Loucký klášter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ poslední publikace značka: editace z Vizuálního editoru |
Sepsání nového obsáhlejšího článku o Louckém klášteře v rámci plnění předmětů na PEDF UK. značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 1:
{{Infobox - klášter
| zakladatel = Konrád II. Ota
| datum zrušení = 29.7.1784
| web = https://www.znovin.cz/loucky-klaster-ve-znojme
}}'''Premonstrátský klášter''' '''v Louce''' '''u Znojma''', často nazývaný jako '''Loucký klášter''', (německy ''Klosterbruck'' nebo ''Kloster Louka'', polsky ''Klasztor Louka),'' byl založený roku 1190. Jeho zakladatelem byl přemyslovský kníže [[Konrád II. Ota|Konrád Ota]] (syn [[Konrád II. Znojemský|Konráda Znojemského]]) a jeho matka [[Marie Srbská|Marie]]. Loucký klášter byl jedním z významných klášterů ve střední Evropě a jedním z největších klášterů v ČR, i když celý komplex nebyl nikdy dostavěn. V současnosti se jedná o významnou historickou památku, kterou vlastní město [[Znojmo]], jež část kláštera pronajímá vinařské firmě Znovín. Klášter byl v roce 2017 prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou České republiky.]]
==
=== Založení kláštera ===
[[Konrád II. Ota|Ota]], kníže český, kdysi markrabě moravský, založil 25. října 1190 společně se svou matkou Marií [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] klášter v [[Louka (Znojmo)|Louce]] na počest P. Marie a sv. Václava.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Žemlička
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Žemlička
| titul = Čechy v době knížecí 1034–1198
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| počet stran = 712
| strany = 252
| isbn = 978-80-7106-905-8
| rok = 2007
}}</ref> Důvodem založení byly zbožné důvody, v listině je psáno: ''„pro spásu svou a svých předků.“'' Podle J. Žemličky se jednalo o Otovu snahu povznést své sídlo, zhustit farní síť a zlepšit duchovní péči ve starém sídelním území větší části znojemského údělu. Této možnosti odpovídá i vývoj kláštera ve 13. století, kdy dochází k růstu počtu spravovaných far. Záhy po založení je klášter obdařen řadou majetků a 27. dubna 1195 ho pod svou ochranu přijímá papež [[Celestýn III.|Celestin III]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kroupa
| jméno = Petr
| spoluautoři = Kroupa Jiří, Slavíček Lubomír, Unger Josef
| titul = Premonstrátský klášter v Louce : dějiny-umělecká výzdoba-ikonologie
| url =
| vydání = 1
| vydavatel = Jihomoravské muzeum ve Znojmě
| místo = Znojmo
| rok vydání = 1997
| počet stran = 121
| strany = 16
| isbn = 80-902383-0-0
| isbn2 = 978-80-902383-0-5
| oclc = 55797781
}}</ref>
=== Vztahy s panovníky ===
''Následující odstavec obsahuje pouze panovníky od vlády knížete [[Konrád II. Ota|Konráda Oty]] po [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského.]]''
Roku 1191 zemřel zakladatel kláštera [[Konrád II. Ota|'''Konrád Ota''']], který poskytl klášteru největší obdarování. Jeho smrt však na klášter neměla veliký vliv. Dne 7. června 1194 daroval klášteru některé statky [[Jindřich Břetislav|'''Jindřich Břetislav''']] během své výpravy na Moravu.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2000-08-06
| strany = 15
}}</ref> Velkým příznivcem Louckého kláštera byl [[Vladislav Jindřich|'''Vladislav Jindřich''']], který jej bohatě obdaroval, například bitevním polem u Loděnic, ale i finanční hotovostí.<ref name=":1" /> [[Vladislav Jindřich]] se dokonce zúčastnil [[Svěcení|vysvěcení]] Louckého kláštera, jehož letopočet není znám. Roku 1222 klášter za jeho přítomnosti koupil ves Mramotice za 170 hřiven stříbra a uvažuje se, že tyto použité prostředky pro koupi Mramotic, byly součástí daru právě od Vladislava Jindřicha.<ref name=":1" /> Po smrti Vladislava Jindřicha v roce 1222 získal vládu na Moravě [[Přemysl Otakar I.|'''Přemysl Otakar I.''']] Ten roku 1226 povýšil blízké [[Znojmo]] na královské město, čímž klášteru zabavil některé statky, ale na druhou stranu ho odškodnil jinými majetky, například [[Patronátní právo|patronátním právem]] kostela v [[Prosiměřice|Prosiměřicích]], dále právem zakládat mlýny a rybníky, také daroval klášteru i [[Hrdelní právo|právo hrdelní]] a majetek odsouzených.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-08-06
| strany = 16
}}</ref> Loucký klášter později obdaroval i jeho syn a to [[Patronátní právo|patronátním právem]] kostela v [[Tasovice (okres Znojmo)|Tasovicích]] roku 1234. Téhož roku pro klášter vydal imunitní privilegium, osvobodil klášter od dávek a daní, robot při opevňování a opravách hradů a měst, od žalob, noclehů, svod a od všech práv beneficiářů či komorníků markrabských.<ref name=":2" /> [[Přemysl Otakar II.|'''Přemysl Otakar II.''']] měl k Louckému klášteru blízko, neboť loucký [[opat]], pravděpodobně opat Jindřich, býval jeho [[Kaplan|kaplanem]].<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-08-23
| strany = 22
