Wikipedistka:Naďa Čel/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Příprava na článek Lipidy značka: editace z Vizuálního editoru |
m Příprava na článek Lipidy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Ester-general.png|náhled|Obecný vzorec esteru, kde R jsou řetězce karboxylových kyseliny.|150x150pixelů]]'''Lipidy''' (z [[Řečtina|řeckého]] ''lipos'' - tučný) jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony. Mohou být v kapalném nebo pevném skupenství.
Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji
Společnou vlastností lipidů je jejich hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. Jsou nerozpustné ve vodě a rozpustné v nepolárních rozpouštědlech.
Lipidy jsou pro živé organismy nepostradatelné. Měly by tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. Při denním energetickém příjmu 8500 kilojoulů by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.
== Vlastnosti a využití ==▼
* Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velmi různorodé látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[Hydrofobie|hydrofobnost]] – jsou tedy nerozpustné ve vodě. Dobře se rozpouštějí v mnoha organických rozpouštědlech. ▼
* Jsou [[Chemická energie|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 k[[Joule|J]] = 9,3 k[[Kalorie|cal]]) a proto v organizmu velice často slouží jako zdroj a zásoba [[energie]]. V lidském těle jsou ukládány ve formě adipocytů, které slouží jako nejhodnotnější zdroj energie.▼
* Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jako [[lipidová dvouvrstva]] jsou součástí [[Buněčná membrána|buněčných membrán]]. Tvoří složku buněčných membrán, fosfolipidovou dvojvrstvu, která je nepropustná pro vodu. Tvoří i jiné stavební složky,▼
* Mají ochranné a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek – především [[Vitamín|vitamínů]]. Rozpouštějí lipofilní vitamíny A, D, E a K, aby je mohl organismus využívat. ▼
* Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého [[Organismus|organizmu]] – tvoří obal některých [[Orgán|orgánů]] a [[podkožní tuk]] izoluje proti teplotním výkyvům. Jako tělesná izolační vrstva chrání vnitřní orgány mechanicky a teplotně. ▼
* Tvoří části transportních lipoproteinů a myelinové pochvy neuronů.▼
== Dělení lipidů ==
Řádek 47 ⟶ 38:
|Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy.
|}
==
Chemicky jsou lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji triacylglyceroly). Přesněji řečeno se jedná o [[Derivát (chemie)|deriváty]] [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] [[Alkoholy|jednosytného]] nebo [[Trioly|trojsytného alkoholu]]. Chemická reakce vzniku lipidu:[[Soubor:Lipide-Reaktion.svg|náhled|Vznik lipidu (triglyceridu) z glycerolu (glycerin) a mastných kyselin (fettsauren).|vlevo|584x584pixelů]]
▲== Metabolismus lipidů ==
=== Biosyntéza ===▼
Tělo umí vytvářet mastné kyseliny s maximálně jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Lipidy jsou syntetizovány v cytoplazmě. Mastné kyseliny vzniknou reakcí Acetyl-CoA a jednoduché karboxylové kyseliny, za spotřeby většího množství energie. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem.▼
=== Odbourávání ===▼
Lipidy jsou kaloricky nejhodnotnější látky, 1 g obsahuje až 40 kJ. Mechanismus degradace lipidů se označuje jako β-oxidace. Celkový princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky, který skončí zbytky acetátu a Acetyl-CoA, poté vstupuje do citrátového cyklu. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.▼
Řádek 70 ⟶ 51:
=== Složka lipidů - alkoholy ===
První složkou lipidů jsou alkoholy. V tucích je to glycerol, trojsytný alkohol. Ve voscích je to primární nebo sekundární alifatický alkohol.
[[Soubor:Glycerine chemical structure.png|vlevo|náhled|Glycerol, trojsytný alkohol]]
== Chemické rozdělení ==▼
==== Jednoduché (homolipidy) ====▼
=== Složka lipidů - mastné kyseliny ===
Druhou složkou lipidů jsou mastné kyseliny, vyšší [[Karboxylové kyseliny|monokarboxylové kyseliny]]. Mastné kyseliny lze dělit podle různých kritérií – například podle délky řetězce nebo nasycenosti vazeb.
