Peptidová vazba: Porovnání verzí

Peptidová vazba se tvoří mezi [[Karboxylové kyseliny|karboxylem]] jedné aminokyseliny a [[Aminy|aminoskupinou]] druhé aminokyseliny za současného vzniku vody, přičemž karboxyl poskytuje hydroxyl (OH skupinu) a aminoskupina poskytuje vodík (H [[proton]]).

Peptidová vazba je i ve [[Voda|vodném]] prostředí stálá. Hydrolyzuje ''[[in vitro]]'' při zvýšené teplotě v prostředí silné kyseliny nebo zásady;, ''ini[[In vivo|n vivo]]'' její [[Hydrolýza|hydrolýzu]] katalyzuje velké množství [[Enzym|enzymů]] ze skupiny peptidů.

Karboxylová skupina první aminokyseliny reaguje svým [[C-konec|C-koncem]] s aminoskupinou druhé aminokyseliny na jejím [[N-terminus|N-konci]]. Karboxylová skupina -COOH poskytuje -OH skupinu a aminoskupina NH₂ poskytuje -H. Vzniká tak peptid a voda. R jsou [[Uhlovodíky|uhlovodíkové řetězce]] aminokyselin, které po reakci zůstávají na páteři peptidového řetězce a jsou určující pro jeho vlastnosti.

I když je běžnou zvyklostí znázorňovat peptidovou vazbu ve vzorcích jako [[Jednoduchá vazba|jednoduchou vazbu]], ve skutečnosti dochází vlivem rozdílných [[Elektronegativita|elektronegativit]] prvků účastnících se tvorby peptidové vazby k elektronovým posunům elektronů. Díky tomu má vazba mezi uhlíkem a dusíkem částečný charakter [[Dvojná vazba (chemie)|dvojné vazby]] a tato skutečnost zabraňuje volné otáčivosti kolem této vazby. Tato vlastnost peptidové vazby má mimořádný význam pro prostorové uspořádávání vznikajících peptidů a bílkovin. Je základem jejich biologické účinnosti.

Dvě spojené aminokyseliny se nazývají [[dipeptid]]. Tento dipeptid má na svých koncích opět skupiny -COOH a -NN₂, které jsou spolu schopné reagovat za vzniku další peptidové vazby. Vícenásobnou kondenzací mohou tak být spojeny další aminokyseliny. Mohou vznikat [[Tripeptid|tripeptidy]] (3), [[Tetrapeptid|tetrapeptidy]] (4), [[Pentapeptid|pentapeptidy]] (5), [[Hexapeptid|hexapeptidy]] (6), [[Heptapeptid|heptapeptidy]] (7), [[Oktapeptid|oktapeptidy]] (8), [[Nonapeptid|nonapeptidy]] (9) atd. Tyto peptidy se nazývají oligopeptidy. Polypeptidy obsahují nad 10 aminokyselin, Bílkoviny obsahují nad 100 aminokyselin a jejich sekvence v polypeptidovém řetězci tvoří primární strukturu bílkovin.

V [[Organismus|živých organizmech]] můžeme najít 20 základních aminokyselin, které mezi sebou vytvářejí peptidové vazby. V abecedním pořadí to jsou:

* '''[[Alanin''']] - Ala (A)

* '''[[Arginin''']] - Arg (R)

* '''[[Asparagin''']] - Asn (N)

* '''[[Cystein''']] - Cys (C)

* '''[[Fenylalanin''']] - Phe (F)

* '''[[Glycin''']] - Gly (G)

* '''[[Glutamin''']] - Gln (Q)

* '''[[Histidin''']] - His (H)

* '''[[Isoleucin''']] - Ile (I)

* '''[[Kyselina asparagová''']] - Asp (D)

* '''[[Kyselina glutamová''']] - Glu (E)

* '''[[Leucin''']] - Leu (L)

* '''[[Lysin''']] - Lys (K)

* '''[[Methionin''']] - Met (M)

* '''[[Prolin''']] - Pro (P)

* '''[[Serin''']] - Ser (S)

* '''[[Threonin''']] - Thr (T)

* '''[[Tryptofan''']] - Trp (W)

* '''[[Tyrosin|Tyrozin''']] - Tyr (Y)

* '''[[Valin''']] - Val (V)

Existují ještě další dvě aminokyseliny, které jsou k tomuto seznamu přiřazovány, jsou to [[selenocystein]] a [[pyrolysin]].