Hora Svaté Kateřiny: Porovnání verzí

Osada v místě byla již kolem roku 1350.<ref name="info" /> První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1480]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |titul=Historie města |url=http://www.horasvatekateriny.cz/informace-o-meste/historie/historie-obecna/ |datum přístupu=2011-01-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091230235151/http://www.horasvatekateriny.cz/informace-o-meste/historie/historie-obecna/ |datum archivace=2009-12-30 |nedostupné=ano }}</ref> V letech 1528, 1555, 1606, 1654, 1720, 1757 a 1758 je zmiňována jako [[městys|městečko]], resp. neopevněné městečko (''Hora Swate Katherziny'', ''Kathrnbergk'', ''Swate Katerziny hora'', ''hornj Swata Katerzina'', ''Katarinberg'', ''Catharinaberg'', ''St. Chatarinaberg'', ''Katharinaberg'', ''Katerberg'', ''Mons S. Catharinae'').<ref name="info" /> V letech 1802, 1842, 1847 a 1921 je zmiňována jako město ([[1802]] jako [[královské město]] bez [[trhy|trhu]]).<ref name="info">[http://www.horasvatekateriny.cz/informace-o-meste/ web obce]</ref>

Od roku 1528 byla Hora Svaté Kateřiny svobodným horním městem.<ref name=":0" /> Hlavním rudním dolem byl důl Mikuláš na stejnojmenné žíle. Zrudnění této žíly představovalo jemnozrnnou směs [[Sulfidy|sulfidů]]. Mezi minerály zde převažoval [[sfalerit]], dále se zde vyskytoval [[chalkopyrit]] a [[arsenopyrit]] a v menším množství také [[pyrit]], [[galenit]] a [[tetraedrit]]. Díky průzkumu štoly Mikuláš v letech 1998–2004 byly nalezeny vzorky rudy, z jaké bylo v 16. až 18. století získáváno [[stříbro]] a [[měď]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmeníname=Velebil|jméno=Dalibor|příjmení2=Vaněk|jméno2=Václav|titul=Staré hutnictví stříbra|url=http://www."velebil.net/clanky/hutnictvi-stribravanek"/|vydavatel=|místo=|datum vydání=2007|datum přístupu=2016-08-21}}</ref>

Od roku 1654 patřila do [[Žatecký kraj|Žateckého kraje]]. V roce 1850 byla okresním městem. V roce 1868 byla součásti politického okresu Most. V letech 1938–1945 byla jako součást [[Sudety|Sudet]] připojena k [[Nacistické Německo|Německé říši]]. Od roku 1949 byla součástí [[okres Litvínov|okresu Litvínov]], od roku 1960 patří do [[okres Most|okresu Most]].<ref name="info" />

V roce 1654 měla 142 domů, 1757 – 162 domů, a 1843 – 247 domů, 1921 – 302 domů, 1930 – 306 domů. Obec byla postižena [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlením Němců v roce 1945]], v roce 1991 měla 116 domů.<ref name="info" />

V roce 1713 bylo evidováno 622 duší, v roce 1843 1512 obyvatel (všichni Němci), v roce 1921 1533 obyvatel, z toho 1476 Němců a 10 Čechů, v roce 1930 již 1544 obyvatel, z toho 1454 Němců, 30 Čechů a 57 cizinců. Do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] včetně obec byla městem a výrazně převažovalo německé obyvatelstvo. Po vysídlení Němců v roce 1947 se v obci usadili Češi a počet obyvatel poklesl na méně než čtvrtinu původního počtu, obec měla 373 obyvatel, v roce 1950 338 obyvatel, v roce 1991 260 obyvatel a v roce 2000 341 obyvatel.<ref name="info" /> Obci se nepodařilo naplnit cíl zvýšit v rámci rozvoje do roku 2010 počet obyvatel na 600.<ref name="cerny" />

Dne 11. března 2008 byl obci obnoven status města.<ref name="status0803">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=29&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 11. března 2008</ref>

| 1  711 || 1  623 || 1  561 || 1  550 || 1  721 || 1  533 || 1  544 || 338 || 396 || 339 || 372 || 260 || 309 || 425

* Rozhledna císaře Františka Josefa na [[Růžový vrch (729 m)|Růžovém vrchu]] (729  m  n.  m.)