Nasycené mastné kyseliny neobsahují v řetězci žádnou [[Dvojná vazba (chemie)|dvojnou vazbu]]. Tvoří dlouhé přímé řetězce. Zvláště v živočišných tucích je velké množství nasycených mastných kyselin jako energetická rezerva. Příklady nenasycených mastných kyselin:
* [[kyselina kaprylová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>6</sub>COOH)
* [[kyselina kaprinová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>8</sub>COOH)
* [[kyselina laurová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>10</sub>COOH)
Nenasycené mastné kyseliny obsahují ve svém řetězci jednu dvojnou vazbu:
* [[kyselina palmitoolejová]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>5</sub>CH=CH(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>COOH)
* [[kyselina olejová]] – cis izomer (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>CH=CH(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>COOH)
* [[kyselina eruková]] (CH<sub>3</sub>(CH<sub>2</sub>)<sub>7</sub>CH=CH(CH<sub>2</sub>)<sub>11</sub>COOH)
* [[Tuky]] a [[Olej|oleje]] – [[estery]] vyšších [[Karboxylové kyseliny|karboxylových kyselin]] (nejčastěji z [[Kyselina olejová|kyselin olejové]], [[Kyselina linolová|linolové]] a [[Kyselina palmitová|palmitové]]) a trojmocného [[Alkoholy|alkoholu]] [[Glycerol|glycerolu]],
* [[Vosk|Vosky]] – [[estery]] vyšších alifatických kyselin (nejčastěji z [[Kyselina laurová|kyselin laurové]], [[Kyselina myristová|myristové]] a [[Kyselina palmitová|palmitové]]) a primárních nebo sekundárních alifatických [[Alkoholy|alkoholů]].
* [[Fosfolipid|Fosfolipidy]] – estery [[Kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] a různých derivátů glycerolu nebo [[Sfingosin|sfingosinu]] na jedné své straně, také glycerolu nebo [[Cholin|cholinu]], [[Ethanolamin|ethanolaminu]] nebo [[Serin|serinu]] na druhé a zároveň obsahují i dlouhé nepolární mastné kyseliny. Výsledkem je pak, že fosfolipid má polární a nepolární konec,
* [[Glykolipidy]] – obdobné fosfolipidům, jen na sfingosin nebo glycerol je glykosidicky navázán [[Oligosacharidy|oligo]]- nebo [[Monosacharidy|mono]]-sacharid, který pak v celém lipidu představuje polární konec,
* [[Lipoprotein|Lipoproteiny]] – jsou shluky lipidů s [[Bílkovina|proteiny]] na svém povrchu. Jsou součástí [[Buněčná membrána|buněčných membrán]], [[Cytoplazma|cytoplazmy]] a [[Krevní plazma|krevní plazmy]].
*[[Sfingolipidy]] – obsahují základní skelet sfingoidních bází - sadu [[Alifatická sloučenina|alifatických]] [[Aminoalkoholy|aminoalkoholů]], která zahrnuje [[sfingosin]]. Byly objeveny v extraktech mozku a byly nazvány podle mytologické [[Sfinx|sfingy]]. Mají význam pro [[Nervová tkáň|nervovou tkáň]].
▲== Vlastnosti a využití ==
▲* Přestože jsou lipidy funkčně i chemicky navzájem velmi různorodé látky, jejich společnou charakteristickou vlastností je [[Hydrofobie|hydrofobnost]] – jsou tedy nerozpustné ve vodě.
▲* Jsou [[Chemická energie|energeticky]] velmi bohaté (1 gram tuku obsahuje 39 k[[Joule|J]] = 9,3 k[[Kalorie|cal]]), a proto v organizmu
▲* Mnohé druhy lipidů jsou však významné i z jiných hledisek, jako [[lipidová dvouvrstva]] jsou součástí [[Buněčná membrána|buněčných membrán]]. Tvoří složku buněčných membrán, fosfolipidovou dvojvrstvu, která je nepropustná pro vodu. Tvoří i jiné stavební složky,
▲* Mají ochranné a izolační funkce a slouží i jako [[rozpouštědlo]] některých lipofilních látek – především [[Vitamín|vitamínů]]. Rozpouštějí lipofilní vitamíny A, D, E a K, aby je mohl organismus využívat.
▲* Lipidy mají ochrannou funkci na úrovni celého [[Organismus|organizmu]] – tvoří obal některých [[Orgán|orgánů]] a [[podkožní tuk]] izoluje proti teplotním výkyvům. Jako tělesná izolační vrstva chrání vnitřní orgány mechanicky a teplotně.
▲* Tvoří části transportních lipoproteinů a myelinové pochvy neuronů.
== Metabolismus lipidů ==
▲=== Biosyntéza ===
▲Tělo umí vytvářet mastné kyseliny s maximálně jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Lipidy jsou syntetizovány v cytoplazmě. Mastné kyseliny vzniknou reakcí Acetyl-CoA a jednoduché karboxylové kyseliny, za spotřeby většího množství energie. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem.
▲=== Odbourávání ===
▲Lipidy jsou kaloricky nejhodnotnější látky, 1 g obsahuje až 40 kJ. Mechanismus degradace lipidů se označuje jako β-oxidace. Celkový princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky, který skončí zbytky acetátu a Acetyl-CoA, poté vstupuje do citrátového cyklu. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.
=== Prekurzory, deriváty a látky podobných vlastností ===
| |||