}}</ref> V Louckém klášteře pobýval po smrti [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II]]. i král '''[[Rudolf I. Habsburský|Rudolf Habsburský]]'''. Dne 4. ledna 1279 zde vydal listinu pro míšeňského markrabího Jindřicha. Jako místo vydání listiny bylo uvedeno ''„apud Znoymam“'', ale předpokládá se, že listina byla vydána v [[Louka (Znojmo)|Louce]]. Rudolf v Louce pobýval ještě jednou o rok později a to dne 11. prosince 1280, kdy vydal listinu pro tyrolského a gorického hraběte [[Menhard II. Tyrolský|Meinharda]]. Naopak zájem '''[[Václav II.|Václava II]].''' o Loucký klášter je doložen ojediněle. Dne 28. června 1294 potvrdil [[Václav II.]] Louckému klášteru koupi vsi [[Oblekovice]]. Bylo to poprvé a naposledy, kdy se syn Přemysla Otakara II. objevuje výslovně v dějinách tohoto kláštera.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-08-06
| strany = 17
}}</ref> Oproti Václavovi II. po sobě král [[Jan Lucemburský|'''Jan Lucemburský''']] zanechal více dokladů. Například klášteru udělil právo ustanovovat a sesazovat [[Rychtář|rychtáře]] ve Znojmě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-08-06
| strany = 18
}}</ref> Bohatý vztah mezi klášterem a [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] byl založen na věrnosti opata kláštera Jana Lupuse, ale hlavním důvodem udělení několika privilegií byly škody způsobené za bojů [[Habsburkové|Habsburků]] na moravské hranici. <ref name=":5" /> O chod kláštera se staral i Janův syn, markrabí [[Karel IV.|'''Karel''']], který musel v roce 1338 zasahovat proti znojemským měšťanům, kteří se spikli a zvolili si nového vlastního hejtmana. Následně přikázal znojemskému purkrabímu, aby zařídil řádné placení desátků vinařů ze Šatova. A když se stal českým králem potvrdil klášteru privilegia udělená jeho přechůdcem, králem Janem.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy Univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-08-21
| strany = 19,20
}}</ref> V roce 1349 předal [[Karel IV.]] vládu na Moravě [[Jan Jindřich|'''Janu Jindřichovi''']], který 25. března 1363 potvrdil Louckému klášteru jeho svobody a [[Jurisdikce|jurisdikci]] nad klášterem vyhradil své komoře. Další doklady o vztahu [[Jan Jindřich|Janu Jindřicha]] k Louckému klášteru jsou řídké. Nástupcem [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] se stal [[Jošt Moravský|'''Jošt''']]. [[Jošt Moravský|Jošt]] se v souvislosti s klášterem objevuje nepřímo dne 19. ledna 1376, kdy daroval vsi Práče a Těšetice [[Augustiáni|augustiánům]] v Brně.<ref name=":3" /> Tento moravský [[markrabě]] působil i jako soudce sporů Louckého kláštera a města [[Znojmo|Znojma]]. [[Jošt Moravský|Jošt]] udělil klášteru právo [[Propinační právo|propinace]], a to způsobilo zhoršení odbytu vína obyvatel města Znojma. Za vlády [[Jošt Moravský|Jošta]] často vznikaly spory mezi městem a klášterem, došlo ke zpustošení klášterního majetku, dokonce se klášterní komora dostala do finanční [[Platební neschopnost|insolvence]], kterou způsobily války Jošta s jeho bratrem [[Prokop Lucemburský|Prokopem]], jejichž součástí byly i boje o Znojmo na počátku 15. století. Vzniklé problémy se později snažil urovnat král [[Václav IV.|'''Václav IV''']]. a v jeho stopách šel i král [[Zikmund Lucemburský|'''Zikmund''']]. Ten obnovil a potvrdil dosavadní práva kláštera a v září roku 1423 vydal společně s [[Albrecht II. Habsburský|'''Albrechtem''']] rozhodnutí ve sporu mezi měšťany a Louckým klášterem o placení [[Desátek|desátků]] z červeného vína ve prospěch kláštera. <ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějina kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/Text.pdf
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-08-22
| strany = 21,23
}}</ref>
=== Pobyt panovníků v klášteře ===
V Louckém klášteře je doložen pobyt panovníků [[Jindřich Břetislav|Jindřicha Břetislava]] a [[Vladislav Jindřich|Vladislava Jindřicha]], dále v klášteře přespával i [[Rudolf Habsburský]]. Pravděpodobný je i pobyt [[Karel IV.|Karla IV]]. <ref name=":4" />
=== Husitské hnutí ===
V roce 1425 táhla husitská vojska pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] a [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslava ze Švamberka]] na jižní Moravu. Snažila se dobýt město [[Znojmo]], což se jim ani po dvoutýdenním obležení nepodařilo. Poté se vojsko přesunulo k Louckému klášteru. Dne 12. listopadu 1425 byl klášter dobyt. V Louckém klášteře tak došlo nejen k velké ztrátě na životech, ale i na majetku. Ti, kteří neutekli, byli upálení zaživa uvnitř kláštera. Bohužel byla poničena knihovna i archiv, ale i přesto se dochovaly některé listiny, dokumenty a knihy. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kohoutek
| jméno = Michael
| titul = Premonstrátský klášter Louka u Znojma v době předbělohorské (1526.1620)
| url = https://is.muni.cz/th/dd7xl/Michael_Kohoutek_-_Diplomova_prace.pdf
| vydavatel = Masarykova univerzita, pedagogická fakulta, katedra historie
| místo = Brno
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 19
}}</ref>
Klášter se podařilo dobýt zpět v roce 1426 a vrátili se do něj kanovníci, kteří běsnění husitů přežili. Ovšem k započetí samotné rekonstrukce kláštera došlo okolo roku 1450, novější literatura uvádí rok 1444.
