Puma americká: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Rozmnožování, dožití a nepřátelé: upřesnění, doplnění literatury (seřazena od nejstarší po nejnovější), -duplic. zdroj + podpůrné zdroje a drobné úpravy
→‎Potrava a chování při lovu: + medvědí mláďata, upřesnění ohledně teritorií, jedno stejné ISBN a úprava původního zdroje
Řádek 308:
|Hmotnost:
|20–105 kg, rekordní jedinci i přes 120 kg
|53–10036–100 kg (ø 62 kg)
|29–64 kg (ø 42 kg)
|<ref name=":0" /><ref name=":5" /><ref name=":3" /><ref name=":15" /><ref name=":22">{{Citace monografie
Řádek 362:
}}</ref> Daří se jí v zasněžených [[Hora|horách]], v [[Jehličnatý les|jehličnatém]], smíšeném i [[Listnatý les|listnatém lese]], v [[Tropický deštný les|tropických pralesích]] i ve [[step]]ích, a cizí jí nejsou ani vyprahlé [[Poušť|pouště]], kde teploty mnohdy překračují 40 [[Stupeň Celsia|°C]]. Výborně šplhá i plave, i když nerada. Vzhledem k rostoucí lidské populaci z níž plyne ztráta přirozeného prostředí, ale i kvůli své pozoruhodné adaptabilitě se snadno dostává do konfliktu s člověkem.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
 
Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km² (obvykle pod 100 km²<ref name="nowell" />). Velikost teritoria však závisí na typu [[biotop]]u (tj. jaké jsou podmínky pro lov nebo zbudování doupěte), na množství vhodné kořisti a také na tom, na kolik jsou rušeny lidmi. Důsledkem toho se může pohybovat od 1300 km² až k pouhým 25 km². Například v sušších oblastech s menší koncentrací kořisti jsou teritoria větší. Území samce může zasahovat do teritorií samic, ale nikdy ne jiných samců, což napomáhá k méně konfliktům. Území samic se mírně překrývají vcelku běžně. Podle jednoho průzkumu se v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] rozprostíralo asi 0,5–7 pum na území o rozloze 100 km², v [[Severní Amerika|Severní Americe]] 0,5–4,9 pum/100 km².<ref name=":0" /><ref name="nowell" /><ref name=":17" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cougar
| periodikum = wildcatconservation.org
Řádek 382:
| url = https://wildcatconservation.org/canadian-cats/cougar-safety/
| datum přístupu = 2021-06-16
}}</ref> Území samce může zasahovat do teritorií samic, ale nikdy ne jiných samců, což napomáhá vyhnout se konfliktům. Naproti tomu území samic se mírně překrývají vcelku běžně. Kočky mezi sebou komunikují nejčastěji prostřednictvím zanechaných pachových stop. Teritorium si vyznačují otíráním, močí, trusem a škrábanci na padlých kmenech, v půdě nebo ve sněhu. Vymezují si tak svůj prostor, nebo tím lákají opačné pohlaví v období rozmnožování. Skutečné boje mezi zkušenými dospělými jedinci bývají vzácné.<ref name=":0" /><ref name="nowell">{{Citace monografie
| příjmení = Nowell
| jméno = Kristin
Řádek 389:
| titul = Wild Cats: Status Survey and Conservation Action Plan
| url = http://www.carnivoreconservation.org/files/actionplans/wildcats.pdf
| vydání =
| vydavatel = IUCN/SSC Cat Specialist Group
| místo = Gland, Švýcarsko
| rok vydání = 1996
| počet stran = 406
| kapitola =
| strany = 131–137
| isbn = 9782831700458978-2831700458
| poznámka =
| jazyk = en
| rok vydání = 1996
}}</ref><ref name=":17">{{Citace periodika
| příjmení = Allen
Řádek 418:
| url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0139087
| datum přístupu = 2021-05-28
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Sierra Club
| titul = Mountain Lion, Puma concolor (Natural History Information)
| periodikum = arizona.sierraclub.org
| url = http://arizona.sierraclub.org/conservation/mt-lion/index.asp
| datum vydání = 19962015-01-23
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150123034652/http://arizona.sierraclub.org/conservation/mt-lion/index.asp
| datum přístupu = 2021-10-13
}}</ref>
 
Řádek 440 ⟶ 449:
 
