Benecko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Galerie: duplicitní obrázek smazán |
+ nářeční pojmenování; osobnosti do abecedního pořadí podle příjmení |
||
Řádek 28:
| mapa =
}}
'''Benecko''' ([[Krkonošské nářečí|krkonošským nářečím]] ''Nebesko'') je krkonošská [[obec]], nacházející se na Jilemnicku, v severovýchodní části [[okres Semily|okresu Semily]]. Je tvořena osmi částmi (Benecko, [[Dolní Štěpanice]], [[Horní Štěpanice]], [[Mrklov]], [[Rychlov (Benecko)|Rychlov]], [[Štěpanická Lhota]], [[Zákoutí (Benecko)|Zákoutí]] a [[Žalý (Benecko)|Žalý]]). Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
== Historie ==
Řádek 55:
Zemědělství se v regionu zaměřovalo převážně na pěstování brambor, lnu, žita a ovsa a výrobu sena, zejména ve vyšších partiích. Z ovocných stromů plodí pouze otužilejší odrůdy jabloní, hrušní a třešní. Nedílnou součástí chalup byla i hospodářská část s chlévem, seno bylo skladováno na půdě. Obilniny byly sváženy do údolních mlýnů, umístěných podél potoka Cedronu a v západní části Benecka na Levínku. Po kolektivizaci v 50. letech došlo k postupnému vymizení zemědělské malovýroby a v současné době v regionu působí pouze několik samostatně hospodařících rolníků. Část pozemků obhospodařuje Farma Benecko, vzniklá transformací části Státního statku [[Vysoké nad Jizerou]]. Dle některých názorů ale snížení využití zemědělské půdy přispělo k návratu původní druhové bohatosti flóry. Velká část pracovníků v zemědělství našla zaměstnání v průmyslové výrobě ve spádových obcích ([[Jilemnice]], [[Vrchlabí]]).
Současné Benecko je orientováno takřka výhradně na turistický ruch a související aktivity. Tomu odpovídá i infrastruktura (hustá síť hotelů, penzionů a soukromých ubytovacích zařízení, lyžařské školy, půjčovny vybavení, čtyřsedačková lanovka, hustá síť lyžařských vleků), průmysl je zastoupen ojediněle, drobnými řemeslníky, významnějšími podniky v katastru obce jsou firmy Delfi a Korapet v Dolních Štěpanicích, případně cestmistrovství Správy a údržby silnic Libereckého kraje na rozhraní katastrů Dolních Štěpanic a Hrabačova. Ekonomická aktivita obyvatelstva směřuje převážně do terciární sféry v podpoře cestovního ruchu. Podle studie Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Benecku a okolí 2007 – 2013 <ref> https://www.benecko.info/media/uploads/surcr-benecko-final.pdf</ref> představuje Benecko v rámci krkonošského regionu významnou destinaci cestovního ruchu. Studie akcentuje jedinečný přírodní charakter obce, širokou nabídku služeb a dobré možnosti pro aktivní trávení volného času. Zároveň zmiňuje ustálený potenciál návštěvnosti odhadem
== Dopravní dostupnost ==
Řádek 73:
Krajina v okolí Benecka byla považována za zajímavou pro výtvarné umělce. Ve dvacátých letech se Benecko stalo módním mezi pražskými krajináři ([[František Cína Jelínek]], [[František Karel Hron]]), kteří v hotelu Vyhlídka trávili dlouhá tvůrčí období. V regionu působil i [[František Kaván]]. V současnosti se krajinářství věnuje zejména Miloš Gerstner starší.
Benecký (či striktně řečeno mrklovský) dialekt
== Turistika ==
Řádek 111:
== Známí rodáci a osobnosti ==
* [[
* [[Jan Buchar (spisovatel)|Jan Buchar]] (1895–1988) – krkonošský lidový vypravěč
* [[Jaroslav Cardal]] (1919–2010) – reprezentant ČSR a ČSSR v běhu na lyžích, olympionik▼
* [[Miloš Gerstner]] (1915–2006) – divadelník, pedagog, národopisec a folklorista, specializující se na krkonošský region
* [[Bohumil Hanč]] (1886–1913) – propagátor lyžařství v Krkonoších, běžec na lyžích
* [[Josef Hanuš (historik)|Josef Hanuš]] – (1862–1941), český literární historik, první děkan Filosofické fakulty a rektor University Komenského v Bratislavě▼
* [[Anna Hanušová]] – průkopnice ženského lyžování▼
* [[Vladimír Hraba]] (1901–?) – grafik a krajinář, řídící učitel na Benecku▼
* [[František Karel Hron]] (1874–1928) – malíř▼
* [[Josef Kraus (lyžař)|Josef Kraus]] – rodák z Dolních Štěpanic, průkopník závodního lyžování v Čechách, jeden z vedoucích závodníků na přelomu 18. a 19. století▼
* [[Matěj Pochop]] (1901–1984) – písmák, jeden z posledních krkonošských ručních tkalců
* [[Bohumil Rychtr]] (1893–1982) – písmák, první soukromý benecký hoteliér, politický vězeň
* [[Vladimír Slavínský]] (1890–1949) – český herec, básník, scenárista, režisér a filmový podnikatel
* [[
▲* [[Jan Buchar (spisovatel)|Jan Buchar]] (1895–1988) – krkonošský lidový vypravěč, propagátor lyžařství
▲* [[Jaroslav Cardal]] (1919–2010) – reprezentant ČSR a ČSSR v běhu na lyžích, olympionik
▲* [[Anna Hanušová]] – průkopnice ženského lyžování
▲* [[Josef Kraus]] – rodák z Dolních Štěpanic, průkopník závodního lyžování v Čechách, jeden z vedoucích závodníků na přelomu 18. a 19. století
* [[Antonín Vondrák]] – autor konstrukce prvních průmyslově vyráběných lyží krkonošského regionu▼
▲* [[František Karel Hron]] (1874–1928) – malíř
▲* [[Vladimír Hraba]] (1901–?) – grafik a krajinář, řídící učitel na Benecku
* [[Robert Turka]] (1882–1934) – čestný občan Benecka, autor knihy Práva státního jazyka v obcích s německou nebo polskou většinou, ředitel první české školy ve Vrchlabí▼
* [[Pavel Šír]] – OK1AIY, zasloužilý mistr sportu v radioamatérských pásmech VHF a UHF, přední konstruktér radioamatérských zařízení
▲* [[Robert Turka]] (1882–1934) – čestný občan Benecka, autor knihy Práva státního jazyka v obcích s německou nebo polskou většinou, ředitel první české školy ve Vrchlabí
▲* [[Josef Hanuš (historik)|Josef Hanuš]] – (1862–1941), český literární historik, první děkan Filosofické fakulty a rektor University Komenského v Bratislavě
▲* [[Antonín Vondrák]] – autor konstrukce prvních průmyslově vyráběných lyží krkonošského regionu
== Galerie ==
| |||