Loucký klášter se z obtížného husitského období brzy vymanil a ze všech moravských klášterů na tom byl nejlépe. Soudí se podle informací z [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]] konaného dne 23. září 1526. Jelikož Moravský zemský sněm 23. září 1526 přijal usnesení, jakým způsobem se mají kláštery zapojit do války proti Turkům, a loucký opat měl povinnost poslat 20 koní, což bylo nejvíce ze všech moravských církevních statků.
=== Vyplenění kláštera ===
Během válek měl Loucký klášter obzvlášť nejisté osudy. Stál mimo opevněný areál města [[Znojmo|Znojma]] a navíc byl postaven vedle důležité komunikace z [[Vídeň|Vídně]] do Znojma. Obdobně na tom byly i klášterní statky, které byly rozptýlené po okolí. Roku 1242 byl klášter vypleněn rakouským vévodou [[Fridrich II. Babenberský|Friedrichem]]. Poté byl klášter vypleněn nejspíš [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfovým]] vojskem po [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] v srpnu 1278, protože dalšího roku (1279) dal Rudolf, již jako správce Moravy, louckým premonstrátům náhradu za škody.
Nejhorší vyplenění kláštera, již zmiňované, čekalo [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstráty]] za [[Husitské války|husitských válek]]. Dne 12. listopadu 1425 dobyli [[husité]] klášter, jeho budovy poničili a zapálili, dokonce i s mnichy, kterým se nepodařilo uniknout. Husité tu řádili tři dny a byly poničeny klášterní budovy, kaple, stáje, [[refektář]], [[dormitář]] a další místnosti. Taktéž byly ničeny obrazy, sochy, zahrady kláštera a bohužel byla pobořena i klášterní knihovna s archivem. Naštěstí se velká část listin, dokumentů a knih dochovala.
Získání kláštera zpět na husitech se povedlo v roce 1426 a duchovní chod kláštera se poměrně rychle obnovil. Nová výstavba a rekonstrukce kláštera započala okolo roku 1450, datum není přesně zaznamenáno, novější literatura uvádí rok 1444.
Další katastrofy zažil klášter v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války.]] V roce 1634 klášter postihla povodeň, a proto téhož roku musela být opravována hospodářská stavení. V březnu 1642 zničili Švédové klášterní budovy a v roce 1645 se do kláštera vrátili, jelikož toho roku neúspěšně [[Obléhání Brna (1645)|obléhali město Brno]]. V Louce byl zajat císařský krajský hejtman znojemský a jihlavský. Mimo jiné se v klášteře ubytoval švédský vojevůdce [[Lennart Torstenson|Torstenson]]. Klášter byl vypleněn, dále byl nucen zaplatit válečnou [[Kontribuce|kontribuci]] a tak se stalo, že se zadlužil.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
| titul = Louka. 1190-1990. : 800 let premonstrátského kláštera Louka u Znojma na Mor.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/320714188
| vydavatel = Cesta
| místo = Brno
| počet stran = 12 s
| strany = 9
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref>
V roce 1742 byl klášter obsazen Prusy. Probíhaly [[Slezské války (rozcestník)|války o Slezsko]] a Prusové obsadili Znojmo i Loucký klášter. Loucký klášter musel zásobovat vínem a potravinami pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Bedřicha II.]], který byl ubytovaný právě ve [[Znojmo|Znojmě]]. Klášter nebyl schopen plnit finanční požadavky Prusů, a proto byli zajati významní členové kláštera. <ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
| titul = Louka. 1190-1990. : 800 let premonstrátského kláštera Louka u Znojma na Mor.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/320714188
| vydavatel = Cesta
| místo = Brno
| počet stran = 12
| strany = 11
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref>
=== Zrušení kláštera ===
Dne 29. července 1784 byl klášter zrušen císařským nařízením [[Josef II.|Josefa II.]] V té době měl klášter 96 [[Kanovník|kanovníků]].<ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
| titul = Louka. 1190-1990. : 800 let premonstrátského kláštera Louka u Znojma na Mor.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/320714188
| vydavatel = Cesta
| místo = Brno
| počet stran = 12
| strany = 10,11
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref>
Z [[Konvent (církev)|konventu]] se stala [[Kasárna|vojenská kasárna]] a při klášterním kostele byla zřízena fara. Po 18 letech byly kasárny zrušeny a Loucký klášter sloužil jako továrna na tabák.
Klášterní statky byly ve státní správě a postupně byly odprodávány. Roku 1827 loucké panství koupila rodina Liebenbergova, což byla vídeňská bankéřská rodina. Tato rodina upravila budovy Louckého kláštera na své sídlo, které je nazýváno Novým zámkem. Dále upravila část staršího hradu pro správní účely, který byl nazýván jako Starý zámek. Zbylé části koupili ostatní zájemci.
V roce 1851 byl komplex prodán státu. Dočasně byla v budově kláštera vojenská akademie a později opět kasárna. Byl zbořen tzv. Starý zámek a vybudována budova pro důstojníky. Vzhled Louckého kláštera se tak změnil.