== Potrava a chování při lovu ==
Pumy se živí rozmanitou zvířenou, neboť obývají různé biotopy. Krmí se prakticky vším co dokážou ulovit – malým hmyzem nebo více než půltunovými býložravci. V [[Severní Amerika|severských oblastech]] výskytu jsou jejich hlavní kořistí [[kopytníci]], např. [[jelenec ušatý]], [[Jelen evropský|jelen lesní]] či [[Wapiti|jelen wapiti]], [[daněk evropský]], [[ovce tlustorohá]], [[ovce aljašská]], divoký [[kůň]], [[vidloroh americký]], [[sob polární]] nebo mláďata [[Los americký|losů]], ale místy loví i [[Vydra severoamerická|vydry]] či [[Norek americký|norky]], a zmocnit se dokážou též [[Lachtan kalifornský|lachtanů]] a troufnou si i na mláďata [[Medvědovití|medvědů]]. V [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] často napadají [[Lama|lamy]] ([[Vikuňa|vikuně]]), [[Kapybara|kapybary]], [[Pekariovití|pekari]] a [[prase divoké|divoká prasata]], jelikož se však na těchto místech vyskytují [[Jaguár americký|jaguáři]], pro ně těžko přemožitelní potravní konkurenti, loví často i menší zvířata, jako jsou [[lenochodi]], [[Urzon kanadský|urzoni]], [[bobr kanadský|bobři]], [[Cingulata|pásovci]], [[Veverka obecná|veverky]], [[králík|králíci]] a [[zajíc]]i, [[mýval severní|mývalové]], [[Nosál bělohubý|nosálové]], [[Skunk pruhovaný|skunkové]], [[vačice]], malí i větší [[hlodavci]] (např. [[Myš|myši]], [[Psoun prériový|psouni prérioví]], [[nutrie říční]], [[Paka nížinná|paky]], [[Mara stepní|mary]]), [[hmyz]] (např. [[saranče|sarančata]]), [[obojživelníci]] ([[žáby]]), [[plazi]], [[ptáci]] (např. [[Labuť černokrká|labutě černokrké]], [[Nandu Darwinův|nanduové]] nebo [[Tučňák magellanský|tučňáci]]) a dokonce [[měkkýši]] a [[ryby]] (např. [[losos]]i). V tropech šplhají do korun stromů za [[opice]]mi. Soustředí se také na jedince vlastního druhu. [[Mršina]]mi vezmou zavděk jen málokdy, živí se prakticky výhradně tím, co si sami uloví, nicméně byla provedena studie, která ukazuje na [[Oportunismus|oportunistické]] chování.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Turner
| jméno = John W.
Řádek 527 ⟶ 536:
| url = https://www.researchgate.net/publication/232679758_Scavenging_behaviour_in_Puma
| datum přístupu = 2021-10-12
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Servheen
| jméno = C.
| příjmení2 = Herrero
| jméno2 = S.
| příjmení3 = Peyton
| jméno3 = B.
| titul = Bears: Status Survey and Conservation Action Plan
| vydavatel = IUCN/SSC Bear Specialist Group
| místo = Missoula, Montana
| rok vydání = 1999
| počet stran = 309
| isbn = 978-2-8317-0462-3
| jazyk = en
}}</ref>
 
Řádek 1 077 ⟶ 1 100:
| isbn = 80-7306-215-1
| jazyk = cs
}}</ref> Koťata přicházejí na svět v létě, kdy je dostatek potravy, v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Počet mláďat v jednom vrhu kolísá od jednoho až po šest (průměr 2–4).<ref name="mladata" /> Novorozenci váží 230–450 g, jsou hluší a slepí.<ref name=":0" /><ref name=":32" /><ref name="mladata" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schmidly
| jméno = David J.
Řádek 1 687 ⟶ 1 710:
| příjmení = Nowell
| jméno = Kristin
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Jackson
| jméno2 = Peter
| titul = Wild Cats - Status Survey and Conservation Action Plan
| url =
| vydání =
| vydavatel = IUCN/SSC Cat Specialist Group
| místo = Gland, Švýcarsko
| rok vydání = 1996
| počet stran = 406
| kapitola =
| strany = 131–137
| isbn = 2978-8317-0045-02831700458
| jazyk = en
| datum vydání = 1996
}}
*{{Citace monografie