Verze z 28. 5. 2021, 11:19 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 9. 2021, 19:16 editovat zrušit editaci 2a02:8308:b101:ca00:b5f0:c8e1:36e1:9771 (diskuse) →‎Život: základní dílo o hmyzu a ilustrace Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Jeho otec byl lékárník a sběratel minerálů, zkamenělin a hmyzu. Právě sbírka hmyzu syna fascinovala a nasměrovala k mikroskopii. Na [[Univerzita v Leidenu\|univerzitě v Leidenu]] vystudoval [[Lékařství\|medicínu]], ale lékařskou praxi neprovozoval. Za pomoci mikroskopu především studoval ~~anatomii~~hmyz, ~~hmyzu~~jeho život a anatomii. Jako první dokázal, že vajíčko, larva, kukla i dospělec jsou různé fáze vývoje jediného hmyzího jedince. Tím mj. vyvrátil [[Aristotelés\|Aristotelovu]] hypotézu o [[samoplození]]. Pomocí pitev a experimentů (mimo jiné i vivisekcí včel) prozkoumal a podrobně popsal anatomii a fyziologii několika druhů hmyzu, včetně [[Včela medonosná\|včely medonosné]]. Výsledky svého bádání shrnul roku 1669 v knize ''Historia insectorum generalis ofte Algemeene verhandeling van de bloedeloose dierkens'' (Všeobecná historie hmyzu aneb Obecný traktát o malých tvorech bez krve). Knihu si sám ilustroval sérií velmi zdařilých rytin. [[Soubor:Illustration of a Mosquito from Historia Insectorum Generalis.jpg\|thumb\|right\|250px\|Obrázek [[komár]]a z ''Všeobecné historie hmyzu'']] V roce 1668 jako první pozoroval a popsal červené krvinky. Za pomoci experimentu se stehenním svalem žáby prokázal, že pohyb svalů vzniká drážděním nervů, nikoli přenosem „animálního ducha“, jak se domníval [[Descartes]].

Jan Swammerdam: Porovnání verzí