Nejstarší část budov kláštera sloužila jako škola. Velký mlýn pod klášterem sloužil jako administrativní budova.
V roce 1969 byla stržena barokní brána.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
| titul = Louka. 1190-1990. : 800 let premonstrátského kláštera Louka u Znojma na Mor.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/320714188
| vydavatel = Cesta
| místo = Brno
| počet stran = 12
| strany = 12
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref>
Vojáci opustili Loucký klášter roku 1993. Zřízení vojenské kasárny se stalo pro klášter osudným, znamenalo pro něj obrovskou devastaci.
=== Opati ===
''Níže nejsou uvedení všichni opati, ale jen ti, o kterých je důležité se zmínit. Seznam všech opatů Louckého kláštera je dostupný [[Seznam opatů premonstrátského kláštera v Louce u Znojma|zde]].''
Nejstarším doloženým opatem byl '''Georgius''',v některých zdrojích uváděný jako Jiří. Tento opat je zmíněn v listině z roku 1201, když svědčil při donaci [[Přemysl Otakar I.|Přemyslu Otakarovi.]]
Po Jiřím v Louckém klášteře nejspíše působil opat jménem '''Gerard''', který bývá často, ale mylně označován za prvního opata kláštera v [[Louka (Znojmo)|Louce]]. Zúčastnil se vysvěcení klášterního kostela po roce 1202. Opat Gerard je znám ze dvou středověkých [[Falzum (diplomatika)|fals]] pro [[Zábrdovický klášter|zábrdovické]] premonstráty k roku 1210.
Opat '''Florián''' se objevuje se v roce 1220 a dochází za něj ke konsolidaci klášterních majetků konfirmacemi biskupskými i papežskými.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 109
}}</ref>
Za velmi významného opata je považován opat '''Jindřich''', o kterém se předpokládá, že byl kaplanem [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II]]. Jindřich je také doložen jako první loucký opat, který soudil i cizí spory.
Opat '''Dětrich''' byl dvakrát zvolen do funkce řádového vizitátora. Za jeho vlády došlo k rozšíření počtu kostelů pod patronátním právem kláštera. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 117
}}</ref>
Zvláštní postavu v historii kláštera tvoří opat '''Šimon''', jenž byl během svého života opatem dvou klášterů.
Opat '''Jan Lupus''', lze ho považovat jako jediného opata zapsaného do velkých dějin. Stal se prvním litomyšlským [[Biskup|biskupem]].
Těžkou dobu zažil klášter v dobách, kdy vládl opat '''Zděněk''' a po něm opat '''Jan'''. V klášteře vzniklo několik problémů a s nimi přišla i neschopnost platit servitium.
V době předhusitské byl opatem a řádovým vizitátorem '''Jan Puczdota''', za něj došlo dvakrát k obléhání města Znojma i zničení kláštera. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://is.muni.cz/th/im6wn/
| vydavatel = Historický ústav filozofické fakulty Masarykovy univerzity
| místo = Brno
| datum vydání = 2009-05-11
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 121
}}</ref>
'''Opat Přibyslav II. z Hodic''' zahájil rekonstrukci kláštera po jeho zničení. V rekonstrukci kláštera pokračoval opat '''Jan Bavor.''' Ale rekonstrukce byla velmi nákladná a tak se klášter znovu dostal do finanční tísně, podobné jako za vlády opatů Zdeňka a Jana. Tato finační krize vyvrcholila za opata Metoděje Hrůzy.
'''Metoděj Hrůza''' vložil pět vesnic do rukou Valdštejnů a došlo za něj k úpadku morálky celého kláštera. Je dokázáno, že žil světským životem, vydržoval si [[Konkubinát|konkubíny]], a dokonce se oženil. V chování a způsobech ho následovala většina mnichů. Ti, kteří zůstali věrní své víře a chtěli se dál vzdělávat, raději odešli. Opat Metoděj Hrůza navíc navštěvoval kázání protestantského kazatele v nedalekém [[Znojmo|Znojmě]]. Jeho chování nadále nemohl přehlížet ani sám císař, a proto poslal Metodějovi dopis s důtkou. Klášter se za vlády tohoto opata ocitl na samém dně. Za jeho vlády došlo i k jedné pozitivní věci a to k ukončení sporu mezi Louckým klášterem a klášterem v Olomouci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kohoutek
| jméno = Michael
| titul = Premonstrátský klášter Louka u Znojma v době předbělohorské (1526-1620)
| url = https://is.muni.cz/th/dd7xl/Michael_Kohoutek_-_Diplomova_prace.pdf
| vydavatel = Masarykova univerzita, pedagogická fakulta, katedra historie
| místo = Brno
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2021-09-02
| strany = 33
}}</ref>
Nejdůležitější postavou pro Loucký klášter v raném novověku byl '''Šebestián z Čepirohu''', o němž je zmínka z roku 1572. Tento opat připravil půdu protireformačnímu hnutí na Znojemsku, spolupracoval s [[Jezuité|Jezuity]], byl zapřísáhlý bojovník proti [[Protestantismus|protestantismu]]. Nebýt jeho, klášter by zanikl. Šebestián z Čepirohu vyvedl klášter z dluhů, nabyl nového majetku, vykoupil zastavené vesnice. Obecně je považován za druhého zakladatele Louckého kláštera. Vybudoval klášter na troskách jeho dávno ztracené slávy.
