Stará Boleslav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pamětihodnosti: narovnání linku. |
typo Houšťka -> Houštka značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43:
Ze škod třicetileté války se město nevzpamatovala do poloviny 18. století, ještě v roce 1757 mělo pouhých 37 domů. Velký podíl přitom tvořily stavby církevní. Na druhou stranu se Boleslav stala českým nejvýznamnějším poutním místem, o které pečovali kromě kapituly také jezuité, kteří zde roku 1656 zřídili svou rezidenci. Tu užívali až do svého zrušení v roce 1773, kdy se z ní stala kasárna. Ke staroboleslavskému milostnému obrazu přicházeli nejen desítky tisíc poutníků z celých Čech, ale také [[Habsburkové|Habsburští]] panovníci, počínaje [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]], nejčastěji [[Leopold I.]] až po [[Marie Terezie|Marii Terezii]]. Císař [[Josef II.]] sice omezil působnost kapituly a poutě dočasně zakázal, po jeho smrti byly ovšem znovu obnoveny. Boje se městu nevyhnuly ani za [[války o rakouské dědictví]]. Jedna z [[Bitva u Staré Boleslavi|menších bitev roku 1757]] se odehrála přímo vedle kostela [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)|Panny Marie]].
Rozvoj Boleslavi nastal díky Tereziánským reformám podle tzv. [[raabizace]]. Neúrodná písčitá, ale před vodou dobře chráněná území na východní straně města byla určena k nové výstavbě. Do roku 1833 vzniklo v nové obci zvané Písek (sloučen s Boleslaví roku 1930) již 71 nových domů a rozvoj dále pokračoval také směrem od centra podél hlavních silnic. V roce 1820 byl v okolí města objeven pramen s [[minerální voda|minerální vodou]], který se stal základem lázní [[
[[Soubor:BenedictXVIstaraboleslav2009.jpg|náhled|vlevo|Benedikt XVI. při mši svaté ve Staré Boleslavi (28. 9. 2009)]]
| |||