Verze z 4. 10. 2021, 19:47 editovat Vilem10 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 293 editací drobné úpravy záv. částí ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 10. 2021, 19:21 editovat zrušit editaci Ostiensis (diskuse \| příspěvky) 772 editací m →‎Hengel jako novozákoník: doplnění odkazu a opravy Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Jako vědec, který se dočkal širokého uznání, si mohl dovolit pronášet kritické úsudky ohledně některých tendencí v novozákonním bádání. Posuzoval poměrně skepticky např. přílišnou koncentraci bádání na [[Nový zákon]], který nepředstavuje nijak zvlášť rozsáhlé dílo: „(Hyper-)specializace na sbírku spisů, která čítá 680 stran, není příliš účelná, dovedlo nás to do labyrintu hypotéz, z něhož často jen těžko hledáme cestu ven.“<ref>„Die (Hyper-)Spezialisierung auf eine Schriftensammlung von 680 Seiten ist uns nicht gut bekommen, vielmehr hat man Hypothesenlabyrinthe errichtet, aus denen wir oft nur noch schwer herausfinden.“ In: HENGEL, M.: ''Die vier Evangelien'', 2008, 11.</ref> Hengel zastával názor, že názvy [[Evangelium\|evangelií]] („Evangelium podle Marka“ atd.) jsou původní, neboť dodatečné zavedení jmen jejich autorů by se sotva prosadilo jednotně tak, jak je obsahují nalezené rukopisy.<ref>Tomuto tématu věnoval celou studii: HENGEL, M.: ''Die Evangelienüberschriften''. In: Thornton, Claus-Jürgen (Hg.): Jesus und die Evangelien. Tübingen 2007 (Kleine Schriften. Martin Hengel 5; WUNT 211), 526–567.</ref> S představou takového dodatečného zavedení názvů vznikl „nehistorický strašák, který dodnes mate hlavu exegetům“.<ref>„... ein unhistorischer Popanz aufgebaut, der bis heute die Köpfe der Exegeten verwirrt.“ HENGEL, M.: ''Die vier Evangelien'', 2008, 170, 99, 72; HENGEL, M./SCHWEMER, A. M.: ''Jesus und das Judentum'', 2007, 217.</ref> Hengel též zpochybnil existenci [[Sbírka logií Q\|Sbírky logií Q]]. Měl za to, že ~~Pramen~~pramen Q se sám stal moderním pseudovědeckým mýtem. Namísto toho razil tezi, že [[Evangelium podle Matouše\|Matoušovu evangeliu]] bylo předlohou [[Evangelium podle Lukáše\|Lukášovo evangelium]], ale zároveň tvrdil, že model pouhé literární závislosti nemůže dát na tzv. [[Synoptická otázka\|Synoptickou otázku]] odpověď.<ref>HENGEL, M.: ''Die vier Evangelien'', 2008, 10 (též s. VIII a kap. VII.).</ref> Odmítl také některé další tendence, např. teorii o tzv. nemesiášském Ježíši, nebo přeceňování [[Tomášovo evangelium\|Tomášova evangelia]].<ref>HENGEL, M./SCHWEMER, A. M.: ''Jesus und das Judentum'', 2007, předmluva a s. 197.</ref> Pokud jde o dataci evangelií, Hengel zastával jejich pozdější vznik: [[Evangelium podle Marka\|Marek]] 69-70, Lukáš 75-80, Matouš 90-100, [[Evangelium podle Jana\|Jan]] 100-105 [[Náš letopočet\|po Kr.]]<ref>HENGEL, M.: ''Die vier Evangelien'', 2008, 275, 354.</ref>

Martin Hengel: Porovnání verzí