Karel Pokorný (sochař): Porovnání verzí

Přidáno 941 bajtů ,  před 1 měsícem
chronologie; další díla
(chronologie; další díla)
| obrázek = Karel Pokorný (1891-1962).jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Karel Pokorný ses svým dílemmodelem „Sbratření“ (1949)<ref>repro: Svět v obrazech, roč.5, 1949, č. 46 z 12.11.1949</ref>
| místo narození = [[Pavlice]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo pohřbení = [[Vyšehradský hřbitov]]
}}
[[Soubor:Pomník obětem 2.JPG|265px|náhled|Pomník obětem neštěstí na dole Nelson III u Oseka, 1925|alt=]]
[[Soubor:Bozena Nemcova.JPG|náhled|Pokorného pomník [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] na [[Slovanský ostrov|Slovanském ostrově]] v&nbsp;Praze (vytvářený v&nbsp;letech [[1941]]–[[1952]], odhalený r.&nbsp;[[1955]])]]
[[Soubor:Karel Pokornýː Křest sv. Ludmily, bronz Praha 1935.jpg|265px|thumb|Křest sv. Ludmily, bronz, Katedrála sv. Víta, Praha 1935]]
[[Soubor:Monument Red Army soldier liberating Prague.JPG|náhled|Replika sousoší Sbratření, 1947–1950]]
[[Soubor:PomníkMonument obětemRed 2Army soldier liberating Prague.JPG|265px|náhled|PomníkReplika obětemsousoší neštěstíSbratření, naPraha dole Nelson III u Oseka, 1925|alt=1947–1950]]
[[Soubor:Bozena Nemcova.JPG|265px|náhled|Pokorného pomníkPomník [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] na [[Slovanský ostrov|Slovanském ostrově]] v&nbsp;Praze; (vytvářenývytvořen v&nbsp;letech [[1941]]–[[1952]], odhalenýodhalen r.&nbsp;[[1955]])]]
 
'''Karel Pokorný''' ([[18. leden|18.&nbsp;ledna]] [[1891]], [[Pavlice]]<ref name=“matrika“>[https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/10717?image=216000010-000253-003379-000000-014404-000000-00-B01044-00820.jp2 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Pavlice </ref> – [[14. únor]]a [[1962]], [[Praha]]) byl [[Češi|český]] [[sochař]] a vysokoškolský [[Učitel|pedagog]]. Byl žákem [[Josef Václav Myslbek|Josefa Václava Myslbeka]], výrazného představitele českého sochařského realizmu. Jako vysokoškolský učitel působil nejprve na ČVUT, později jako profesor [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]]. Zde také v letech 1948–1950 působil vezastával funkci rektora.
 
== Životopis ==
Ve [[Vídeň|Vídni]] se vyučil [[strojní zámečník|zámečníkem]], [[umělecké zámečnictví]], takédále studoval na Škole uměleckého zámečnictví v&nbsp;[[Hradec Králové|Hradci Králové]]. Těsně před [[První světová válka|1.&nbsp;světovou válkou]] studoval na Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na AVU k&nbsp;[[Josef Václav Myslbek|J.&nbsp;V.&nbsp;Myslbekovi]]. Po ukončení studia pracoval na AVU dalších pět let jako Myslbekův asistent. V&nbsp;letech [[1936]] až [[1939]] učilvyučoval modelování na [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]. Po [[Druhá světová válka|2.&nbsp;světové válce]] od roku [[1945]] působil jako profesor [[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]], kde měl svoji vlastní sochařskou „školu“, z&nbsp;níž během lete 1946–1961 vyšlo 79&nbsp;absolventů. Jeho asistentem byl [[Zdeněk Krybus]].<ref>Almanach Akademie výtvarných umění k 180. výročí založení školy (1799-1979), editor Jiří Kotalík starší. Praha 1979, s. 111</ref>
 
Po [[Druhá světová válka|2.&nbsp;světové válce]] od roku [[1945]] působil jako profesor [[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]], kde měl svoji vlastní sochařskou „školu“, z&nbsp;níž během lete 1946–1961 vyšlo 79&nbsp;absolventů. Jeho asistentem byl [[Zdeněk Krybus]].<ref>Almanach Akademie výtvarných umění k 180. výročí založení školy (1799-1979), editor Jiří Kotalík starší. Praha 1979, s. 111</ref>
 
Bývá považován za zakladatele [[socialistický realismus|socialistického realismu]] v českém sochařství, styl spojený vždy ideologií s politickým obsahem. V tomto směru pokračovali v rozvoji stylu i jeho žáci.
 
== Dílo ==
Vytvořil pět desítek monumentálních sochařských děl. Vyšel z myslbekovské tradice realismu: pro Myslbeka zvětšoval modely dvou zadních soch světců ze sousoší sv. Václava na Václavském náměstí, jeho autorský podíl bývá spatřován v soše sv. Vojtěcha, kterou již Myslbek nestihl dokončit. Své sociální cítění projevoval již v sochách stylu civilismu ve 20.- 30. letech, nejdříve pomníkem pro oběti důlní katastrofy u Oseka, také čtřymi reliéfy padlých legionářů. Po roce 1945 převažují pomníky politické a s heroizací dělnické práce. Z této řady
Vytvořil tři desítky monumentálních sochařských děl myslbekovské tradice realismu. Především to jsou pomníky politické, kulturní a sociální tematiky:
* [[Pomník obětem katastrofy na dole Nelson|''Pomník obětem katastrofy na dole Nelson'']], 1925, pískovec, jediné Pokorného dílo stylově vybočující z realismu, navazuje na tvorbu [[Otto Gutfreund|Oty Gutfreunda]]a
* ''Horník'' a ''Rubající horník'', obě 1928
* ''Sv. Metoděj křtí svatou Ludmilu'', bronz, 1934-1935; v kapli sv. Ludmily katedrály<ref></ref> sv. Víta v Praze
* ''Valcíř'', bronz, 1936
* cyklusCyklus čtyř monumentálních reliéfů ''Legionáři'': Útok; Obrana; Umírání; Smrt a Oběť, slivenecký mramor, 1936–1938, [[Národní památník na Vítkově]]
* ''Válečná léta'', 1943 – alegorická ženská postava zahalená do pláště a zmítaná větrem
* ''[[Sbratření (Česká Třebová)|Sbratření]]'', 1947–1950, bronz, sousoší objetí českého civilisty se sovětským vojákem v České Třebové, [[Sbratření (Vrchlického sady)|replika]] ve Vrchlického sadech v Praze
 
=== Literatura ===
* ''Karel Pokorný a jeho škola. [Sochy]'': Katalog výstavy, úvodní text Jiří KOTALÍK, st. Národní galerie v Praze, únor-březen 1984
* WITTLICH, Petr: ''České sochařství ve XX. století''. SPN Praha 1978, s. 224-225
* TOMEŠ, Josef. ''Český biografický slovník XX.&nbsp;století.'' II.&nbsp;díl. K–P. Praha : Paseka, Litomyšl : Petr Meissner, 1999. S.&nbsp;469. {{ISBN|80-7185-246-5}}.