socialistických skautů a skautek. Sdružení vedli Jaroslav Štych s Luisou Štychovou a Vrbenský.<ref name="DDT100">{{Citace monografie
Řádek 59:
I nadále byli organizováni pod Federací DTJ. Komunisté v té době chtěli všechny organizace, v nichž měli rozhodující slovo, spojit do [[Federace proletářské tělovýchovy]]. Její ustavující sjezd byl v lednu 1926 v Praze VII. Měsíčník ''Oheň'' byl zrušen. <ref name="DDT126">Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 126</ref>
V období 1. republiky fungovalo v Československu 21 skautských organizací, sdružujících přes 130 000 členů. Byly roztříštěné nejen politicky, ale i pojetím
| příjmení = Kössl
| příjmení2 = Krátký
| |||