Po smrti Šebestiána z Čepirohu byl zvolen opatem '''Šebestián II. Fuchs Bádenský''', ten založil v Louce knihtiskárnu, která pracovala v letech 1595 - 1608. Jejím dílem je 21 tisků. Tato knihtiskárna zanikla v roce 1613.
V 18. stoletím zde byl významným opatem '''Antonín Nolbeck''', který nechal postavit venkovské residence např. v [[Kravsko|Kravsku]], Loděnicích, Lechovicích a Litohoři. <ref name=":6" />
Posledním opatem Louckého kláštera byl '''Daniel Dodl'''. Klášter měl v té době 96 [[Kanovník|kanovníků]] a byl zrušen rozhodnutím [[Josef II.|Josefa II.]] <ref name=":6" />
=== Farní kostely ===
Loucký klášter se stal největším držitelem [[Patronátní právo|patronátních práv]] na Znojemsku. Do všech kostelů dosazoval loucký opat faráře. Výjimku tvořily kostely v Prosiměřicích a v Tasovicích, tyto dva kostely byly přímo [[Inkorporace|inkorporovány]] ke klášteru. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| titul =
| url =
| datum přístupu = 2021-08-26
| strany = 100
}}</ref>
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava (Znojmo)|kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v Louce]]
* [[Kostel svatého Mikuláše (Znojmo)|kostel svatého MIkuláše ve Znojmě]]
* [[Kostel svatého Jiří (Strachotice)|kostel svatého Jiří ve Strachoticích]]
* [[Kostel Narození Jana Křtitele (Rokytnice nad Rokytnou)|kostel Narození Jana Křtitele v Rokytnici nad Rokytnou]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje (Staré Hobzí)|kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Ondřeje ve Starém Hobzí]]
* [[Kostel svaté Markéty (Loděnice)|kostel svaté Markéty v Loděnicích]]
* [[Kostel svatého Prokopa (Domamil)|kostel svatého Prokopa v Domamili]]
* [[Kostel svatého Martina (Šatov)|kostel svatého Martina v Šatově]]
* [[Kostel svatého Víta (Dyjákovičky)|kostel svatého Víta v Dyjákovičkách]]
* [[Kostel svaté Markéty (Přímětice)|kostel svaté Markéty v Příměticích]]
* [[Kostel svatého Petra a Pavla (Božice)|kostel svatého Petra a Pavla]] v [[České Křídlovice|Českých Křídlovicích]] (dnes součást obce [[Božice]])
* [[Kostel svatého Jiljí (Prosiměřice)|kostel svatého Jiljí v Prosiměřicích]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Tasovice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tasovicích]]
* [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Trstěnice)|kostel Nalezení svatého Kříže v Trstěnicích]]
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Dyje)|kostel svatého Jana Nepomuckého]] v Milfronu (nyní [[Dyje (okres Znojmo)|Dyje]])
* [[Kostel svatého Jiljí (Lukov)|kostel svatého Jiljí v Lukově]]
* [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Vrbovec)|kostel Stětí svatého Jana Křtitele ve Vrbovci]]
* [[Kostel svatého Petra a Pavla (Hrádek)|kostel svatého Petra a Pavla v Hrádku]]
* kostel Nejsvětější Trojice v [[Pravice (okres Znojmo)|Pravicích]]
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Oleksovice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oleksovicích]]
== Knihovna ==
[[Soubor:Graduál_loucký_01.jpg|náhled|Graduál loucký, titulní strana ([[Vědecká knihovna v Olomouci]]).]]
Loucký klášter vlastnil velkou klášterní knihovnu. Po roce 1784 byly knihy rozděleny do třech knihoven. Jednalo se o knihovnu na Strahově, v Olomouci a ve Vídni.
Zařízení knihovny se stalo součástí [[Strahovská knihovna|Strahovské knihovny]], neboť ho koupil a uchoval [[Strahovský klášter|klášter na Strahově]] v Praze. <ref name=":7" />
Dochovaná část archivu je dnes uložena v Brně.
=== Graduál Loucký ===
''O Graduálu pojednává samostatný článek [[Graduál loucký]].''
Z tohoto kláštera pochází Graduál loucký, který je dnes uložen ve [[Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovně v Olomouci]].
=== Rukopis Cursus Sanctae Mariae ===
Činnost mnichů Louckého klášetra byla v oboru knižní výroby a malby miniatur v knihách velmi významná. Dokazuje to i rukopis zvaný Cursus Sanctae Mariae, který je uložen v Morganově knihovně v New Yorku.
Jedná se o 182 pergamenové listy s latinským textem a jednou německou modlitbou. <ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
| titul = Louka. 1190-1990. : 800 let premonstrátského kláštera Louka u Znojma na Mor.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/320714188
| vydavatel = Cesta
| místo = Brno
| počet stran = 12
| strany = 4
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref>
Tato kniha vznikla krátce po roce 1215, psali ji dva písaři a zdobili tři malíři miniatur. <ref name=":8" />
Výtvarná výzdoba knihy má vztah k malbám ze [[Rotunda svaté Kateřiny|Znojemské rotundy]].
== Zajímavosti ==
=== Přemysl Otakar II. ===
Poblíž Louckého kláštera, v nedalekém Znojmě, byly v kriptě minoritského kláštera dočasně uloženy ostatky Přemysla Otakara II., který zemřel po bitvě na Moravském poli v Dolních Rakousích roku 1278.
