Wikipedie

Kryštof Kolumbus: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značky: revertováno možný vandalismus vulgarity editace z Vizuálního editoru
verze 20486569 uživatele 194.31.191.178 (diskuse) zrušena
značky: vrácení zpět odkazy na rozcestníky
Řádek 24:
| datum vydání = 2010
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve službách [[Katolická Veličenstva|Katolických králů]] [[Španělsko|Španělska]] uskutečnil čtyři plavby přes [[Atlantský oceán]], které v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] probudily zájem o&nbsp;nový kontinent, později nazvaný [[Amerika]]. Tyto výpravy a KolumbovKolumbovy snahy o&nbsp;založení trvalých sídel na [[Hispaniola|Hispaniole]] zahájily [[conquista|španělskou kolonizaci]], která vyústila v&nbsp;soutěž evropských mocností o&nbsp;kolonizaci [[Kolonizace Jižní Ameriky|Jižní]] i&nbsp;[[Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku|Severní]] Ameriky.
 
V&nbsp;době, kdy začínala evropská světovláda i&nbsp;[[hospodářská soutěž]] mezi evropskými královstvími, která se snažila zbohatnout zakládáním obchodních cest a [[kolonialismus|kolonií]], získal Kolumbův návrh na dosažení [[Asie]] obeplutím Země západním směrem podporu u&nbsp;španělského královského dvora, který v&nbsp;něm viděl naději pro obchody s&nbsp;kořením. Během své první cesty v&nbsp;roce [[1492]] dosáhl Kolumbus místo plánovaného [[Japonsko|Japonska]] břehů [[Bahamy|Bahamských ostrovů]] a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších výprav navštívil [[Velké Antily|Velké]] i&nbsp;[[Malé Antily]], pobřeží [[Venezuela|Venezuely]] a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]], které zabral pro [[Španělské impérium]].
i&nbsp;[[hospodářská soutěž]] mez
 
Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který navštívil Ameriku&nbsp;– o&nbsp;pět století dříve jejích břehů dosáhla [[norsko|norská]] expedice vedená [[Leif Eriksson|Leifem Erikssonem]], která založila kolonii na dnešním [[Newfoundland]]u.<ref>{{cite web
ropskými krá
 
 
panem, který navštívil Ameriku&nbsp;– o&nbsp;pět století dříve jejích břehů dosáhla [[norsko|norská]] expedice vedená [[Leif Eriksson|Leifem Erikssonem]], která zal
 
 
kolonii na dnešním [[Newfoundland]]u.<ref>{{cite web
| url=http://www.pc.gc.ca/lhn-nhs/nl/meadows/index_e.asp
| title=Parks Canada — L'Anse aux Meadows National Historic Site of Canada
Řádek 40 ⟶ 34:
| date=2009-04-24
| accessdate=2009-07-29
}}</ref> Přesto teprve Kolumbovy cesty zahájily trvalé styky s&nbsp;Amerikou a podnítily několiněkolik století dlouhé období evropské kolonizace, čímž měly velký vliv na vývoj moderního [[Západní svět|Západního světa]]. Sám Kolumbus viděl svůj úspěch hlavně v&nbsp;šíření [[křesťanství]].<ref name="EB-online"/>
 
 
 
Kolumbus nevěděl, že objevil pro Evropu nový kontinent a obyvatele objevených zemí nazval ''[[Indiáni|Indios]]'' ([[španělština|španělský]] výraz pro [[Indové|Indy]]).<ref>{{citace elektronické monografie
| příjmení = Herbst
| jméno = Philip
Řádek 53 ⟶ 45:
| url = http://books.google.co.uk/books?id=UiZQH5gHuggC&pg=PA116&dq=columbus+indios+indians+India&hl=en&ei=i0zLS4mwFNijOJrTkaIG&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=13&ved=0CHYQ6AEwDA#v=onepage&q=columbus%20indios%20indians%20India&f=false
| jazyk = anglicky
}}</ref> Stejně tak ale název mohl odkazovat na spiritualitu a duchovní založení obyvatel nového kontinentu, kteří tak podle Kolumba žili v souladu s Bohem a se silnou vírou v Boha ([[Latina|latinsky]] in Deo). Zhoršení vztahů se španělským královským dvorem a koloniálními správci v&nbsp;Americe vedlo ke Kolumbovu zatčení a propuštění z&nbsp;pozice guvernéra sídel v&nbsp;Hispaniole v&nbsp;roce 1500 a později k&nbsp;vleklým sporům o&nbsp;výhody, které Kolumbus chtěl pro sebe a své dědice od královského dvora. Nakonec se mu podařilo prosadit jen některé z&nbsp;nich. Zemřel ve [[Valladolid]]u a jeho ostatky jsou dnes umístěny v&nbsp;[[katedrála Panny Marie (Sevilla)|katedrále Panny Marie v&nbsp;Seville]].
}}</ref> Stejně tak ale název mohl odkazovat na spiritualitu a duchovní založení obyvatel nového kontinentu, kteří tak p
 
Kolumba žili v souladu s Bohem a
 
dice od královského dvora. Nakonec se mu podařilo prosadit jen některé z&nbsp;nich. Zemřel ve [[Valladolid|Va]]
 
[[Valladolid|lladolid]]u a jeho ostatky jsou dnes umístěny v&nbsp;[[katedrála Panny Marie (Sevilla)|kat]]
 
[[katedrála Panny Marie (Sevilla)|rále Panny Marie v&nbsp;Seville]].
 
Narodil se v análu kde stráv
 
l svůj život a říkalimu análus
 
 
 
 
 
Among us je velice populární hra v africe na madagaskaru a v Egyptu
 
 
 
 
 
 
Zemřel v roce 1945 v 2. světové válce a byl zabit v koncetračním táboře na plyn.
 
 
 
== Život do roku 1492 ==
Narodil se mezi 25.&nbsp;srpnem a 31.&nbsp;říjnem 1451 v&nbsp;[[Janov (Itálie)|Janově]] v&nbsp;dnešní [[Itálie|Itálii]]. Hypotézy, podle nichž pocházel z&nbsp;[[Katalánsko|Katalánska]],<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/spain/6326698/Christopher-Columbus-writings-prove-he-was-Spanish-claims-study.html
| titul = Christopher Columbus writings prove he was Spanish, claims study
| datum vydání = 2009-10-14
| autor = Govan, F
| periodikum = [[The Daily Telegraph]]
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Portugalsko|Portugalska]],<ref>{{citace monografie
| autor = da Silva, M. L., da Silva, S. J
| titul = Christopher Columbus was Portuguese!
| datum vydání = 2008
| vydavatel = Express Printing
| isbn = 9781607028246
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Polsko|Polska]]<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.dailymail.co.uk/news/article-1333895/Christopher-Columbus-Polish-Portuguese-claim-historians.html
| titul = Christopher Colombowicz: America's discoverer Polish not Portuguese, claim historians
| datum vydání = 2010-11-29
| periodikum = Daily Mail
| jazyk = anglicky
}}</ref> a dalších míst, většina historiků odmítá.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janáček
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Janáček
| titul = Čtyři plavby Kryštofa Kolumba
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1992
| počet stran = 322
| strany = 116
| poznámka = Dále jen: Janáček 1992
| isbn = 80-7038-213-9
}}</ref> Navíc se sám Kolumbus v&nbsp;závěti prohlásil za Janovana.<ref name="lollis13"/> Existují také teorie o tom, že byl španělský Žid.<ref>[http://www.tbspr.org/_kd/Items/actions.cfm?action=Show&item_id=2026& "Three Sources of Textual Evidence of Columbus, Crypto Jew."] {{Wayback|url=http://www.tbspr.org/_kd/Items/actions.cfm?action=Show&item_id=2026& |date=20101017123715 }} ''Tbspr.org.''</ref><ref>[[Simon Wiesenthal|Wiesenthal, Simon]]. ''Sails of Hope: The Secret Mission of Christopher Columbus.'' Macmillan, 1973.</ref><ref>http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/krystof-kolumbus-byl-zid--1144133</ref> Jeho otec, Dominik Kolumbus, byl [[tkaní|tkadlec]] [[ovčí vlna|vlny]] a drobný obchodník se sýry v&nbsp;Janově a zhruba od roku 1470 v&nbsp;[[Savona|Savoně]].<ref name="lollis13">{{Citace monografie
| příjmení = de Lollis
| jméno = Cesare
| titul = Život Kryštofa Kolumba
| vydavatel = [[Melantrich]]
| místo = Praha
| rok = 1992
| počet stran = 295
| strany = 13
| poznámka = Dále jen: de Lollis 1992
| isbn = 80-7023-123-8
}}</ref> Kolumbova matka byla Zuzana Fontanarossová.
 
{{Citát v rámečku|Měl dobře stavěné tělo, postavou byl spíš vyšší, měl oválný bledý obličej, trochu vystouplé lícní kosti s&nbsp;náběhem do brunátna, modré oči, orlí nos a plavé vlasy, které mu začaly šedivět už v&nbsp;mladém věku. Vypadal energicky a také skutečně energický byl, i&nbsp;když jeho způsoby byly nadmíru příjemné a životní návyky mimořádně umírněné. Před každým jednáním, ať bylo sebemíň důležité, se křesťansky pomodlil.|Ferdinand Kolumbus|Biografie Kryštofa Kolumba|<ref>de Lollis 1992, str. 28</ref>}}
 
Už od mládí si hledal obživu jako námořník a obchodník na lodích plujících přes [[Středozemní moře]].<ref>Janáček 1992, str. 117</ref> Nějakou dobu také pracoval jako žoldnéř pro [[René I. z Anjou|Reného&nbsp;I. z&nbsp;Anjou]].<ref>de Lollis 1992, str. 17</ref> V&nbsp;roce 1476 se poprvé ocitl v&nbsp;Portugalsku, kde zastupoval obchodní dům Centurionů z&nbsp;Janova.<ref name="jan118">Janáček 1992, str. 118–121</ref> V&nbsp;následujících letech kvůli tomu hodně cestoval a dostal se např. na [[Island]],<ref>de Lollis 1992, str. 25</ref> do portugalských osad v&nbsp;[[Afrika|Africe]], do [[Anglie]] a pravděpodobně i&nbsp;do [[Guinejský záliv|Guinejského zálivu]].<ref name="jan118"/> Na ostrově [[Porto Santo]], kde pro Centuriony nakupoval třtinový cukr, potkal svou budoucí manželku Filipínu Moniz de Perestrello, dceru bývalého kapitána ostrova, se kterou se oženil ke konci roku 1478 nebo na začátku roku následujícího. Měli spolu syna Diega. Je pravděpodobné, že knihy a mapy o&nbsp;oceánských cestách, které zemřelý kapitán zanechal, inspirovaly Kolumba k&nbsp;jeho vlastní výpravě.<ref name="jan118"/><ref name="lollis30">de Lollis 1992, str. 30–31</ref> Manželství trávil střídavě v&nbsp;Porto Santu a v&nbsp;[[Lisabon]]u. V&nbsp;srpnu 1479 odjel do Janova, kde vystoupil ze služeb Centurionů a vrátil se do Portugalska jako nezávislý kreslič map.<ref name="jan122">Janáček 1992, str. 122–124</ref>
Už od mládí si hledal obživu jako námořník a obchod
 
=== Vidina Asie a vyjednávání ===
le
 
 
ujících letech kvůli tomu hodně cestoval a dostal se např. na [[Island|Is]]
 
[[Island|and]],<ref>de Lollis 1992, str. 25</ref> do portugalských osad v&nbsp;[[Afrika|Africe]], do [[Anglie]] a pravděpodobně i&nbsp;
 
o [[Guinejský záliv|Guinejské]]
 
[[Guinejský záliv|o zálivu]].<ref name="jan118">Janáček 1992, str. 118–121</ref> Na ostrově [[Porto Santo]], kde pro Centuriony nakupoval třtinový cukr, potkal svou budoucí manželku Filipínu Moniz de Perestrello, dceru bývalého kapitána ostrova, se kterou se oženil ke konci roku 1478 nebo na začátku roku následu
 
jícího. Měli spolu syna
 
vě.<ref name="jan118" /><ref name="lollis30">de Lollis 1992, str. 30–31</ref> Manželství trávil střídavě v&nbsp;Porto Santu a v&nbsp;[[Lisabon]]u. V&nbsp;srpnu 1479 odjel do Jan
 
 
ova, kde vystoupil ze služeb Centurionů a vrátil se do Portugalska jako nezávislý kreslič map.<ref name="jan122">Janáček 1992, str. 122–124</ref>
 
=== Vidina Asie a vyjed ===
=== návání ===
[[Soubor:Atlantic Ocean, Toscanelli, 1474.jpg|náhled|Mapa [[Paolo Toscanelli|Toscanelliho]], podle které se orientoval Kryštof Kolumbus]]
Kolumbovy podněty k&nbsp;plavbě na východ cestou přes západ se dají rozdělit do tří skupin: poznatky z&nbsp;přírody, autorita spisovatelů a údaje mořeplavců.<ref name="lollis30"/> O&nbsp;plavbě začal uvažovat nejspíše až když se v&nbsp;roce 1476 dostal do Portugalska. V&nbsp;první fázi svých studií četl např. ''Dějiny'' papeže [[Pius II.|Pia II.]], ''Traktáty'' [[Petr z Ailly|Petra z&nbsp;Ailly]], překlad ''[[Milion (kniha)|Milionu]]'' [[Marco Polo|Marca Pola]] v&nbsp;latině, a také díla [[Plinius starší|Plinia staršího]] a [[Plútarchos|Plútarcha]].<ref>de Lollis 1992, str. 36</ref>
Kolumbovy podněty k&nbsp;plavbě na východ cesto
 
s z
 
z
 
 
ělit do tří skupin: poznatky z&nbsp;přírody, autorita spisovatelů a údaje mořeplavců.<ref name="lollis30" /> O&nbsp;plavbě začal uvažovat nejspíše až když se v&nbsp;roce 1476 dostal do Portugalska. V&nbsp;první fázi svých studií četl např. ''Dějiny'' papeže [[Pius II.|Pia II.]], ''Traktáty'' [[Petr z Ailly|Petra z&nbsp;Ailly]], překlad ''[[Milion (kniha)|Milionu]]'' [[Marco Polo|Marca Pola]] v&nbsp;latině, a také díla [[Plinius starší|Plinia staršího]] a [[Plútarchos|Plútarcha]].<ref>de Lollis 1992, str. 36</ref>
 
Že je Země kulatá, se v&nbsp;Kolumbově d
 
zdálenosti.<ref name="lollis30" />
 
Mezi spiso
 
vateli, z&nbsp;kterých čerpal, byli například [[Aristotelés]], [[Strabón]], [[Plinius starší]], [[Seneca]] a [[Paolo Toscanelli|Paolo dal Pozzo]]
 
[[Paolo Toscanelli|canelli]].<ref name="lol32">de Lollis 1992, str. 32–33</ref> T
 
 
 
již dřív
 
Že je Země kulatá, se v&nbsp;Kolumbově době všeobecně uznávalo. Při výpočtech jejího obvodu se Kolumbus opíral o&nbsp;výpočty [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]] a arabského astronoma [[Alfragan]]a; arabské a italské míle ale považoval za stejně dlouhé a proto se dopočítal menší vzdálenosti.<ref name="lollis30"/>
e přišel
 
rhemMezi spisovateli, z&nbsp;kterých čerpal, byli například [[Aristotelés]], [[Strabón]], [[Plinius starší]], [[Seneca]] a [[Paolo Toscanelli|Paolo dal Pozzo Toscanelli]].<ref name="lol32">de Lollis 1992, str. 32–33</ref> Toscanelli již dříve přišel s&nbsp;návrhem cesty do [[Asie]] západním směrem a požádal o&nbsp;financování výpravy portugalského krále, byl však odmítnut.<ref name="lollis49" /> Z&nbsp;Kolumbovy korespondence se zachovaly dva dopisy, v&nbsp;nichž Toscanelli Kolumba v&nbsp;jeho plánech podporoval.<ref name="lollis39" /> Mezi nimi byla i&nbsp;mapa světa, kterou sám vytvořil.<ref name="lollis39">de Lollis 1992, str. 39–40</ref>
 
{{Citát v rámečku|A&nbsp;nedivte se, že nazývám ''západními'' ony kraje, kde se nachází koření, ačkoli se obecně nazývají ''východní'', protože ti, kdo poplují stále na západ, plavbou k&nbsp;protinožcům doplují do těchto krajů (…) Z&nbsp;města Lisabonu přímou čarou směrem na západ až k&nbsp;nejušlechtilejšímu a převelikému městu Quinsay je na mapě zaznamenáno šestadvacet úseků, z&nbsp;nichž každý měří 250&nbsp;mil.|Paolo dal Pozzo Toscanelli|dopis Kryštofu Kolumbovi|<ref name="lollis39"/>}}
 
Od různých námořníků také slyšel o&nbsp;opracovaných kusech dřeva, které donesly západní větry, nebo o&nbsp;lidských mrtvolách s&nbsp;nápadně širokým obličejem, objevených na [[Azory|Azorách]]. Těmto údajům Kolumbus věřil a považoval je za významné.<ref name="lol32"/>
 
V&nbsp;roce 1484 předložil své návrhy na cestu do Asie [[Seznam portugalských panovníků|portugalskému králi]] [[Jan II. Portugalský|Janu II. Portugalskému]],<ref name="jan122"/> synovci [[Jindřich Mořeplavec|Jindřicha Mořeplavce]]. Ten dal návrh posoudit třem svým poradcům, kteří ho odmítli jako neproveditelný.<ref>de Lollis 1992, str. 48</ref> Jan II. nechtěl Kolumba patrně podpořit také proto, že Portugalsko se v&nbsp;té době soustředilo na území [[Afrika|Afriky]]; cesta do Asie by byla odklonem k&nbsp;nejistému cíli.<ref name="lollis49">de Lollis 1992, str. 49–50</ref>
Od různých námořníků také slyšel o&nbsp;opracovaných kusech dřeva, které donesly západní větry, nebo o&nbsp;lidských mrtvolách s&nbsp;nápadně širokým obličejem, objevených na [[Azory|Azorách]]. Těmto údajům Kolumbus věřil a považoval je za významné.<ref name="lol32" />
 
[[Soubor:ColombusMap.jpg|náhled|vlevo|Kolumbova mapa, cca z&nbsp;roku 1490, pocházející z dílny Bartoloměje a Kryštofa Kolumbových]]
V&nbsp;roce 1484 předložil
Po neúspěchu v&nbsp;Portugalsku Kolumbus ještě v&nbsp;roce 1484 nebo v&nbsp;roce 1485 odcestoval do [[Španělsko|Španělska]].<ref name="jan122"/><ref name="lol51"/> Tam se snažil proniknout na královský dvůr, kde v&nbsp;té době vládl [[Ferdinand II. Aragonský]] a [[Isabela Kastilská]], aby mohl předložit svůj návrh na cestu do Asie západní cestou; to se mu nakonec povedlo někdy v&nbsp;roce 1486.<ref>de Lollis 1992, str. 58</ref> Pak musel čekat do roku 1488, než jeho projekt přezkoumá královská rada.<ref name="jan129"/> Zatím vyslal svého bratra Bartoloměje do [[Anglie]], aby nabídl jeho návrh anglickému králi [[Jindřich VII. Tudor|Jindřichu VII. Tudorovi]]; žádnou zprávu od něj ale nedostal.<ref name="lol51">de Lollis 1992, str. 51–52</ref> Kolumbus byl od roku 1486 v&nbsp;královských službách španělských a v&nbsp;roce 1487 potkal Beatriz Enríquez de Harana, která se stala jeho družkou; nikdy se s&nbsp;ní však neoženil.<ref name="jan129"/> V&nbsp;roce 1488 mu porodila syna Fernanda.
 
V&nbsp;roce 1488 královská rada pro geografické záležitosti Kolumbův plán zamítla, nejspíše kvůli rozporu jeho výpočtů s&nbsp;všeobecně uznávanými poznatky.<ref name="jan129">Janáček 1992, str. 129–131</ref> Poté si Kolumbus zařídil, aby se o&nbsp;něm ve&nbsp;Španělsku jednalo znovu.<ref name="jan129"/> Mezitím psal Janu II. a znovu se snažil u&nbsp;něho získat peníze na cestu.<ref>de Lollis 1992, str. 60</ref> Téměř po třech letech čekání se na konci roku 1491 Kolumbus svěřil se svými problémy [[převor]]ovi [[Klášter La Rábida|kláštera La Rábida]] [[Juan Pérez (mnich)|Juanu Pérezovi]] s&nbsp;tím, že půjde hledat štěstí do Francie. Ten se obrátil přímo na královnu Isabelu, která slíbila, že po dobytí [[Granada|Granady]] Kolumbovi poskytne na výpravu prostředky. Granada do rukou Španělů padla 2. ledna 1492.<ref name="jan133">Janáček 1992, str. 133–135</ref>
é návr
 
Jednání mezi Kolumbem a královským dvorem nejprve ztroskotalo na Kolumbových požadavcích na odměnu, podle dvora přemrštěných. Žádal totiž, aby byl jmenován admirálem a místodržitelem všech objevených zemí, povýšen do šlechtického stavu a aby mu královský dvůr zajistil vysokou odměnu a privilegium na další objevné plavby. Díky Kolumbovým přátelům ale královský dvůr nabídku 17.&nbsp;dubna 1492 přijal.<ref name="jan133"/>
sie [[Seznam portugalských panovníků|portugalské]]
 
 
 
odklonem k&nbsp;nejistému cíli.<ref name="lollis49">de Lollis 1992, str. 49–50</ref>
 
v&nbsp;roce 1484 nebo v&nbsp;roce 1485 odcestoval do [[Španělsko|Španělska]].<ref name="jan122" /><ref name="lol51" /> T
 
niknout n
 
královský dvůr, kde v&nbsp;té době vládl [[Ferdinand II. Aragonský]] a [[Isabela Kastilská|Isabela K]]
 
[[Isabela Kastilská|a]]
 
 
ohl předložit svůj návrh na cestu do Asie západní cestou; to se mu nakonec povedlo někdy v&nbsp;roce 1486.<ref>de Lollis 1992, str. 58</ref> Pak musel čekat do roku 1488, než jeho projekt přezkoumá královská rada.<ref name="jan129" /> Zatím vyslal svého bratra Bartoloměje do [[Anglie]], aby nabídl jeho návrh anglickému králi [[Jindřich VII. Tudor|Jindřichu VII. Tudorovi]]; žádnou zprávu od něj ale nedostal.<ref name="lol51">de Lollis 1992, str. 51–52</ref> Kolumbus byl od roku 1486 v&nbsp;královských službách španělských a v&nbsp;roce 1487 potkal Beatriz Enríquez de Harana, která se stala jeho družkou; nikdy
 
8 mu porodila syna Fernanda.
 
 
nejspíše kvůli rozporu jeho výpoolčtů s&nbsp;všeobecně uznávaným
 
sti Kolumbův plán zamíti poznatky.<ref name="jan129">Janáček 1992, str. 129–131</ref> Poté si Kumbus zařídil, aby se o&nbsp;něm ve&nbsp;Španělsku jednalo znovu.<ref name="jan129" /> Mezitím psal Janu II. a znovu se snažil u&nbsp;něho získat peníze na cestu.<ref>de Lollis 1992, str. 60</ref> Téměř po třech letech čekání se na konci roku 1491 Kolumbus svěřil se svými problémy [[převor]]ovi [[Klášter La Rábida|kláštera La Rábida]] [[Juan Pérez (mnich)|Juanu Pérezovi]] s&nbsp;tím, že půjde hledat štěstí do Francie. Ten se obrátil přímo na královnu Isabelu, která slíbila, že po dobytí [[Granada|Granady]] K
 
lumbovi poskytne na výpr
 
u prostředky. Grana
 
a
 
o rukou Španělů padla 2. ledna 1492.<ref name="jan133">Janáček 1992, str. 133–135</ref>
 
Jednání mezi Kolumbem a královským dvorem nejprve ztroskotalo na Kolumbových požadavcích na odměnu, podle dvora přemrštěných. Žádal totiž, aby byl jmenován admirálem a místodržitelem všech objevených zemí, povýšen do šlechtického stavu a aby mu královský dvůr zajistil vysokou odměnu a privilegium na další objevné plavby. Díky Kolumbovým přátelům ale královský dvůr nabídku 17.&nbsp;dubna 1492 při
 
al.<ref name="jan133" />
 
== Výpravy ==
Řádek 184 ⟶ 122:
=== První výprava ===
{{viz též|První výprava Kryštofa Kolumba}}
3.&nbsp;srpna 1492 vyplul Kolumbus se třemi [[karavela]]mi z&nbsp;přístavu [[Palos de la Frontera]] blízko [[Huelva|Huelvy]].<ref name="lol76">de Lollis 1992, str. 76–77</ref> Největší loď [[Santa María (karaka)|Santa María]], které velel [[Juan de la Cosa]], byla dlouhá 39,1&nbsp;metrů, [[Pinta (karavela)|Pinta]] byla dlouhá 17,8&nbsp;metrů a velel jí [[Martín Alonso Pinzón]] a [[Niña (karavela)|Niña]], které velel [[Vicente Yáñez Pinzón]], měřila 17,1&nbsp;metrů.<ref>de Lollis 1992, str. 71</ref> Flotila celkem čítala asi sto mužů.<ref>de Lollis 1992, str. 79</ref> Během celé plavby si Kolumbus psal lodní deník, který se zachoval v&nbsp;upravených opisech.<ref>Janáček 1992, str. 142</ref><ref group="pozn">Záznamy lodního deníku jsou dostupné např. na konci knihy ''Život Kryštofa Kolumba'' (viz kapitola Literatura).</ref>
 
 
 
3.&nbsp;srpna 1492 vyplul Kolumbus se třem
 
[[karavela|aravela]]mi z&nbsp;přístavu [[Palos de la Frontera]] blízko [[Huelva|Hu]]
 
[[Huelva|y]].<ref name="lol76">de Lollis 1992, str. 76–77</ref> Největší lo
 
ď [[Santa María (karaka)|Santa María]], které ve
 
lel [[Juan de la Cosa]],
 
yla dlouhá 39,
 
1&nbsp;metrů, [[Pinta (karavela)|Pinta]] byla
 
louhá 17,8&nbsp;metrů a velel jí [[Martín Alonso Pinzón]] a [[Niña (karavela)|Niña]], které velel [[Vicente Yáñez Pinzón]], měřila 17,1&nbsp;metrů.<ref>de Lollis 1992, str. 71</ref> Flotila celkem čítala asi sto mužů.<ref>de Lollis 1992, str. 79</ref> Během celé plavby si Kolumbus psal lodní deník, který se zachoval v&nbsp;upravených opisech.<ref>Janáček 1992, str. 142</ref>
 
{{Citát v rámečku|Veliteli malé flotily, první transoceánské flotily, je skoro jedenačtyřicet roků a má bílé vlasy. Jen jedna odbojná kadeř připomíná jeho kštici v&nbsp;mládí. Je robustní, ne však tlustý, obličej je poznamenán větrem a solí jako obličej všech námořníků, je přísný, ale pohotový k&nbsp;náhlému oživení úsměvem. Usmívá se a modlí se jako horlivý katolík, jímž je.|Cesare de Lollis|Život Kryštofa Kolumba, str. 76}}
 
Nejprve se Kolumbus vydal na [[Kanárské ostrovy|Ka]].<nowikiref name="lol76"/>ily První problém nastal tři dny po vyplutí, 6.&nbsp;srpna, kdy prasklo kormidlo Pinty. Proto ji poslal do opravy na ostrov [[Las Palmas de Gran Canaria|Las Palmas]], kdežto zbývající dvě lodě zastavily 12.&nbsp;srpna na ostrově [[La Gomera]], kde se zdržely 10&nbsp;dní. Když pak dorazily na Las Palmas, během sedmi dní byla Pinta opravena a 1. září flotila vyplula na [[La Gomera|Gomeru]]. 6.&nbsp;září pak opustila poslední známý přístav a vydala se na západ.<ref>de Lollis 1992, str. 80–82</ref>
 
[[Soubor:Columbus1.PNG|náhled|Mapa první výpravy]]
Při plavbě se posádka občas domnívala, že v&nbsp;dáli vidí zemi. 8. října se objevila na hladině čerstvá tráva.<ref>Kolumbův lodní deník, 1942, Nakladatelství Novina Praha, s.39, překlad Jan Brechensbauer</ref> 10. října si posádka stěžovala na délku cesty, Kolumbus je povzbudil a slíbil jim část zisku z obchodní cesty.<ref>Kolumbův lodní deník, 1942, Nakladatelství Novina Praha, s.39, překlad Jan Brechensbauer</ref> 11. října byla na hladině nalezena větévka šípkové růže, rákos a kousky opracovaného dřeva. V deset hodin večer Kolumbus sám uviděl světlo na pevnině, které se třepotalo. Ukázal ho Pedrovi Gutiérrezovi, který ho utvrdil, že skutečně jde o světlo.<ref>Kolumbův lodní deník, 1942, Nakladatelství Novina Praha, s.40, překlad Jan Brechensbauer</ref> Ve dvě hodiny po půlnoci, dne 12.&nbsp;října&nbsp;ohlásil [[Rodrigo z Triany]], který plul na Pintě, že vidí zemi. Stal se tak prvním člověkem z&nbsp;flotily, který uviděl Nový svět. Kolumbus ale toto prvenství a odměnu 10 tisíc [[maravedí]] stálé penze přiřkl sobě, neboť se domníval, že on byl tím prvním.<ref>de Lollis 1992, str. 88</ref>
Při pl[[Kanárské ostrovy|nárské ostrovy]].<ref name="lol76" /> První problém nastal tři dny po vyplutí, 6.&nbsp;sr
 
 
 
avbě se posádka občas domnívala, že v&nbsp;dáli vidí zemi. 8. října se objevila na hladině čerstvá tráva.<ref>Kolumbův lodní deník, 1942, Nakladatelství Novina Praha, s.39, překlad Jan Brechensbauer</ref> 10. října si posádka stěžovala na délku cesty, Kolumbus je povzbudil a slíbil jim část zisku z obchodní cesty.<ref>Kolumbův lodní deník, 1942, Nakladatelství Novina Praha, s.39, překlad Jan Brechensbauer</ref> 11. října byla na hladině nalezena větévka šípkové růže, rákos a kousky opracovaného dře
 
a. V deset hodin
 
 
diny po půlnoci, dne 12.&nbsp;října&nbsp;ohlásil [[Rodrigo z Triany]], který plul na Pintě
 
dí zemi. Stal
 
e tak prvním
 
em z&nbsp;fl
 
y, který u
 
 
 
 
iděl Nový svět. Kolumbus ale toto prvenství a odměnu 10 tisíc [[maravedí|m]]
 
[[maravedí|vedí]] stálé penze přiřkl sobě, neboť se domníval, že on byl tím prvním.<ref>de Lollis 1992, str. 88</ref>
 
[[Soubor:Columbus Taking Possession.jpg|náhled|vlevo|Kolumbus v&nbsp;Novém světě]]
Ten den dopoledne se flotila vylodila na ostrově [[San Salvador (Bahamy)|Guanahaní]] v&nbsp;dnešních [[Bahamy|Bahamách]], který Kolumbus pojmenoval San Salvador. Kolumbus spolu s Martínem Alonsem Pinzónem, Vicencem Yaňezem, notářem Escobedou, Rodrigo Sanchézem ze Segovie zabrali tento ostrov pro svého krále a královnu.<ref>Kolumbův lodní deník, 1942, Nakladatelství Novina Praha, s.41, překlad Jan Brechensbauer</ref> Na ostrově byli domorodci, které Kolumbus popsal jako přátelské, dobře tělesně stavěné, nahé a beze zbraní. Ale protože se od nich nedověděl, kde se nachází zlato, vyplul 14. října severozápadním směrem na jiný ostrov. Po několika nezdařených<ref group="pozn">Kolumbovým hlavním cílem bylo najít zlato. Domorodci měli zlata málo a když se jich na ně Kolumbus ptal, ukázali mu nějakým směrem. Kolumbus žil v&nbsp;domnění, že mu ukazují směr, kterým leží [[Japonsko]], kam se chtěl dostat, i&nbsp;když mu domorodci pravděpodobně nerozuměli. V&nbsp;domněnce ho podporovala i&nbsp;jména, kterými domorodci ostrovy nazývali; některá se podobala výrazu „Cipango“&nbsp;– tak se Japonsko nazývalo.</ref> zastávkách připlul 28.&nbsp;října na [[Kuba|Kubu]].<ref>de Lollis 1992, str. 91–92</ref><ref group="pozn">Kolumbus se domníval, že Kuba je ve skutečnosti pevnina, a toto přesvědčení mu zůstalo až do smrti. Při druhé výpravě nechal dokonce v&nbsp;červnu 1494 odpřisáhnout členy posádky, že má pravdu.</ref>
Ten den dopoledne se flotila vylodila na ostrově
 
6.&nbsp;listopadu přistál Kolumbus na ostrově Haiti, který pojmenoval [[Hispaniola]].<ref>de Lollis 1992, str. 97</ref> V&nbsp;noci z&nbsp;24. na 25.&nbsp;prosince na břehu ostrova ztroskotala [[Santa María (karaka)|Santa María]]. Kolumbus byl přijat místním [[kasik]]em Guacanarim. Na místě nechal vystavět pevnost Navidad a zanechal tam 43&nbsp;lidí jako posádku pevnosti.<ref>de Lollis 1992, str. 101–102</ref>
 
12.&nbsp;ledna 1493 flotila – teď už pouze o&nbsp;dvou lodích – naposledy přistála na Hispaniole a při této zastávce se poprvé setkala s&nbsp;nepřátelským chováním domorodců.<ref>de Lollis 1992, str. 106</ref> Kolumbus potom vyplul zpět do Španělska; s&nbsp;sebou vezl 10&nbsp;[[Indiáni|Indiánů]] a vzorky různých věcí (např. [[bavlna|bavlny]] nebo [[aloe]]), kterými chtěl dokázat bohatství objevených krajů.<ref>de Lollis 1992, str. 109</ref>
 
18.&nbsp;února doplul na ostrov [[Santa Maria (ostrov)|Santa Maria]] v&nbsp;[[Azory|Azorském souostroví]].<ref>de Lollis 1992, str. 116</ref> Tam se loďstvo zdrželo, protože Portugalci zajali několik Kolumbových lidí a několik dní je nechtěli propustit. 5.&nbsp;března Kolumbus zakotvil v&nbsp;[[Cascais]] několik kilometrů západně od [[Lisabon]]u<ref group="pozn">V&nbsp;Lisabonu Kolumba kvůli vyřizování formalit na palubě navštívil [[Bartolomeu Dias|Bartolomeo Diaz]]. Kolumbus napsal dopis [[Jan II. Portugalský|Janu II.]], který ho poté pozval k&nbsp;sobě k&nbsp;audienci. Kolumbus pozvání přijal a vyprávěl mu o&nbsp;svých objevech.</ref> a 13. března se vydal do [[Palos]]u, kde zakotvil o&nbsp;dva dny později.<ref>de Lollis 1992, str. 118–119</ref>
 
==== Přijetí ve Španělsku a přípravy na další cestu ====
Na ostrově byli domorodci, které Kolumbus popsal jako přátelské, dobře tělesně stavěné, nahé a beze
 
zbraní. Ale protože
 
 
října severozápadním směrem na jiný ostrov. Po několika nezdařených zastávkách připlul 28.
 
a na [[Kuba|Kubu]].<ref>de Lollis 1992, str. 91–92</ref>
 
6.&nbsp;listopadu přistá
 
 
l Kolumbus na ostrově Haiti, který pojmenoval [[Hispaniola]].<ref>de Lollis 1992, str. 97</ref> V&nbsp;noci z&nbsp;24. na 25.&nbsp;prosince na břehu ostrova ztroskotala [[Santa María (karaka)|Santa María]]. Kolumbus byl přijat místním [[kasik]]em Guacanarim. Na místě nechal vystavět pevnost Navidad a
 
anechal tam 43&nbsp;lidí jako posádku pevnosti.<ref>de Lollis 1992, str. 101–102</ref>
 
12.&nbsp;ledna 1493 flotila – teď už pouz
 
o&nbsp;dvou lodích – naposledy přistála na Hispaniole a při této zastávce se poprvé setkala s&nbsp;nepřátelským chováním domorodců.<ref>de Lollis 1992, str. 106</ref> Kolumbus potom vyplul zpět do Španělska; s&nbsp;sebou vezl 10&nbsp;[[Indiáni|Indiánů]] a vzorky různých věcí (např. [[bavlna|bavlny]] n
 
[[Azory|ké]]
 
[[Azory|m]]
 
[[Azory|ouostroví]].<ref>de Lollis 1992, str. 116</ref> Tam se loďstv
 
o zdrželo, protože Portugalci zajali několik Kolumbových lidí a několik dní je nechtěli propustit. 5.&nbsp;března Kolumbus zakotvil v&nbsp;[[Cascais]] několik kilometrů západně od [[Lisabon]]u a 13. března se vydal do [[Palos]]u, kde zakotvil o&nbsp;dva d
 
{{Citát v rámečku|Vidím podle výsledku této cesty, že Bůh provedl zázračný důkaz o&nbsp;tom, co říkám, jak je možno poznat z&nbsp;tohoto mého spisu, a to zřejmými zázraky, které činil v&nbsp;průběhu mé plavby, nemluvě ani o&nbsp;těch, které učinil v&nbsp;můj vlastní prospěch, když jsem byl dlouhou dobu na dvoře Vašich Výsostí v&nbsp;nelibosti a v&nbsp;rozporu s&nbsp;tolika význačnými osobnostmi Vašeho dvora, které byly všechny proti mně, prohlašujíce můj plán za sen nebo podvod. A&nbsp;přece doufám v&nbsp;Boha, že dílo mnou vykonané bude největší slávou křesťanství a že se žádné jiné, tak významné, tak snadno neobjeví.|Kryštof Kolumbus|Lodní deník|<ref name="jan163">Janáček 1992, str. 163–164</ref>}}
 
Ve Španělsku byl slavnostně přijat a zpráva o&nbsp;jeho plavbě se rychle šířila. Krátce po příjezdu odjel do [[Barcelona|Barcelony]], kde v&nbsp;té době sídlil královský dvůr, a tam strávil skoro šest týdnů. Dostávalo se mu projevů náklonnosti od vysoce postavených osobností a mimo jiné zajistil povýšení svých bratrů Bartoloměje a Diega do šlechtického stavu.<ref name="jan163"/>
Ve Španělsku
 
 
 
 
l slavnostně přijat a zpráva
 
a do šlechtického stavu.<ref name="jan163" />
 
 
 
 
 
V&nbsp;té době se už začala plánovat druhá výpr
 
 
 
 
ava,<ref name="jan163" />
 
oproti t
 
é první
 
nohem větší; b
 
ěhem pěti
 
ěsíců bylo připr
 
veno sedmnáct plavidel, n
 
 
 
 
Kolumbus za
 
kázal úč
 
astníkům výpravy
 
ézt si s
 
u vla
 
tní zboží za účele
 
obchod
 
V&nbsp;té době se už začala plánovat druhá výprava,<ref name="jan163"/> oproti té první mnohem větší; během pěti měsíců bylo připraveno sedmnáct plavidel, na něž se chystalo nalodit přes tisíc mužů.<ref name="jan169"/> Mezi účastníky byli např. [[Alonso de Hojeda]], [[Juan Ponce de León]], Juan de la Cosa a Kolumbův bratr Diego. K&nbsp;úkolům mise patřilo obrátit domorodce Nového světa na [[křesťanství]] a založit nové osady a přístavy. Kolumbus zakázal účastníkům výpravy vézt si s&nbsp;sebou vlastní zboží za účelem obchodu; vše řídil on jako místokrál.<ref name="jan169">Janáček 1992, str. 169–171</ref>
u; vše řídil on jako místokrál.<ref name="jan169">Janáček 1992, str. 169–171</ref>
 
=== Druhá výprava ===
[[Soubor:Columbus2.PNG|náhled|Mapa druhé výpravy]]
Druhá expedice vyplula 25.&nbsp;září 1493 z&nbsp;[[Cádiz]]u a vydala se ke Kanárským ostrovům. 13.&nbsp;října odtamtud vyrazila v&nbsp;jižnějším kurzu než při předchozí výpravě a 3.&nbsp;listopadu přistála u&nbsp;ostrova, který Kolumbus pojmenoval [[Dominika]].<ref name="jan175">Janáček 1992, str. 175–176</ref><ref group="pozn">Španělský název Dominica (neděle) dostal ostrov proto, že byl objeven v&nbsp;neděli.</ref> Protože na ostrově nebyl přístav, lodě se vydaly dále; další ostrovy Kolumbus pojmenoval [[Marie-Galante]] a [[Guadeloupe]].<ref>de Lollis 1992, str. 130</ref> Na Guadeloupe se poprvé přesvědčil o&nbsp;[[kanibalismus|kanibalismu]] [[Karibové|Karibů]]. Dále výprava doplula na ostrovy [[Montserrat (ostrov)|Montserrat]], [[Redonda]], [[Antigua]] a [[Saint Croix]].<ref>de Lollis 1992, str. 132</ref> Poté se vydala přes dnešní [[Panenské ostrovy]] a [[Portoriko]] na Hispaniolu, kde 28.&nbsp;listopadu přistála na místě, kde rok předtím ztroskotala Santa María.<ref name="jan175"/>
Druhá expedice vyplula 2 5.&nbsp;září 149
 
Z&nbsp;původní pevnosti Navidad zbyly jen trosky. Když Kolumbus navštívil Guacanariho (kasika z&nbsp;první výpravy), dozvěděl se, že někteří lidé z&nbsp;pevnosti zahynuli kvůli nemoci a některé pobili poddaní sousedního kasika.<ref>de Lollis 1992, str. 136</ref> Poté se Kolumbus na severovýchodní části Hispanioly rozhodl vybudovat novou osadu, kterou nazval [[La Isabela]] na počest [[Isabela Kastilská|kastilské královny]]. Mezitím sbíral informace o&nbsp;ostrově a snažil se nalézt naleziště [[zlato|zlata]]. Od dvou skupin, které vyslal do nitra ostrova, dostal zprávy o&nbsp;bohatých nalezištích tohoto kovu.<ref>de Lollis 1992, str. 139–140</ref> Kolumbus se proto rozhodl vyslat 12&nbsp;lodí zpět do Španělska, aby podaly zprávu o&nbsp;dosavadním průběhu plavby a předvedly výsledky obchodní kořisti; z&nbsp;Hispanioly vypluly na počátku února 1494.<ref>Janáček 1992, str. 179</ref>
&nbsp;[[Cádiz]]u a vydala s
 
Kolumbus se rozhodl prozkoumat další ostrovy; 24.&nbsp;dubna z&nbsp;Hispanioly vyplul se třemi karavelami, zatímco vedení nad Isabelou svěřil pětičlennému výboru, v&nbsp;jehož čele stál Kolumbův bratr Diego.<ref>Janáček 1992, str. 183</ref> Jeho první zastávkou byla Kuba a o&nbsp;několik dní později se vydal na [[Jamajka|Jamajku]]. Žádné zlato tam ale nenašel a tak se 14. května vrátil zpět na Kubu.<ref>de Lollis 1992, str. 149</ref> Plavil se podél jejího jižního břehu, poté se vrátil, obeplul Jamajku a dále Hispaniolu podél jižního pobřeží, až 29.&nbsp;září 1494 dorazil do Isabely.<ref>de Lollis 1992, str. 154–155</ref>
 
Do Isabely mezitím doplul jeho bratr Bartoloměj, s&nbsp;kterým se přes sedm let neviděl, a Kryštof mu udělil titul guvernéra Indie.<ref>Janáček 1992, str. 186</ref> V&nbsp;době Kolumbovy nepřítomnosti se zhoršily vztahy mezi Španěly a [[Indiáni|Indiány]], z&nbsp;kterých si Španělé dělali otroky. Kolumbus chtěl potlačit vzpoury a tak nechal několik domorodců zavraždit a mnoho dalších poslal do Španělska jako otroky.<ref>de Lollis 1992, str. 158–160</ref> Na počátku roku 1495 proběhlo velké povstání Indiánů, které Kolumbus krvavě potlačil a obnovil tak autoritu Španělska na ostrově.<ref name="jan188"/>
 
Kolumbus přenechal Isabelu Bartolomějovi a v&nbsp;březnu 1496 odplul z&nbsp;Hispanioly; do Cádizu dorazil až 11.&nbsp;června. Tentokrát ho nečekalo bouřlivé přivítání&nbsp;– ve Španělsku v&nbsp;době jeho nepřítomnosti opadla počáteční euforie z&nbsp;jeho objevu a začala převládat skupina jeho protivníků. Lidé se navíc začali obávat nemoci pocházející z&nbsp;kolonií, která byla po několika letech nazvána [[syfilis]].<ref name="jan188">Janáček 1992, str. 188–190</ref>
 
=== Třetí výprava ===
ke Kanárským
[[Soubor:Emanuel Gottlieb Leutze - Columbus Before the Queen.JPG|náhled|''Kolumbus před královnou'' od [[Emanuel Leutze|Emanuela Leutzeho]] z&nbsp;roku 1843]]
Na třetí výpravu poskytli Kolumbovi katoličtí králové osm karavel.<ref>de Lollis 1992, str. 170</ref> V&nbsp;lednu 1498 poslal dvě napřed a sám se šesti zbývajícími karavelami a dvěma sty muži na palubě vyplul 30.&nbsp;května 1498 z&nbsp;města [[Sanlúcar de Barrameda]]. Vydal se na Kanárské ostrovy, kde loďstvo rozdělil na dvě části: tři karavely měly plout k&nbsp;Hispaniole za Kolumbovým bratrem Bartolomějem, který tam mezitím založil [[Santo Domingo]], a Kolumbus se třemi zbývajícími karavelami se rozhodl plout nejdříve na [[Kapverdy]].<ref>de Lollis 1992, str. 172</ref> Z&nbsp;nich se pak vydal na jihozápad, pak směr ale stočil více na západ.
 
[[Soubor:Columbus3.PNG|náhled|vlevo|Mapa třetí výpravy]]
v
31.&nbsp;července objevilo Kolumbovo loďstvo ostrov, který Kolumbus pojmenoval [[Trinidad]]. Odtud posádka viděla první opravdovou pevninu, výběžek dnešní [[Venezuela|Venezuely]]. Kolumbus si nejdříve myslel, že jde o&nbsp;ostrov, 15.&nbsp;srpna si do deníku nicméně poznamenal, že už je přesvědčen, že je to pevnina. Když tam na začátku srpna přistál, bylo to nejspíše poprvé, co [[Španělé]] vstoupili na americkou pevninu.<ref>de Lollis 1992, str. 173–174</ref> Kolumbus se rozhodl doplout za svým bratrem (při cestě objevil ostrov [[Isla de Margarita|Margarita]]) a 22.&nbsp;srpna 1498 vplul do přístavu Santo Domingo.<ref>de Lollis 1992, str. 178</ref>
 
Na Hispaniole mezitím Francisco Roldán, nejvyšší soudce v&nbsp;Isabele, zahájil vzpouru proti vládě Bartoloměje, ke které se přidalo mnoho osadníků.<ref>de Lollis 1992, str. 181</ref> Když tam Kolumbus přijel, chtěl se s&nbsp;Roldánem dohodnout a situaci uklidnit; Roldán po něm žádal ústupky,<ref group="pozn">Roldán si žádal např. dvě lodě, kterými by mohl odplout do Španělska s&nbsp;některými svými lidmi a otroky nebo vyplacení žoldu, který byl po dobu vzpoury jeho lidem zadržen.</ref> které Kolumbus nakonec přijal.<ref>de Lollis 1992, str. 184–185</ref> Roldán začal rozšiřovat své pravomoci, např. jmenoval Kolumbovy úředníky a rozděloval půdu.<ref>de Lollis 1992, str. 188</ref> Také si u&nbsp;kastilských králů stěžoval na obchod s&nbsp;otroky, kterým se Kolumbus snažil nahradit slíbené zlato.<ref>de Lollis 1992, str. 190</ref> Proto 23.&nbsp;srpna 1500 v&nbsp;Santo Domingu přistály dvě karavely, které na palubě vezly mimo jiné Francisca de Bobadilla.<ref name="lol192">de Lollis 1992, str. 192–194</ref><ref group="pozn">Protože Kolumbus předtím poslal královskému dvoru stížnost na Roldána, nejprve si myslel, že Bobadilla jde zatknout jeho.</ref>
y Kolu
 
Francisco de Bobadilla prohlašoval, že byl od kastilských králů pověřen úřadem dočasného soudce a guvernéra. Zatkl všechny tři bratry Kolumby přítomné na ostrově (Kryštofa, Diega a Bartoloměje) a nechal je poslat do Španělska, kam připluli na konci listopadu.<ref name="lol192"/> Královští manželé je propustili a pozvali Kolumba do [[Granada|Granady]], kde zrovna sídlili. Tam prohlásili, že s&nbsp;Bobadillovou tvrdostí nemají nic společného.<ref>de Lollis 1992, str. 197</ref>
bus pojmen
 
=== Čtvrtá výprava ===
al [[Marie-Galante|Marie-G]]
[[Soubor:Eclipse Christophe Colomb.jpg|náhled|vlevo|Kryštof Kolumbus předvídá [[zatmění Měsíce]]]]
[[Soubor:Columbus4.PNG|náhled|Mapa čtvrté výpravy]]
Královský dvůr Kolumbovi financoval i&nbsp;čtvrtou výpravu pod podmínkou, že nepřistane na Hispaniole.<ref name="lol202"/><ref group="pozn">Kolumbus se na začátku své cesty přece jen pokusil na Hispaniole zakotvit, mimo jiné protože očekával silnou bouři. Guvernér Ovando mu to ale nedovolil; v&nbsp;té době odtud do Španělska odplouvalo 28 lodí, na kterých byli mimo jiné i&nbsp;Kolumbovi nepřátelé Francisco de Bobadilla a Francisco Roldán. Bouře nakonec propukla a většinu těchto lodí zničila.</ref> Kolumbus vyplul 9.&nbsp;května 1502 opět z&nbsp;Cádizu se čtyřmi karavelami a téměř 140 muži, mezi nimiž byl i&nbsp;jeho bratr Bartoloměj a syn Fernando.<ref>de Lollis 1992, str. 212</ref> Nejdříve se vydal do [[Arcila|Arcily]] v&nbsp;[[Maroko|Maroku]], poté na Kanárské ostrovy a odtud do Nového světa, kam doplul 15.&nbsp;června. Tentokrát bylo jeho cílem prozkoumat pevninu, na kterou narazil při třetí cestě, a chtěl najít úžinu, kudy by proplul dál na západ.<ref name="lol202">de Lollis 1992, str. 202–204</ref> Kolumbus doplul k&nbsp;jižnímu cípu Kuby a odtud se vydal jihozápadním směrem, až doplul k&nbsp;pobřeží [[Honduras]]u. Tam se setkal s&nbsp;muži plujícími ve velké kánoi, kteří Kolumbovi připadali inteligentnější než domorodci, které viděl do té doby.<ref>de Lollis 1992, str. 205</ref>
 
Odtud Kolumbus vyrazil jižním směrem, v&nbsp;září přistál v&nbsp;[[Kostarika|Kostarice]] a pak plul stále jižně k&nbsp;[[Panama|Panamě]]. Množství zlata, které získával od domorodců, jež cestou potkával, bylo větší než na ostrovech. Na území dnešní panamské provincie [[Veraguas]] se snažil založit kolonii, ale kvůli agresivitě místních obyvatel se mu to nepodařilo.<ref name="lol217"/>
[[Marie-Galante|ala]]
 
23.&nbsp;června 1503 doplul Kolumbus už jen se dvěma loděmi (dvě zbývající do té doby ztratil) na Jamajku. Lodě byly v&nbsp;tak katastrofálním stavu, že s&nbsp;nimi nebylo možné odplout. Diego Méndez, jeden ze členů Kolumbovy posádky, se rozhodl na kánoi doplavit na Hispaniolu a nechat pro zbytek posádky poslat novou loď.<ref name="lol217">de Lollis 1992, str. 217–219</ref> Záchrana pro Kolumba přijela až v&nbsp;červnu 1504; mezitím se mnoho lidí proti němu vzbouřilo a Indiáni se po osmi měsících rozhodli, že se o&nbsp;Španěly starat již nebudou. Kolumbus si jejich loajalitu opět získal tím, že předpověděl [[zatmění Měsíce]].<ref>de Lollis 1992, str. 223</ref> 13.&nbsp;srpna dorazil do přístavu [[Santo Domingo]] a v&nbsp;listopadu 1504 se vrátil ze své poslední výpravy zpět do Španělska.<ref>de Lollis 1992, str. 225</ref>
[[Guadeloupe|elou]]
 
== Závěr života ==
[[Guadeloupe|e]].<ref>de Lollis 1992, str. 130</ref> Na Guadeloupe se poprvé přesvědčil o&nbsp;[[kanibalismus|kanibalismu]] [[Karibové|Karibů]]. Dále
[[Soubor:Tumba de Colon-Sevilla.jpg|náhled|Kolumbův náhrobek v&nbsp;[[katedrála Panny Marie (Sevilla)|Katedrále Panny Marie v&nbsp;Seville]]; tumbu nesou králové [[Kastilské království|Kastilie]], [[Království León|Leónu]], [[Aragonie]] a [[Navarra|Navarry]].<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.vanderkrogt.net/statues/object.php?webpage=CO&record=es093
| titul = Tomba de Colón
| datum vydání = 2002-03-12
| datum přístupu = 2011-08-12
| vydavatel = Columbus Monuments Pages
| jazyk = anglicky
}}</ref>]]
 
Po návratu z&nbsp;poslední výpravy se Kolumbus usadil v&nbsp;[[Sevilla|Seville]], kde se snažil zajistit svým synům bohatství, tituly a pocty, které mu byly slíbeny. Po smrti jeho ochránkyně Isabely Kastilské (26.&nbsp;listopadu 1504) se mu to ale moc nedařilo. Pro jeho dědice byl uznán pouze titul [[admirál]]; tituly [[místokrál]] a [[guvernér]] Západní Indie byly potvrzeny jen jemu.<ref>de Lollis 1992, str. 226–227 a 230–231</ref>
[[Panenské ostrovy]] a [[Portoriko]] na Hispaniolu, kde 28.&nbsp;listopadu přistála na místě, k
 
Kolumbus se později usadil ve [[Valladolid]]u, kde zemřel 20. května 1506 ve věku 54 let. Jeho ostatky byly uchovány nejdříve ve Valladolidu a poté od dubna 1509 v&nbsp;klášteře de las Cuevas v&nbsp;Seville. Roku 1542 byly převezeny do katedrály v&nbsp;Santo Domingu a v&nbsp;roce 1795, když Hispaniolu obsadili Francouzi, byly přemístěny do [[Havana|Havany]] na Kubě. Když Kuba získala nezávislost na Španělsku v&nbsp;důsledku [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké války]] v&nbsp;roce 1898, byly Kolumbovy ostatky v&nbsp;roce 1892, ke čtyřstému výročí jeho objevu, převezeny zpět do [[Sevilla|Sevilly]].<ref name="lol233">de Lollis 1992, str. 233</ref> Někteří lidé tvrdí, že kvůli náhodné záměně zůstaly v&nbsp;Santo Domingu, ale moderní testy [[DNA]] naznačují, že kosti v&nbsp;Seville jsou opravdu Kolumbovy; je ale možné, že některé se nacházejí i&nbsp;jinde.<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.guardian.co.uk/world/2004/aug/11/spain.science
| titul = DNA Suggests Columbus Remains in Spain
| periodikum = [[Discovery Channel]]
| jazyk = anglicky
| datum vydání = 2004-10-06
| autor = Lorenzi, R
}}</ref><ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.msnbc.msn.com/id/12871458/
| titul = DNA verifies Columbus’ remains in Spain
| periodikum = MSNBC
| jazyk = anglicky
| datum aktualizace = 2006-05-19
}}</ref>
 
Kolumbův syn a hlavní dědic Diego, který zdědil titul admirála, zemřel v&nbsp;roce 1526. Jeho vnuk, také Diego, zemřel v&nbsp;roce 1578 a tím vymřelo Kolumbovo mužské legitimní potomstvo.<ref name="lol233"/>
de rok předtím ztroskotala Santa María.<ref name="jan175">Janáček 1992, str. 175–176</ref>
 
== Odkaz ==
V&nbsp;roce 1499 se [[Alonso de Hojeda]] spolu s&nbsp;Juanem de la Cosa a [[Amerigo Vespucci|Amerigem Vespuccim]] vypravili na samostatnou výpravu do Ameriky a připluli do dnešního [[Surinam]]u, odkud pluli severně podél pobřeží [[Guyana|Guyany]] a Venezuely. Ve stejný rok se k&nbsp;Americe vypravil i&nbsp;Vicente Yáñez Pinzón, který se vydal podél pobřeží jižně a doplul k&nbsp;ústí řeky [[Amazonka|Amazonky]]. V&nbsp;roce 1500 doplul k&nbsp;pobřeží [[Brazílie]] portugalský mořeplavec [[Pedro Álvares Cabral]] a přiřkl ji Portugalsku.<ref>Janáček 1992, str. 211–213</ref> Vespucci byl jedním z&nbsp;hlavních zastánců teorie, že Kolumbus ve skutečnosti objevil nový kontinent, a německý kartograf [[Martin Waldseemüller]] na [[Waldseemüllerova mapa|své mapě světa]] označil nový kontinent (identifikována byla pouze jižní část) slovem „America“.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Borovička
| jméno = Michael
| titul = Ameriga Vespucciho - (Ne)zasloužená sláva
| periodikum = Lidé a Země
| odkaz na periodikum =
| rok = 2006
| měsíc = září
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.lideazeme.cz/clanek/ameriga-vespucciho-nezaslouzena-slava
| issn = 0024-2896
}}</ref> V&nbsp;roce 1538 nazval [[Gerhard Mercator]] Amerikou celý kontinent.<ref>Janáček 1992, str. 218</ref>
 
Kolumbův objev znamenal počátek španělské [[conquista|conquisty]] Ameriky<ref>{{citace monografie
| titul = The Colonization of North America 1492 to 1783
| url = http://books.google.cz/books?id=61jR9_kF0GoC&lpg=PA1&dq=1492%20modern%20history&pg=PA1#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Kessinger Publishing
| datum přístupu = 2011-08-25
| jazyk = anglicky
| autor = Bolton, H. E., Marshall, T. M
| isbn = 1458868648
| rok = 2005
| strany = 13
}}</ref> a celkově kolonizace [[Kolonizace Jižní Ameriky|Jižní]] a [[Kolonizace Severní Ameriky|Severní Ameriky]] Španělskem, Portugalskem, [[Nizozemsko|Nizozemskem]], [[Francie|Francií]] a [[Spojené království|Velkou Británií]]. Rok [[1492]] je někdy považován za symbolický počátek [[novověk]]u.<ref>{{citace monografie
| titul = Epitome of Ancient, Mediaeval and Modern History
| url = http://books.google.cz/books?id=61jR9_kF0GoC&lpg=PA1&dq=1492%20modern%20history&pg=PA1#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Forgotten Books
| datum přístupu = 2011-08-25
| jazyk = anglicky
| autor = Ploetz, J. P
| isbn = 1173587152
| strany = 1
}}</ref>
 
== Památka ==
Z&nbsp;původní
[[Soubor:Columbus 1892 Issue-$5.jpg|náhled|Poštovní známka ke čtyřstému výročí Kolumbovy plavby]]
Několik geografických útvarů ve Spojených státech nese po Kolumbovi jméno [[Columbus]] nebo [[Columbia]], mezi nimi např. [[Columbus (Ohio)|hlavní město]] [[Ohio|Ohia]]<ref>{{citace elektronické monografie
| titul = Columbus
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/127063/Columbus/242031/History
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| datum přístupu = 2011-08-25
| jazyk = anglicky
}}</ref> a [[Washington, D.C.|hlavní město Spojených států]].<ref>{{citace elektronické monografie
| titul = Washington
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/636322/Washington
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| datum přístupu = 2011-08-25
| jazyk = anglicky
}}</ref> Mimo USA nese Kolumbovo jméno např. stát [[Kolumbie]].<ref>{{citace elektronické monografie
| titul = Columbia
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/126919/Columbia
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| datum přístupu = 2011-08-25
| jazyk = anglicky
}}</ref> V&nbsp;mnoha zemích Ameriky a ve Španělsku se každoročně [[12. říjen|12. října]] (nebo druhé pondělí v&nbsp;říjnu) slaví [[Kolumbův den]].
 
Současná [[měna]] [[Kostarika|Kostariky]] – [[Kostarický colón|colón]] – převzala svůj název ze španělské formy mořeplavcova příjmení. Druhé nejvýznamnější [[Seznam měst v Panamě|město Panamy]] se též nazývá [[Colón (Panama)|Colón]].
 
V&nbsp;roce 1893 proběhla v&nbsp;[[Chicago|Chicagu]] [[Světová výstava 1893|Kolumbova světová výstava]] na oslavu 400. výročí Kolumbova připlutí do Ameriky v&nbsp;roce 1492. [[Světová výstava|Expo]] během šesti měsíců trvání navštívilo více než 27 milionu lidí.<ref>{{citace monografie
Navidad zbyly jen trosky. Kd
| titul = The World's Columbian Exposition: the Chicago World's Fair of 1893
 
| autor = Bolotin, N., Laing, Ch
rozhodl vybudovat n
| vydavatel = University of Illinois Press
 
| rok = 2002
 
nazval [[La Isabela]]
 
a počest [[Isabela Kastilská|kastilské král]]<nowiki/>n[[Isabela Kastilská|ovny]]. Mezitím sbíral i
 
nformace o&nbsp;ostrově nažil se nalé
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
oly vyplul se třemi karavelami, zatímc
 
 
 
podél jejíh
 
 
 
 
jižního
 
břehu, poté se vrátil, obeplul Jamaj
 
ku a dále Hispaniolu podél jižního pobřeží, až 29.&nbsp;září 1494 dorazil do Isabely.<ref>de Lollis 1992, str. 154–155</ref>
 
Do Isabely mezitím doplul jeho
 
 
epřítomnosti se zh
 
oršily vztahy m
 
ezi Španěly a [[Indiáni|Indiány]], z&nbsp;kte
 
rých si Španělé děla
 
ě.<ref name="jan188" />
 
Kolumbus př
 
ž 11.&nbsp;června. Tent
 
 
 
 
 
 
 
 
 
ekalo bouřlivé přivítání&nbsp;– ve Španělsku v&nbsp;době jeho nepřítomnosti opadla počáteční euforie z&nbsp;jeho objevu a zača
 
la převládat skupina jeho protivníků. Lidé se navíc začali obávat nemoci pocházející z&nbsp;kolonií, která byla po několika letech nazván
 
a [[syfilis]].<ref name="jan188">Janáček 1992, str. 188–190</ref>
 
=== Třetí výpra ===
=== Čtvrtá výprava ===
[[Soubor:Eclipse Christophe Colomb.jpg|náhled|vlevo|Kryštof Kolumbus předvídá [[zatmění Měsíce]]]]
[[Soubor:Columbus4.PNG|náhled|Mapa čtvrté výpravy]]
Královský d[[Soubor:Tumba de Colon-Sevilla.jpg|náhled|Kolumbův náhrobek v&nbsp;[[katedrála Panny Marie (Sevilla)|Katedrále Panny Marie v&nbsp;Seville]]; tumbu nesou králové [[Kastilské království|Kastilie]], [[Království León|Leónu]], [[Aragonie]] a [[Navarra|Navarry]].<ref>{{citace elektronické monografie
| url = http://www.vanderkrogt.net/statues/object.php?webpage=CO&record=es093
| titul = Tomba de Colón
| datum vydání = 2002-03-12
| datum přístupu = 2011-08-12
| vydavatel = Columbus Monuments Pages
| jazyk = anglicky
| url = http://books.google.com/books?id=vfsw96Eqko8C&lpg=PP1&dq=The%20Chicago%20World's%20Fair%20of%201893&pg=PA20#v=onepage&q&f=false
}}</ref>]]
}}</ref> Pošta Spojených států se do oslav zapojila vydáním 16 typů poštovních známek pod názvem Columbian Issue, na kterých byl zobrazen Kolumbus, královna Isabela a další. Během Expa se prodalo přes 2 miliardy těchto známek za celkem 40 milionů [[americký dolar|amerických dolarů]].<ref>{{citace elektronické monografie
 
| url = http://about.usps.com/who-we-are/postal-history/pmg-wanamaker.pdf
== áv ==
| titul = [[John Wanamaker]]
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2011-08-23
| datum vydání = 2005-03
| vydavatel = United States Postal Service
}}</ref>
 
Během celosvětové vlny protestů po [[Smrt George Floyda|smrti George Floyda]] v roce 2020 byly strženy a vandalizovány sochy Kryštofa Kolumba v mnoha amerických a západoevropských městech.
== ěr života ==
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn"/>
=== Reference ===
{{Překlad|en|Christopher Columbus|437298853}}
 
<references />
*
 
=== Literatura ===
*
* {{Citace monografie
*
| příjmení = Janáček
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Janáček
| titul = Čtyři plavby Kryštofa Kolumba
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1992
| počet stran = 322
| isbn = 80-7038-213-9
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = de Lollis
| jméno = Cesare
| titul = Život Kryštofa Kolumba
| vydavatel = [[Melantrich]]
| místo = Praha
| rok = 1992
| počet stran = 295
| isbn = 80-7023-123-8
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Varela
| jméno = Consuelo
| titul = Kryštof Kolumbus a tajemství zvonu ze Santa Maríi
| vydavatel = [[Mladá fronta]]
| místo = Praha
| rok = 2010
| počet stran = 223
| isbn = 978-80-204-1950-7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Duviols
| jméno = Jean-Paul
| titul = Po stopách Kryštofa Kolumba
| vydavatel = Euromedia Group
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 127
| isbn = 80-242-1467-9
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Vyskočil
| jméno = Albert
| příjmení2 = Bednářová
| jméno2 = Jitka
| titul = Kryštof Kolumbus; Svatý mořeplavec
| vydavatel = [[Atlantis (nakladatelství)|Atlantis]]
| místo = Brno
| rok = 2000
| vydání = 3
| počet stran = 429
| isbn = 80-7108-208-2
}}
* Čech přítelem Kolumba? [Martinus Bohemus, cestovatel]. Lidová demokracie, 20. 5. 1983.
 
=== Související články ===
* [[Kolumbovo vejce]]
* [[Předkolumbovská Amerika]]
* [[Dějiny Ameriky]]
* [[Tordesillaská smlouva|Smlouva z Tordesillas]]
* [[Kolonialismus]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Christopher Columbus}}
* {{NK ČR|jn20000700939}}
* {{cs}} [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280019-historicky-magazin/ Kryštof Kolumbus] – video z&nbsp;cyklu České televize [[Historický magazín]]
* {{en}} {{citace elektronické monografie
| url = http://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Columbus,_Christopher
| titul = Columbus, Christopher
| vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]]
| datum vydání = 1911
}}
* {{en}} {{citace elektronické monografie
| url = http://en.wikisource.org/wiki/Appletons%27_Cyclop%C3%A6dia_of_American_Biography/Columbus,_Christopher
| titul = Columbus, Christopher
| vydavatel = Appletons' Cyclopædia of American Biography
| datum vydání = 1900
}}
* {{en}} [http://www.vanderkrogt.net/columbus/index.php Monumenty s&nbsp;Kryštofem Kolumbem]
*
 
{{Španělští mořeplavci}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kryštof_Kolumbus“