Zbyněk Sekal: Porovnání verzí

 

Ve studiích na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|VŠUP]] pokračoval u [[František Muzika|prof. Františka Muziky]] a v ateliéru [[Emil Filla|prof. Emila Filly]], ale v roce 1950 školu opustil bez diplomu aby se nemusel podrobit zpolitizovaným státním zkouškám.

V letech 1951–1953 byl zaměstnán jako propagační referent na Generálním ředitelství masného průmyslu a jako literární redaktor Nakladatelství politické literatury (později [[Svoboda (nakladatelství)|Svoboda]]), v zimě 1952/1953 absolvoval vojenskou službu. V marné snaze zachránit rozpadlé manželství se odstěhoval za manželkou do Bratislavy a v následujících letech do roku 1958 zde žil osamocen a pracoval jako překladatel z němčiny a výtvarný redaktor. Udržoval však písemný i osobní styk s pražskými přáteli ([[Mikuláš Medek]], [[Egon Bondy]]) a posílal jim rukopisy svých překladů. Jako host byl přizván na první výstavu [[:Kategorie:Skupina Máj|skupiny Máj]] v roce 1957, druhé výstavy roku 1958 se účastní jako člen a vrací se do Prahy.

 

Celá Sekalova tvorba je hluboce introvertní, jak svědčí i následující citát z textu Abdikace:

''"Chceme jít svojí cestou, kterou ještě skoro vůbec neznáme. Nechceme se podobat ostatním lidem, jejich tváře se stále víc a více podobají tvářím idiotů. Na tomto zjištění ostatně mnoho nezáleží, vždyť oni nás také pokládají za idioty, tak to bylo vždycky. Nechceme být šťastni po jejich způsobu."''

== Knižní tvorba ==

 

== Ocenění ==

1984 Cena města Vídně, sochařství

 

== Zastoupení ve sbírkách ==