Z podnětu obce ''Hora Svaté Kateřiny'' podalo v červnu 2006 28 senátorů [[ústavní stížnost]] na nerovnoměrné a nespravedlivé rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu, které vede k zadlužování až likvidaci malých obcí, například tím, že obce jsou nuceny se v zájmu zařazení do jiné kategorie slučovat. Šlo o návrh na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 a přílohy č. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o [[Rozpočtové určení daní v České republice|rozpočtovém určení daní]]. Součástí podnětu byly i úvahy o uzákonění tzv. „[[Životní minimum|životního minima]] obce“. Návrh od 29. června 2006 do ledna 2007 podpořilo 443 obcí uvedených v dokumentu na webu obce, celkem asi 650.<ref name="cerny" /><ref>{{Citace elektronického periodika |titulname=Ústavní stížnost |url=http:"us"//horasvatekateriny.cz/ustavni_stiznost/ |datum přístupu=2008-01-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080123051924/http://horasvatekateriny.cz/ustavni_stiznost/ |datum archivace=2008-01-23 |nedostupné=ano }}</ref>

Na začátku ledna 2008 [[zastupitelstvo obce]] jednomyslně schválilo, že se obec chce [[Části Prahy|připojit]] k [[Praha|Praze]]. Praha totiž dostává na jednoho občana ze státního rozpočtu přes 37&nbsp;000 &nbsp;Kč ročně, Hora Svaté Kateřiny jen 8600. Radní poté vyjádřili přání, aby o připojení k Praze požádalo i dalších 650 obcí, které protestovaly proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím. Toto rozhodnutí přijali zastupitelé v bezprostřední reakci na přijetí novely zákona o rozpočtovém určení daní. Zákony však jako podmínku slučování obcí uvádějí sousedství, což tyto dvě obce nesplňují, jsou vzdáleny asi 120 kilometrů.<ref>Jan Stuchlík: [http://www.ct24.cz/zpravy/index_view.php?id=246849 Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze], ČT24, 2. 1. 2008</ref><ref>Lucie Prosková: [http://www.denik.cz/z_domova/katerina_20080103.html http://www.denik.cz/z_domova/katerina_20080103.html], Deník, 4. 1. 2008</ref><ref>Zdeňka Kuchyňová: [http://www.radio.cz/cz/clanek/99322 Hora Svaté Kateřiny se chce stát městskou částí Prahy], Radio Praha, 7. 1. 2008</ref><ref>Milan Novák: [http://milannovak.blog.idnes.cz/c/21087/Zkusme-trochu-demokracie.html Zkusme trochu demokracie!] (osobní blog, 8. 1. 2008, článek obsahuje letecký snímek obce)</ref>

V přípravě i mediální prezentaci obou aktivit byl aktivní zejména místostarosta Petr Pakosta,<ref name="cerny">Ondřej Černý: ''Že jsem blázen? To mi nikdo neřekl''. MF Dnes, 12. 1. 2008, regionální příloha Praha, str. B1 a B3</ref> který uvedl, že daně se v ČR přerozdělují na rozdíl od mnoha jiných zemí podle počtu trvale bydlících, ačkoliv infrastruktura slouží i chatařům, jichž je v obci asi polovina.<ref name="cerny" /> Náměstkyně pražského primátora [[Markéta Reedová]] (SNK ED) naopak uvedla, že v Praze se vytvoří čtvrtina republikového hrubého domácího produktu a zpět se jí vrací necelá třetina, takže peníze z Prahy dostává i Hora Svaté Kateřiny.<ref>[http://reality.ihned.cz/c4-10009020-22701880-K00000_d-praha-ctvrt-na-horach-nechce Praha čtvrť na horách nechce]{{Nedostupný zdroj}}, ČTK, Hospodářské noviny, ''bre'', 4. 1. 2008</ref>

| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká