Wikipedista:Vlkos1681/Pískoviště1: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
mazání textu
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - osoba
| jméno = Eleonora Tennant
| obrázek =
| velikost obrázku =
Řádek 41:
}}
 
'''Eleonora Tennant''', Eleonora Elisa Fiaschi Tennant (19. prosince 1893, [[Sydney]], [[New South Wales]] – 11. září 1963, Kettering, [[Northamptonshire]], [[Anglie]]) byla australská politická aktivistka, známá především díky svému zapojení do krajně pravicové politiky v Anglii. Ona a její manžel [[Ernest Tennant]] měli spojení s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a ona neskrývala svůj antisemitismus. Dvakrát kandidovala za [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní stranu]] do [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]], v roce 1931 a v roce 1945. V roce 1952 se vrátila do Austrálie a v roce 1961 kandidovala do Senátu za "Democratic Labour Party", Demokratické strany práce.
== Životopis ==
Eleonora Tennant se narodila v Sydney<ref name="Burkes1568">Charles Mosley (ed.), ''Burke's Peerage, Baronetage & Knightage'', 107th edition, 3 volumes. Wilmington, Delaware, U.S.A.: Burke's Peerage (Genealogical Books) Ltd, 2003. p. 1568</ref> italsko-australskému vojenskému chirurgovi Thomasi Fiaschimu a jeho první manželce Catherine Ann (rozené Reynolds), která se narodila v [[Irsko|Irsku]] a byla vyhovávaná u jeptišek.<ref>{{cite news|url=http://adb.anu.edu.au/biography/fiaschi-thomas-henry-6165|title=Fiaschi, Thomas Henry (1853–1927)
|work=[[Australian Dictionary of Biography]]|access-date=23 May 2020}}</ref> a poté byla poslána do školy v Anglii.<ref>"The Returning Officer: Eleonora Tennant", ''[[New Statesman]]'', 23 September 2016</ref> V roce 1911 se v Austrálii setkala s Ernestem Tennantem, britským obchodníkem a bankéřem obchodujícím s Německem.<ref name="keene">Judith Keene, ''Fighting For Franco'', pp.252–253</ref> Vzali se brzy, bylo jí teprve sedmnáct, a usadili se ve Velké Británii. Žili v domě rodiny Tennantových Orford House v malé středověké vesničce Ugley v [[Essex|Essexu]].<ref name="obituary">Anne Deveson, "[http://oa.anu.edu.au/obituary/tennant-eleonora-elisa-16157 Tennant, Eleonora Elisa (1893–1963)]", ''Australian Women's Weekly'', 12 February 1964, p.5</ref><ref name="Burkes"/> Měli spolu čtyři děti.<ref name="Burkes1568"/> Znali se s [[Joachim von Ribbentrop|Joachimem von Ribbentropem]] a podporovali nacismus.<ref name="bacchetta">Paola Bacchetta and Margaret Power, ''Right-wing Women: From Conservatives to Extremists Around the World'', pp.186–187</ref> Ernest Tennant byl vůdčí osobností Anglo-německého společenství (Anglo-German Fellowship), organizace, kterou pomohl založit v roce 1935 a která prosazovala užší vztahy mezi Velkou Británií a nacistickým Německem.<ref>Richard Griffiths, ''Fellow Travellers of the Right: British Enthusiasts for Nazi Germany 1933–1939'', Oxford University Press, 1933, pp. 182–186</ref>
=== Pravicová politička ===
U všeobecných voleb roku 1931 kandidovala Tennantová za Konzervativní stranu v obvodu Silvertown, tradiční baštu [[Labouristická strana|Labour Party]] ve východním Londýně. Její kandidaturu sponzorovala britská [[Filantropie|filantropka]], politická aktivistka a [[sufražetka]] Lucy, Lady Houston navzdory nesouhlasu Ernesta.<ref name="keene" /> V roce, kdy konzervativci obecně zaznamenali drtivé vítězství, získala Tennantová 22,2% hlasů.<ref name="craig">[[F. W. S. Craig]], ''British parliamentary election results 1918–1949''. Keene describes Tennant as standing in 1933, but Craig's authoritative work confirms the correct dates.</ref> To jí povzbudilo a zřídila ve volebním obvodu kancelář s cílem podporovat místní zaměstnavatele, aby přijímali více zaměstnanců, a přinutit místní radu k řešení některých problémů s bydlením.<ref name="obituary" /> Znovu se kandidovala ve všeobecných volbách v roce 1935, získala pouze 19,0%.<ref name="craig" />
 
Během [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] navštívila Tennantová oblasti kontrolované [[Nacionalismus|nacionalist]]<nowiki/>y poblíž portugalských hranic. Byla doprovázena [[Falangista|falangistickým aktivistou]] a došla k závěru, že to, co bylo popisováno jako "Glorious Uprising" - Slavné povstání, nebylo úspěchem, válku zavinili komunisté a k záchraně země je nutná diktatura.<ref name="bacchetta" /> Ačkoli byla v zemi jen deset dní, po svém návratu do Velké Británie vydala ''Spanish Journey: Personal Experiences of the Civil War.''<ref name="keene" /><ref name="bacchetta" /> Doma byla vedoucí osobností "Friends of National Spain", skupiny vytvořené lordem Godfrey Walter Phillimorem v roce 1937. Cílem bylo získat pro [[Francisco Franco|Francisca Franca]] podporu předních členů politické elity a šlechty, a v této skupině měla blízko k krajně pravicovému belgickému akademikovi Charlesi Saroléaovi, který, stejně jako Tennantová, v té době sídlil ve Skotsku.<ref>Gavin Bowd, ''Fascist Scotland: Caledonia and the Far Right'', Edinburgh: Birlinn, 2013, pp. 101–102</ref>
 
Tennantová udržovala kontakt s mnoha krajně pravicovými aktivisty během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a pravidelně se setkávala s [[Jeffrey Hamm|Jeffrey Hammem]], se kterým diskutovala o společné podpoře [[Antisemitismus|antisemitismu]].<ref>Mark Pitchford, ''The Conservative Party and the Extreme Right 1945–1975'', p.15</ref> S blížícím se koncem války Tennantová vedla dvě skupiny, „Never Again Association“ a „Face the Facts Association“, obě byla extrémní nacionalistická uskupení.<ref>Frank Honigsbaum, ''The Division in British Medicine'', p.46</ref> Ačkoli ani jedno z těchto uskupení nepřitáhlo významné členy, ona je používala k prosazování svých názorů, jako byl například odpor k systému přídělu chleba.<ref name="obituary" /> V roce 1945 kandidovala v [[Pulney|Putney]] ve všeobecných volbách ve Spojeném království jako nezávislý konzervativec. V souboji proti oficiálnímu konzervativci a třem dalším kandidátům dostala pouze 144 hlasů, nejméně ze všech.<ref name="craig" />
 
Tehdy se Tennantová otevřeně přihlásila ke svému antisemitismu a prohlásila, že je připravena „jít proti Židům“. Za tímto účelem spolupracovala se Sylvií Gosse a Margaret Crabtree z rezidenční čtvrti Belsize Park, které v říjnu 1945 zorganizovali petici „proti cizincům, proti plánům ubytovat židovské uprchlíky v metropolitní londýnské čtvrti Hampstead. Petice získala určitou podporu tisku a měla podporu i konzervativních poslanců Charlese Challena a Waldrona Smitherse, stejně tak Ernesta Benna a Společnosti pro individuální svobodu (Society for Individual Freedom). Tennantová se pokusila spojit s tímto narůstajícím hnutím [[Jeffrey Hamm|Jeffreye Hamma]] a oba uspořádali dne 21. listopadu 1945 meeting v Belsize Park. Před setkáním Hamm odstranil portrét [[Oswald Mosley|Oswalda Mosleye]] ze strachu, aby neodstrašil Tennantovou, spojovanou s konzervativci. Přesto na něj hluboce zapůsobila síla jejího odhodlání prosazovat politiku antisemitismu.<ref>Stephen Dorril, ''Blackshirt – Sir Oswald Mosley and british Fascism'', Penguin, 2007, p. 549</ref> Jejich iniciativa nebyla příliš úspěšná. Hammovy metody provokativní pouliční politiky a střety s levicovými skupinami byly pro elitu lidí jako byli Gosseová a Crabtreeová epřijatelné.<ref>Graham Macklin, ''Very Deeply Dyed in Black: Sir Oswald Mosley and the Resurrection of British Fascism After 1945'', London: I.B. Tauris, 2007, p. 40</ref>
== Pozdější život ==
V roce 1948 manžel Eleonory Tennant podal žádost o rozvod z důvodu názorových neshod. Ona napadla rozvodové řízení s tím, že „vznesla námitky proti soužití s ním kvůli jeho sympatiím s nacisty“.<ref>{{cite news|url=https://trove.nla.gov.au/newspaper/article/161366853|title=Sydney Woman in London Divorce|newspaper=The National Advocate|date=25 March 1948}}</ref> V roce 1950 se Tennant znovu oženil.<ref name="Burkes">Charles Mosley (ed.), ''Burke's Peerage, Baronetage & Knightage'', 107th edition, 3 volumes. Wilmington, Delaware, U.S.A.: Burke's Peerage (Genealogical Books) Ltd, 2003.p. 1502</ref> V roce 1952 se Eleonora přestěhovala do Winkleigh v [[Tasmánie|Tasmánii,]] kde vedla farmu. Po několika úspěšných letech farmu prodala a koupila další farmy. přičemž poslední z nich nově založila na Diddleum Plains.<ref name="obituary" /> Vrátila se k aktivní politice a kandidovala do Senátu za Democratic Labor Party v australských federálních volbách v roce 1961. Získala pouze 476 hlasů.<ref>"[http://psephos.adam-carr.net/countries/a/australia/1961/1961senatetas.txt 1961 Senate: Tasmania]", ''Adam Carr's Election Archive''</ref> Začala trpět srdečními problémy a vrátila se k rodině v Anglii. Zemřela v Ketteringu v Northamptonshire v roce 1963.<ref name="obituary" />
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Eleonora Tennantennt|1021077949}}
<references />
=== Externí odkazy ===