Kuchyňská linka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dílčí opravy
Řádek 1:
{{neověřeno}}
'''Kuchyňská linka''', taksestavená do jednoho celku, jak jí známe v dnešní podobě, začala vznikat přibližně ve 20. letech 20. století. Do té doby byly kuchyně vybavovány samostatnými skříněmi, policemi a stoly, tedy [[Solitér|solitéry]]. Patřily k nim: [[kredenc]], převážně[[příborník]], příborníkyspížka, akamna mycímiči stolysporák, [[mycí stůl]] se dvěma kotly a výlevka. Kuchyně měla tehdy velicepoměrně malé úložné a skladovací prostory. V roce 1925, se objevily příborníky a kuchyňské skříně známé jakofirmy Hoosiers, názevnazvané bylpodle odvozen od jménaamerického výrobce z [[Indiana|Indiany]], navržené. sJejich ohledemřešení naupřednostnilo praktičnost a funkčnost, byly prezentovány jako: ''"Kuchyňský [[nábytek]], který ušetří kilometry kroků"''. Poselství této reklamy bylo jasné, zdůraznit hospodyňkám především úspory času při použití praktických skříní Hoosiers.
Myšlenka variabilních skříněk se objevila okolo roku 1930. Ve Spojených státech na to měla velký vliv zvyšující se poptávka po zařízení kuchyní plynoucí z postupného sociálního vývoje. Stavba menších domů na předměstích s opouštění systému služebnictva, bylo jednou z příčin, že ženy ze střední a vyšší střední třídy se začínají více věnovat vaření. Protože úspora času v kuchyni a praktičnost použití se stávaly prioritou, postupně se systémem účelného sestavení nábytku a spotřebičů v kuchyni začaly zabývat jednotlivci, mezi jinými Christine Frederick, která se jako jedna z prvních žen věnovala [[Ergonomie|ergonomii]] kuchyně. Následně se výzkumem ideálního pracovního a úložného prostoru zabývají architekti i výrobci.
Řádek 6:
 
== Materiály používané k výrobě ==
Materiálem používaným k výrobě kuchyňského nábytku bylo původně dřevo, obvyklenejlépe bukové či dubové. Později,Od počátku 20. století se kredence zhotovovaly z lakovaného měkkého dřeva v kombinaci s překližkou. S nástupem masívní průmyslové výroby se začala používat tzv. [[laťovka]]. V sedmdesátých letech 20. století zažilase svoustala chvíli slávyoblíbenou '''kovová kuchyňská linka'''. KovovéPlechové respdíly se snadno sestavovaly a měly povrch dvířek proveden ve smaltu, což zaručilo nejen barevnou variabilitu (móda pastelových barev), ale i jejich snadnou omyvatelnost. plechovéNevýhodou provedeníbylo serezivění všakspodních nesetkalodílů sskříněk, přílišnýmvystavených nadšenímvýparům uživatelůz vaření a mokrému provozu. VPřesto dnešníse v modernizované podobě užívají dosud, například v modifikaci pro zdravotnická zařízení.

V doběsoučasnosti je nejběžnějším materiálem použitým na výrobu kuchyňských linek laminovaná dřevotřísková deska [[Dřevotříska|DTD]] v kombinaci s [[Polotvrdá dřevovláknitá deska|MDF]] deskami. Nepřeberné množství stále nových dezénů a barev nabízí bytovému architektu na výběr tisíce variant provedení. Pracovní desky se vyrábějí převážně z laminované DTD desky se zaoblenou MDF hranou. S postupem nových technologií začala být dostupná technologie výroby pracovních desek z umělého kamene. Jedná se o materiály založené na kompozitní směsi přírodního kameniva a syntetické (umělé) pryskyřice, mezi které patří směs přírodního kameniva a methylmetakrylátové pryskyřice nebo směs přírodního kameniva a polyesterové pryskyřice. Novým přírodním materiálem pro výrobu pracovních desek je ušlechtilý beton.
 
== Související články ==
Řádek 16 ⟶ 18:
* [[Digestoř]]
 
{{Portály|Dřevo a nábytek|Gastronomie|Umění}}
 
[[Kategorie:Kuchyně]]