Pátek (zámek): Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 1 měsícem
Oprava letopočtů
(Magdaléna se za Jana z Lobkovic neprovdala)
(Oprava letopočtů)
Vesnice s&nbsp;tvrzí patřila klášteru až do začátku [[Husitské války|husitských válek]], ale změny majitelů během nich jsou nejasné. Podle [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] vesnici roku 1420 věnoval Janovi z&nbsp;Vartenberka a roku 1436 [[Jakoubek z Vřesovic|Jakoubkovi z&nbsp;Vřesovic]].<ref name="sedlacek"/> Podle jiné varianty dějin se Jakoubek vesnice zmocnil už roku 1421. Král Zikmund ji zapsal Janovi z&nbsp;Vartenberka za pomoc v&nbsp;boji s&nbsp;[[Husitství|husity]], ale Jakoubek ji odmítl vydat. Císař mu její držení nakonec roku 1436 ústně potvrdil, ale nevydal žádnou listinu. V&nbsp;polovině patnáctého století probíhala revize šlechtického majetku, a protože Jakoubek neměl žádný doklad o&nbsp;svém vlastnictví, musel Pátek roku 1454 přenechat Vilémovi z&nbsp;Konic.<ref name="andel"/>
 
Roku 15781478 (15741474<ref name="andel"/>) Vilém z&nbsp;Konic Pátek postoupil Jindřichovi staršímu [[Páni z Klinštejna|z&nbsp;Klinštejna]] a na Toužetíně. Po něm jej roku 1480 drželi jeho synové Jan, Jindřich a Čeněk z&nbsp;Klinštejna. Z&nbsp;nich se nakonec jediným majitelem stal Jan, který zemřel na přelomu patnáctého a šestnáctého století. Statek po něm zdědili synové Jindřich a Jan z&nbsp;Klinštejna, ale podle potvrzovací listiny krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava]] z&nbsp;roku 1504 patřily určité podíly i&nbsp;jejich strýcům. Od roku 1510 byl jediným vlastníkem Jan z&nbsp;Klinštejna, kterému král [[Ludvík Jagellonský|Ludvík]] roku 1523 povolil tvrz se dvory a mlýny opravit. Jan z&nbsp;Klinštejna žil ještě v&nbsp;roce 1533.<ref name="sedlacek"/> Pátek zdědila jeho dcera Magdaléna, které byl ale vyplacen a 12.&nbsp;prosince 1543 svěřen do správy [[Jan mladší Popel z Lobkovic|Jana z&nbsp;Lobkovic]], který Pátek v&nbsp;roce 1545 získal do dědičného vlastnictví pro sebe a své děti. Z&nbsp;neznámých důvodů byl však majitelem tvrze v&nbsp;letech 1557–1560 Bedřich Mičan z&nbsp;Klinštejna.<ref name="sedlacek"/> Jan z&nbsp;Lobkovic nechal někdy v&nbsp;letech 1544–1557 tvrz přestavět. V&nbsp;jejím areálu založil [[Vodní mlýn|mlýn]] s&nbsp;[[Atika (architektura)|atikovými]] [[Štít (architektura)|štíty]] a částečně dochovanými figurálními a ornamentálními [[Sgrafito|sgrafity]].<ref name="andel"/>
 
Jan z&nbsp;Lobkovic zemřel roku 1570 a pátecký statek připadl jeho synovi [[Kryštof z Lobkovic|Kryštofu z&nbsp;Lobkovic]]. Císař [[Rudolf&nbsp;II.]] roku 1587 zvýšil cenu zástavy o&nbsp;třináct tisíc [[Tolar (historická měna)|tolarů]]. Koruna ani Strahovský klášter neměly dostatek prostředků k&nbsp;vyplacení majetku, a proto byl v&nbsp;roce 1594 Kryštofovi Pátek zapsán do [[Zemské desky|zemských desek]] jako dědičný majetek. Po Kryštofovi zámek zdědil syn Jan Kryštof z&nbsp;Lobkovic, ale ten zemřel bezdětný už v&nbsp;roce 1614. Páteckou část jeho majetku zdědili Jan Libštejnský z&nbsp;Kolovrat, Alžběta z&nbsp;Lobkovic a Vilém mladší z&nbsp;Lobkovic, zatímco vdova Benigna Kateřina z&nbsp;Kolovrat dostala [[Divice (zámek)|Divice]].<ref name="sedlacek"/>