Trčkové z Lípy: Porovnání verzí

[[Přídomek]] odvozovali podle vsi a tvrze [[Lípa (Všestary)|Lípa]] u [[Hradec Králové|Hradce Králové]] (část obce [[Všestary (okres Hradec Králové)|Všestary]]), odkud pocházely příbuzenské rody [[Lipští z Lípy|Lipských z Lípy]] a [[Salavové z Lípy|Salavů z Lípy]]. Jméno Trčka, přesněji Smil Trčka se poprvé objevuje v [[Zemské desky|''Pozůstatcích desk zemských k roku 1407'']]. První historicky doložený je [[Mikuláš Trčka z Lípy]]. Zprávy o rodě pocházejí z [[15. století]], zbohatli v éře [[husitství]]. [[Mikuláš Trčka z Lípy]] († [[1453]]) koupil z [[Konfiskace|konfiskátů]] [[hrad]] [[Homole (hrad)|Homoli nad Dušniky]] (v současnosti v [[Polsko|Polsku]], čímž získal strategickou kontrolu nad obchodní cestou ze [[Slezsko|Slezska]] do Čech. Půjčoval peníze králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]]. V roce 1428 koupil dům v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], který si zvolil za své sídlo. Následně získal vesnice u [[Dolní Kralovice|Dolních Kralovic]], [[Světlá nad Sázavou|Světlou nad Sázavou]] (1429, i s hradem), [[Lipnice|Lipnici]], [[Mladá Vožice|Vožici]] a [[vlašim]]ské panství. S Kateřinou ze Smiřic měl 3 syny: [[Burian Trčka z Lípy a na Lipnici|Buriana I. na Lipnici]] (zakladatele tzv. ''lipnické'' větve rodu Trčků) a [[Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi|Mikuláše staršího na Vlašimi]] (zakladatele tzv. ''vlašimské'' větve rodu). Třetí syn Zdeněk zemřel bezdětný.

Po smrti Mikuláše Trčky z Lípy roku 1453 musel jeho syn Burian I. Trčka z Lípy tváří v tvář revizím majetků vyvolaných čerstvě korunovaným králem [[Ladislav Pohrobek|Ladislavem Pohrobkem]] dokládat legální nabytí všech trčkovských statků. To se mu nepodařilo, a proto rod na nějaký čas ztratil pelhřimovské[[pelhřimov]]ské a řečické panství. Díky přímluvě [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbra]] se Burianovi podařilo získat zpět panství pelhřimovské a menší část panství řečického. Od roku 1454 působil jako přísedící u [[Zemský soud|zemského soudu]] a od roku 1457 působil jako nejvyšší písař. Podporoval Jiřího z Poděbrad, což mu po jeho korunování králem vyneslo místo velitele vojska v boji proti odbojné [[Jihlava|Jihlavě]].

Po smrti bratra Zdeňka si zbývající dva bratři, Burian a Mikuláš pravděpodobně v roce 1464 rozdělili rodový majetek. Rod se tak podle získaných území rozdělil na dvě větve: ''lipnickou'' a ''vlašimskou''.