Henckelové z Donnersmarku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opr.
Celkové úpravy a doplnění hesla
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
[[File:Henckel_von_Donnersmarck_MK1901.jpg|thumb|Erb Henckelů z Donnersmarku]]
| jméno = Henckelové z Donnersmarku
'''Henckelové z Donnersmarku''' či '''Henckelové von Donnersmarck''' je středoevropská šlechtická rodina původem z [[Horní Uhry|Horních Uher]], dnešního Slovenska. Rod vyšel z německojazyčného osídlení města [[Spišský Štvrtok]], německy Donnersmarkt, což – s poněkud odlišným pravopisem – přešlo do názvu rodu. Nejstarším známým členem rodiny je Henckel de Quintoforo, který žil na přelomu 14. a 15. století. Bratři Peter, Jakob a Nicholas Henckelové obdrželi roku 1417 erb od [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. K rakouské šlechtě rod patří od roku 1593 a zbohatl obchodem v Rakousku a poté hornickým podnikáním v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]]. V Čechách rod vlastnil například [[Larischova vila|Larischovu vilu]] (Zámeček) v Pardubicích,<ref>{{Citace elektronického periodika
| znak = GER COA von Donnersmack.svg
| popisek = Erb rodu Henckelů z Donnersmarku
| země = {{Vlajka a název|Uhersko}} ([[Horní Uhry]])<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| mateřská dynastie =
| tituly = {{nic}}
* [[Hrabě|hrabata]]
* [[Kníže|knížata]]
| zakladatel = Henckel de Quintoforo
| mýtický zakladatel =
| poslední vládce =
| rok založení = [[14. století]]
| konec vlády =
| současná hlava =
| větve rodu = {{nic}}
* [[Colloredové]]
}}
'''Henckelové z Donnersmarku''' či německy ''Henckel von Donnersmarck (auf Gfell und Wesendorf)'' je šlechtický rod původem ze [[Spiš]]e v [[Horní Uhry|Horních Uhrách]], dnešního [[Slovensko|Slovenska]]. Rod vyšel z německojazyčného osídlení města [[Spišský Štvrtok]], německy Donnersmarkt, což – s poněkud odlišným pravopisem – přešlo do názvu rodu.
 
== Historie ==
Nejstarším známým členem rodiny je ''Henckel de Quintoforo'', který žil na přelomu 14. a 15. století. Bratři Peter, Jakob a Nicholas Henckelové obdrželi roku 1417 erb od krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]].
 
K [[Rakouská šlechta|rakouské]] a [[Uherská šlechta|uherské šlechtě]] se rod řadí od roku 1593, kdy [[Lazar I. Henckel z Donnersmarcku]] (1551–1624) zvaný ''Starší'' poskytl v letech 1595 až 1600 císařské dvorní komoře ve [[Vídeň|Vídni]] vysokou půjčky na [[Osmansko-habsburské války|války proti Turkům]] a v roce 1603 se účastnil důních prací v [[Banská Bystrica|banskobystrickcýh]] měděných dolech. V roce 1607 byl potvrzen jeho šlechtský diplom, v roce 1608 získal český [[inkolát]] a v roce 1615 titul [[Svobodný pán|svobodných pánů]]. Jako finančník císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] položil skutečný základ bohatství svého rodu. Přestože seržval u [[Luteránství|luteránského]] vyznání, zastával vysoké státní funkce. Krátce před svou smrtí mu císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] v roce 1623 přislíbil panství [[Bytom|Beuthen]] (Bytom), [[Oderberg (Braniborsko)|Oderberg]] a [[Świerklaniec​|Neudeck]] (Świerklaniec​) v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]].
 
V Čechách rod vlastnil například [[Zámeček (Pardubice)|Larischovu vilu]] (Zámeček) v [[Pardubice|Pardubicích]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Skutečným zámkem se Zámeček stal za majitelů Henckelů von Donnersmarck
| periodikum = Pardubice
Řádek 7 ⟶ 31:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-03-06
}}</ref> ve Slezsku pak [[Starý Bohumín|bohumínské panství]], kde jese itaké nachází [[Hrobka hrabat Henckelů von Donnersmarck|hraběcí rodová hrobka]].

Ke známýmvýznamným členům rodu patří německý režisér [[Florian Henckel von Donnersmarck]].
 
== Reference ==