Rakousko-Uhersko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ne Rakušané, ale Němci, tak se označovali německy mluvící Rakušané tehdy. |
rv editu Mmarca11 ze 17. 5. – v ib se uvádějí už moderní národy/národnosti česky mluvící obyvatelé Čech, Moravy a R. Slezska se považovali za český národ, nikoliv za národy dva, resp. tři |
||
Řádek 63:
| počet obyvatel poznámka = (v roce [[1910]])
| jazyky = [[němčina]], [[maďarština]], [[čeština]],<ref group="pozn.">Ve sčítáních lidu označována jako „čeština-moravština-slováčtina“ ({{Vjazyce2|de|''Böhmisch-mährisch-slowakisch''}})</ref> [[srbština]]-[[chorvatština]],<ref group="pozn.">Od roku 1850 byly srbskými a chorvatskými vzdělanci oba jazyky považovány za jeden, a to s dvojím písemným zápisem ([[Cyrilice|cyrilicí]] a [[Latinka|latinkou]])</ref> [[polština]], [[slovenština]], [[ukrajinština]],<ref group="pozn.">Dobově nazývaná „rusínština“ ({{Vjazyce2|de|''Ruthenisch''}})</ref> [[rumunština]], [[slovinština]], [[italština]], [[jidiš]],<ref group="pozn.">Tento jazyk, či spíše soubor nářečí, neměl oficiální status a Židé se museli hlásit ve sčítáních lidu k některému z uznaných jazyků</ref> [[latina]] (státně-oficiální, církevní), aj.
| národnostní složení = [[Němci]], [[Maďaři]], [[Češi]], [[Poláci]], [[Ukrajinci]] ([[Rusíni]]), [[Rumuni]], [[Srbové]], [[Chorvati
| náboženství = '''údaje ze sčítání r. [[1910]]:'''<br />64–66 % [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] ([[Státní náboženství|státní]]), 10–12% [[Východní katolické církve|východní katolické]], 8,9 % [[Protestantismus|protestantské]] (tj. [[Luteránství|luteránské]], [[Kalvinismus|kalvínské]], [[Unitářství|unitářské]]), 8,7 % [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné]], 4,4 % [[judaismus|judaistické]], 1,3 % [[sunnitský islám]], [[Romské náboženství|romské lidové]], [[Synkretismus|synkretistické]]
| měna = [[Rakousko-uherský zlatý|zlatý]] (1867–1891), [[Rakousko-uherská koruna|koruna]] (1892–1918)
| |||