Zaslaná pošta (film): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: standardizace parametru za použití AWB
m →‎Příběh: odstranění šablony podle proběhlé diskuse za použití AWB
Řádek 40:
 
== Příběh ==
{{spoiler}}
''Vždycky jsem věděl, že bohové mají smysl pro humor…'' Těmito slovy začíná vyprávět [[Vlahoš von Rosret]] svůj příběh a jak zmiňuje v další větě, je terčem jejich žertů on. Jako mladý přišel o rodiče a tak začal podvádět, aby se uživil. Nikdy nechtěl nikomu ublížit, přesto ale způsobil mnoho zla a měl být za to popraven. Pokus o útěk se mu nezdařil (respektive poté, co se mu podařilo vydloubat lžící a vyndat ohromný kámen ze stěny vězení, našel jen další lžíci). Když už je přesvědčen, že je s ním konec, zachrání ho lord [[Havelock Vetinari|Vetinari]] s tím, že buď může obnovit [[Ankh-Morpork|ankh-morporský]] poštovní úřad nebo může odejít dveřmi vedoucími do hluboké propasti. Rosret si zvolí poštu, plánuje ale také útěk. Úkol jej střežit ale dostane golem Pumpa 19, který svou práci plní více než dobře a Rosret tedy musí skutečně pracovat na poště.
 
Řádek 48 ⟶ 47:
 
Semafory jsou sice rychlejší, ale Rosret, slečna Srdénková, která mu odpustila, když zjistila, že jí Pozlátko zabil bratra a chce se mu pomstít, pošťáci a pan Pumpa mají plán: do oběhu semaforů vloží informaci o tom, koho všeho Pozlátko zabil. Plán jim vyjde, když už dávají Rosretovi na krk provaz, ona zpráva dojde. I přesto by nehodou Rosret přišel o život, nebýt prve tak nenáviděného pana Pumpy, který ho zachytí. Rosret tedy nakonec zvítězí, protože pošta doručí správnou zprávu, slečna Srdénková dostane semafory, které jí právem patří a oba tak ovládnou ankh-morporskou komunikaci. Pozlátko, který dostane druhou šanci u lorda Vetinariho jako prve Rosret, raději zvolí propast.
{{endspoiler}}
 
== Obsazení ==