Nino Schurter: Porovnání verzí

| soutěž1 = [[Soubor:Olympic rings.svg|30px|Olympijské kruhy]] [[Cyklistika na letních olympijských hrách|Cyklistika na LOH]]

| soutěž2 = [[Mistrovství světa horských kol|Mistrovství světa]]

| medaile2 = {{Medaile|1|MS 2009|Cross-country}}

V roce 2004 vyhrál [[mistrovství Evropy juniorů horských kol]] ve [[Wałbrzych]]u a získal finanční podporu od nadace [[Schweizer Sporthilfe]], od roku 2007 jezdí profesionálně. Je osminásobnýmdevítinásobným [[Mistrovství světa horských kol|mistrem světa]] v individuálním závodě (2009, 2012, 2013, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2021) a trojnásobným mistrem ve štafetě (2006, 2007, 2018). Také vyhrál třicet závodů [[Světový pohár horských kol|Světového poháru]] (stav k září 2018), což ho v historických statistikách řadí na druhé místo za [[Julien Absalon|Juliena Absalona]], a šestkrát skončil první v jeho celkové klasifikaci (2010, 2012, 2013, 2015, 2017, 2018). Na [[Cyklistika na Letních olympijských hrách 2008|olympiádě 2008]] obsadil třetí místo, na hrách [[Cyklistika na Letních olympijských hrách 2012|2012]] byl druhý, když většinu závodu vedl a těsně před cílem ho předjel [[Jaroslav Kulhavý]]. V roce 2015 Schurter vyhrál závod horských kol na [[Horská kola na Evropských hrách 2015|Evropských hrách v Baku]]. Je rovněž mnohonásobným mistrem Švýcarska v cross country, v letech 2012 a 2013 byl zvolen švýcarským cyklistou roku, získal také čestnou medaili [[Mendrisio d'argento]]. Věnoval se rovněž silniční cyklistice, v roce 2014 skončil na 42. místě závodu [[Tour de Romandie]]. V roce 2016 přijel jako hlavní favorit na [[Letní olympijské hry 2016|LOH]] do Ria a průběh závodu dal předpokladům zapravdu. Schurter se rychle propracoval do čela závodu, kde pak dlouho jezdil spolu s Jaroslavem Kulhavým. V předposledním šestém kole Schurter ve stoupání nastoupil, Kulhavému odjel a zajistil si zlatou medaili.