=== Podzemní chodby ===
Kolem roku 1480 byly vyhloubeny pod klášterem tajné podzemní chodby, které mohly sloužit k několika účelům. Například jedna z chodeb spojovala klášter s [[Kostel svatého Mikuláše (Znojmo)|farou sv. Mikuláše ve Znojmě]], další ústila na druhém břehu řeky [[Dyje]]. Tento systém umožňoval premonstrátům snadnější přesun, úkryt a vytvářel možnost útěku při napadení.<ref>KROUPA, P. a kol.: ''Premonstrátský klášter v Louce'', s. 58.</ref>
=== Prokop Diviš ===
V 18. století působil v klášteře fyzik [[Prokop Diviš]], který v roce 1754 v [[Přímětice|Příměticích]] sestrojil první [[Prokop Diviš#Vyn%C3%A1lez bleskosvodu|bleskosvod]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Trmač
| jméno = Miloslav
| titul = Louka. 1190-1990. : 800 let premonstrátského kláštera Louka u Znojma na Mor.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/320714188
| vydavatel = Cesta
| místo = Brno
| počet stran = 12
| strany = 10
| isbn = 8090008793
| oclc = 320714188
}}</ref>
=== Napoleon Bonaparte ===
V roce 1805 byl v Louckém klášteře pohoštěn sám [[Napoleon Bonaparte]], který v té době obsazoval město [[Znojmo]]. Tuto událost zmiňuje hraběnka Ugartová ve svém francouzském deníku. <ref name=":7" />
== Současnost ==
Část klášterních budov využívá firma ''Znovín Znojmo'' pro uložení lahví s vínem, podnikovou prodejnu vín, pořádání různých společenských akcí a je zde umístěno malé muzeum vinařství. Využívaná je přitom pouze asi 1/25 celého areálu. Většina objektu nečinně chátrá. .<ref>{{Citace elektronického periodika
|
| jméno =
| titul = Ve Znojmě rekonstruují nejstarší část Louckého kláštera. Vznikne v ní kulturní středisko a infocentrum
| periodikum = ČT24
Řádek 31 ⟶ 383:
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2908010-ve-znojme-rekonstruuji-nejstarsi-cast-louckeho-klastera-vznikne-v-ni-kulturni
| datum vydání = 2019-08-27
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-15
}}</ref>
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Vischer - Prospekt louckého kláštera.jpg|Prospekt louckého kláštera, rytina Georga Matthaeuse Vischera z roku 1679. Neuskutečněný projekt na přestavbu.
Soubor:Miroslav-zámek2011-znak-nad-vchodem.jpg|Znak kláštera na [[Zámek Miroslav|zámku]] v [[Miroslav (okres Znojmo)|Miroslavi]].
Soubor:Kloster Bruck (Edelspitz) OMSK 1845.jpg|Areál Louckého kláštera na originální mapě Stabilního katastru. Katastrální území Sedlešovice (Edelspitz). Mapováno 1845, reambulováno 1877-1913.
Soubor:Vysoké stropy Louckého kláštera.jpg|Ukázka stropu Louckého kláštera.
Soubor:Loucký klášter - modernizovaná část - Znovín Znojmo.jpg|Fotografie chodby Louckého kláštera, kterou využívá Znovín Znojmo.
Soubor:Fotografie částí Louckého kláštera.jpg|Fotografie sklepa Louckého kláštera, který využívá Znovín Znojmo. Probíhají v něm degustační akce.
Soubor:Sklep Louckého kláštera - modernizovaná část - Znovín Znojmo.jpg|Sklep Louckého kláštera.
Soubor:Probíhající svatba v Louckém klášteře.jpg|V Louckém klášteře je možnost mít svatbu.
Soubor:Trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava.jpg|Pohled z kláštera na baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava.
Soubor:Trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava 2.jpg|Pohled na zadní část baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava.
Soubor:Schodiště Louckého kláštera.jpg|Detail schodiště Louckého kláštera.
Soubor:Loucký klášter - chodba.jpg|Chodba Louckého kláštera, neopravená část.
Soubor:Loucký klášter z pohledu ze zahrady.jpg|Část Louckého kláštera z pohledu ze zahrady.
Soubor:Detail okna Louckého kláštera.jpg|Detail okna Louckého kláštera.
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
Přehled bibliografie ke Znojmu-Louce viz na portálu [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/27936 Bibliografie dějin Českých zemí] a v: {{Citace monografie
| příjmení = Papírník
| jméno = Miloš
| příjmení2 = Kubíček
| jméno2 = Jaromír
| příjmení3 = Štarha
| jméno3 = Ivan
| titul = Bibliografie okresu Znojmo
| vydání =
| vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost
| místo = Brno
| rok vydání = 1992
| počet stran = 391
| kapitola = Znojmo-Louka
| url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:70babc1b-5599-4ed4-a6fa-160eac1dc138?page=uuid:9c4b10ea-f909-49c2-8d85-e7b535c4a994
| strany = 182–188
| isbn = 80-85048-36-1
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Kozdas
| jméno = Jan
| titul = Bývalý klášter premonstrátů v Louce u Znojma po roce 1945: od bombardování v roce 1945 po prohlášení za národní kulturní památku dne 20. února 2017 s účinností k 1. červenci 2017
| periodikum = Sborník Státního okresního archivu Znojmo : historický a vlastivědný sborník Znojemska a Moravskokrumlovska
| datum vydání = 2018
| ročník = 2017
| číslo = 32
| strany = 7–12.
| url =
| místo = Znojmo
| vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kohoutek
| jméno = Michael
| instituce = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta
| titul = Premonstrátský klášter Louka u Znojma v době předbělohorské (1526-1620)
| url = https://theses.cz/id/q730tv/
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D.
| rok = 2014
| počet stran = 63
| strany =
| citace =
| poznámka =
| jazyk =
| místo = Brno
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kohoutek
| jméno = Michael
| instituce = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta
| titul = Premonstrátský klášter Louka u Znojma v době po husitských válkách (1434-1526)
| url = https://theses.cz/id/aa5wc1/
| typ práce = Bakalářská práce
| vedoucí = PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D.
| rok = 2012
| počet stran = 56
| strany =
| citace =
| poznámka =
| jazyk =
| místo = Brno
}}
* {{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = kolektiv autorů
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny
| vydání =
| vydavatel = Gema Art
| místo = Praha
| rok vydání = 2010
| počet stran = 99
| strany =
| isbn = 978-80-904575-0-8
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Vohryzek
| jméno = Stanislav
| instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
| titul = Dějiny kláštera Louka u Znojma do roku 1425
| url = https://theses.cz/id/vau52s/
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Mgr. Tomáš Borovský, Ph.D.
| rok = 2009
| počet stran = 133
| strany =
| citace =
| poznámka =
| jazyk =
| místo = Brno
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Koláčková
| jméno = Ilona
| instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
| odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Rušení klášterů za Josefa II. na příkladu tišnovského a louckého kláštera
| url = https://is.muni.cz/th/entp8/
| typ práce = Bakalářská práce
| vedoucí = Zbyněk Sviták
| odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|2073}}
| místo = Brno
| rok = 2007
| počet stran = 57
| strany =
| citace =
| poznámka =
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Foltýn
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Foltýn
| spoluautoři = a kol.
| titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| počet stran = 878
| isbn = 80-7277-026-8
| rok = 2005
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Borovský
| jméno = Tomáš
| titul = Majetkový vývoj kláštera v Louce do konce 15. století
| periodikum = Jižní Morava
| datum vydání =
| rok vydání = 2004
| ročník = 40
| číslo =
| strany = 21–36
| url =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kroupa
| jméno = Petr
| příjmení2 = Kroupa
| jméno2 = Jiří
| příjmení3 = Slavíček
| jméno3 = Lubomír
| titul = Premonstrátský klášter v Louce: dějiny, umělecká výzdoba, ikonologie
| vydání =
| vydavatel = Jihomoravské muzeum ve Znojmě
| místo = Znojmo
| rok vydání = 1997
| počet stran = 121
| strany =
| isbn = 80-902383-0-0
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Krmíčková
| jméno = Helena
| titul = K posloupnosti louckých opatů ve 13. století
| periodikum = Časopis Matice moravské
| datum vydání =
| rok vydání = 1997
| ročník = 116
| číslo = 1
| strany = 53–65
| issn = 0323-052X
| url =
| místo = Brno
| vydavatel = Matice moravská v Brně
}}
* {{Citace sborníku
| příjmení = Kroupa
| jméno = Petr
| titul = Premonstrátský klášter Louka
| sborník = Jižní Morava: vlastivědný sborník
| vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
| místo = Brno
| rok = 1996
| svazek = 35
| strany = 36–42
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Charouz
| jméno = Jindřich Zdeněk
| titul = Canonina Lucensis – Počátky a prvních sto let života
| periodikum = Ročenka Okresního archivu ve Znojmě
| datum vydání =
| ročník = 1990
| číslo =
| strany = 99–107
| url =
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Žemlička
| jméno = Josef
| titul = 800 let premonstrátského kláštera v Louce u Znojma
| periodikum = Český časopis historický
| datum vydání = 1991
| ročník = 89
| číslo = 4
| strany = 623
| url =
| místo = Praha
| vydavatel = Historický ústav ČSAV
}}
* {{Citace sborníku
| příjmení = Švábenský
| jméno = Mojmír
| titul = Dějiny archivu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma
| příjmení sestavitele = Verbík
| jméno sestavitele = Antonín
| sborník = Sborník k nedožitým padesátinám PhDr. Jiřího Radimského
| vydavatel = Státní archiv
| místo = Brno
| rok = 1969
| strany = 1–77
}}
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Voldán
| jméno = Vladimír
| instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
| titul = Nejstarší listiny louckého kláštera
| typ práce = dizertační práce
| místo = Brno
| rok vydání = 1950
| počet stran = 72
| odkaz na autora = Vladimír Voldán
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Peřinka
| jméno = František Václav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Vlastivěda moravská: Znojemský okres
| url = https://archive.org/details/vlastivdamoravs19brngoog/page/n7
| vydání =
| vydavatel = Musejní spolek
| místo = Brno
| rok vydání = 1904
| počet stran = 551
| strany = 300–356
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wolný
| jméno = Gregor
| odkaz na autora = Gregor Wolný
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften
| url = https://books.google.cz/books?id=5t5aAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0
| vydání =
| vydavatel = Selbstverlag
| místo = Brünn
| rok vydání = 1861
| počet stran = 362
| kapitola = Bruck, auch Kloster-Bruck (Louka, Lauka Klášter), Pfarre
| url kapitoly = https://books.google.cz/books?id=5t5aAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
| strany = 129–145
| svazek = Abtheilung II, Brünner Diöcese, Band. IV
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Čermák
| jméno = Dominik K.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Premonstráti v Čechách a na Moravě: stručné vypsání osudů jednotlivých bud' ještě stávajících neb již vyhlazených klášterů toho řádu dle roků jich založení
| url = https://books.google.cz/books?id=HTMYAAAAYAAJ
| vydání =
| vydavatel = Kanonie Strahovská
| místo = Praha
| rok vydání = 1877
| počet stran = 573
| strany = 327–352
| isbn =
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Ritter von Korborn
| jméno = Georg Leopold Norbert
| titul = Geschichte des Klosters Bruck hei Znaim, von seiner Gründung im Jahre 1190 bis zur Aufhebung im Jahre 1784. Abschrift des im pröbstlichen Archive zu Nikolsburg befindlichen Original-Aufsatzes
| periodikum = Notizen-Blatt der Historisch-Statistischen Section der Kais. Königl. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde
| datum vydání = 1856
| ročník =
| číslo = 8, 9
| strany = 57–61, 65–70
| url = http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ228461103
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Gollinger
| jméno = Joseph
| titul = Die Fresken am Plafond der Bibliothek der ehemaligen Prämonstratenser-Abtey Bruck an der Thaja
| periodikum = Österreichisches Archiv für Geschichte, Erdbeschreibung, Staatenkunde, Kunst u. Literatur
| datum vydání =
| ročník = 1832
| číslo = 2
| strany = 369–371, 373–376, 408
| url = http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ164119500
}}
==== Archeologie ====
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ohlédnutí za letošní sezónou vykopávek v louckém klášteře u Znojma
| periodikum = Zápisníček
| vydavatel = Archaia Brno o.p.s.
| url = https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=986
| datum vydání = 11. 12. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ještě něco málo k Louckému klášteru ve Znojmě
| periodikum = Zápisníček
| vydavatel = Archaia Brno o.p.s.
| url = https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=873
| datum vydání = 04. 12. 2018
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dva nálezy klášterních hmoždířů
| periodikum = Zápisníček
| vydavatel = Archaia Brno o.p.s.
| url = https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=992
| datum vydání = 16. 09. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Konec Staré školy
| periodikum = Zápisníček
| vydavatel = Archaia Brno o.p.s.
| url = https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=986
| datum vydání = 02. 09. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Nové vykopávky v louckém klášteře u Znojma…
| periodikum = Zápisníček
| vydavatel = Archaia Brno o.p.s.
| url = https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=980
| datum vydání = 21. 08. 2019
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Drozdová
| jméno = Eva
| titul = Antropologický rozbor kosterních pozůstatků z kláštera Louka u Znojma
| periodikum = Pravěk: časopis moravských a slezských archeologů. Nová řada
| datum vydání = 2001
| ročník = 10
| číslo =
| strany = 151–161
| url =
| místo = Brno
| vydavatel =
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Unger
| jméno = Josef
| titul = Archeologický výzkum premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Příspěvek ke způsobu pohřbívání ve středověkých klášterech
| periodikum = Pravěk: časopis moravských a slezských archeologů. Nová řada
| datum vydání = 2001
| ročník = 10
| číslo =
| strany = 143–150
| url =
| místo = Brno
| vydavatel =
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Unger
| jméno = Josef
| titul = Archeologický výzkum v areálu louckého kláštera
| periodikum = Jižní Morava: vlastivědný sborník Brno
| datum vydání = 1996
| ročník = 32
| číslo = 35
| strany = 27–35.
| url =
| místo = Brno
| vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = Krutiš
| jméno = Dalibor
| titul = V Louce našli zeď, o které nikdo nevěděl
| datum vydání = 2019-09-25
| jazyk = cs
| url = https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/v-louce-nasli-zed-o-ktere-nikdo-nevedel-20190924.html
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
* {{Citace elektronického periodika
| titul = Archeologové v Louckém klášteře odkryli hroby z 15. a 16. století {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/archeologove-v-louckem-klastere-odkryli-hroby-z-15-a-16-stoleti/1805287
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-15
}}
=== Související články ===
* [[Seznam opatů premonstrátského kláštera v Louce u Znojma]]
* [[Strahovská knihovna]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Loucký klášter}}
* [http://www.znovin.cz/virtualni-prohlidky?vp=loucky-klaster Stránky Louckého kláštera firmy Znovín Znojmo] {{Wayback|url=http://www.znovin.cz/virtualni-prohlidky?vp=loucky-klaster|date=20160306191331}}
* [http://www.rotrekl.cz/i_kLoukaznoj.html Historie kláštera]
* Dokument Pavla P. Riese [https://youtu.be/kKRC19Fgvec Šalomounův chrám ve znojemské Louce?]<!--{{Pahýl}}
{{Portály|Křesťanství|Morava|Architektura a stavebnictví}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Premonstrátské kláštery v Česku|Louka]]
[[Kategorie:Kláštery ve Znojmě]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Znojmo]]
[[Kategorie:Kulturní památky ve Znojmě]]
[[Kategorie:Náboženství ve Znojmě]]
[[Kategorie:Bývalé kláštery v Jihomoravském kraji]]
[[Kategorie:Kláštery založené ve 12. století|Louka]]-->
== Odkazy ==
| |||