Wikipedie

Románská architektura v Česku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m formát
m pomlčky, rozsahy
Řádek 14:
První byla [[Bazilika svatého Jiří|bazilika sv. Jiří]], dokončená v roce [[921]], první větší kamenná stavba na hradě. Za [[Svatý Václav|Václava]] pak byla vybudována [[Rotunda svatého Víta|rotunda sv. Víta]] se čtyřmi apsidami na půdorysu kříže.
 
Mimo [[Pražský hrad]] pak vznikly první kostely na hradištích na [[Vyšehrad]]ě (nedochované -– rotunda sv. Jana Evangelisty,<ref>[[Petr Sommer|SOMMER, Petr]]; [[Dušan Třeštík|TŘEŠTÍK, Dušan]]; [[Josef Žemlička|ŽEMLIČKA, Josef]], a kol. ''Přemyslovci. Budování českého státu.'' [[Praha]] : [[Nakladatelství Lidové noviny]], [[2009]]: s. 179. {{ISBN|978-80-7106-352-0}}.</ref> kostel sv. Klimenta, bazilika sv. Vavřince), ve [[Starý Plzenec|Starém Plzenci]] ([[Rotunda svatého Petra a Pavla (Starý Plzenec)|rotunda sv. Petra]], dosud stojící) a [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (nedochovaný [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|kostel sv. Kosmy a Damiána]]). Z tohoto období pochází také rotunda sv. Petra a Pavla na [[Budeč (hradiště)|hradišti v Budči]], nejstarší dochovaná stavba na českém území (s později přistavěnou věží); v blízkosti této rotundy se nachází odkryté základy další stavby z téhož období, kostela Panny Marie.
 
K významným rodům [[10. století]] patřili i [[Slavníkovci]] (do vyvraždění [[Přemyslovci]] roku [[995]]). Také na jejich sídle v [[Libice nad Cidlinou|Libici]] vznikl první kostel někdy v letech [[962]]–[[995]]; na rozdíl od přemyslovských území nepřevzali [[Velkomoravská říše|velkomoravské]] vlivy, z jejich území není známá žádná [[rotunda]].
Řádek 31:
 
=== Stavby Přemyslovců ===
Významné, zčásti dosud dochované stavby, vznikly činností [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] probíhala za [[Břetislav I.|Břetislava I.]] ([[1034]]-–[[1055]]) přestavba [[Rotunda svatého Víta|svatovítské rotundy]], dokončena roku [[1039]], rovněž byl hrad opevňován. Nejvýznamnější stavbou však byla novostavba biskupské '''[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha#Bazilika|baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha]]''' (předchůdce dnešní katedrály). Její stavba byla zahájena v roce [[1060]], [[Svěcení#Svěcení kostela|svěcena]] byla za vlády [[kníže]]te [[Vratislav II.|Vratislava II.]] v roce [[1096]]. Jednalo se o monumentální trojlodní [[Bazilika#Bazilika v architektuře|baziliku]], opatřenou dvěma [[Chór (architektura)|chóry]] (po vzoru německých staveb, jako je bazilika v [[Augsburg]]u) a východní [[transept|příčnou lodí]]. Na stavbě se poprvé v&nbsp;Česku objevily ornamentální motivy severoitalského původu. Současně se stavbou baziliky probíhala přestavba [[biskup]]ského paláce, jehož části se v sousedství katedrály zachovaly dodnes.
[[Soubor:RotundaSaintKatharina.JPG|náhled|vlevo|[[Rotunda sv. Kateřiny]] ve [[Znojmo|Znojmě]]]]
 
[[Kníže]] [[Vratislav II.]] přesídlil pro časté neshody s bratrem, [[Jaromír (biskup)|biskupem Jaromírem]], na [[Vyšehrad]]. Díky tomu se zde rozvinula významná stavební činnost – došlo k vybudování opevnění, mostu a přestavbě knížecího paláce. Rovněž byly vystavěny dvě románské baziliky; bazilika sv. Petra a Pavla ustoupila pozdějším přestavbám, z trojlodní baziliky [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]] (postavené podle [[Alsasko|alsaských]] vzorů) se dochovalo malé torzo.
 
Mimo [[Praha|Prahu]] založil [[Břetislav I.]] kapitulu v [[Stará Boleslav|Boleslavi]], při níž byla vystavěna trojlodní [[Kostel svatého Václava (Stará Boleslav)|bazilika sv. Václava]] ([[Svěcení#Svěcení kostela|svěcena]] roku [[1046]]). [[Kostel]] byl později přestavěn, mimo původního půdorysu se zachovala románská [[krypta]] (z [[11. století]] je její starší část, sklenutá na čtyři řady čtyř [[Sloup (architektura)|sloupů]] s krychlovými [[Hlavice (architektura)|hlavicemi]]). [[Kníže]] [[Spytihněv II.]] ([[1055]]-–[[1061]]) založil v roce [[1057]] kapitulu v [[Litoměřice|Litoměřicích]], kde byla vystavěna [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|bazilika sv. Štěpána]] (zbořená při [[baroko|barokní]] přestavbě v [[17. století]]).
 
K nejstarším památkám na [[Morava|Moravě]] patří [[rotunda sv. Kateřiny]] (původně Zvěstování Panny Marie), vybudovaná na [[Přemyslovci|přemyslovském]] údělném hradě ve [[Znojmo|Znojmě]]; pravděpodobně ještě na konci [[11. století]] byla obohacena unikátní malířskou výzdobou.
Řádek 42:
 
=== První panské kostely ===
Od druhé poloviny [[11. století]] se ze skupiny velmožů kolem [[kníže]]te začíná formovat jádro budoucí [[šlechta|šlechty]]. Jednotliví velmoži získávají od krále do pronájmu území, na němž budují své [[dvorec|dvorce]]. Mezi jinak většinou dřevěnými stavbami se zde vyjímají nové kamenné [[kostel]]y. Na některých [[dvorec|dvorcích]] vznikly velké [[Bazilika#Bazilika v architektuře|baziliky]] ([[Litomyšl]], [[Prosek]], [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] -– nedochované), většinou však šlo o drobné stavby, které se nijak výrazně nelišily od starších kostelíků; jediným novým prvkem je výzdoba románských [[Portál (architektura)|portálů]]. Již od [[11. století]] se v západní části často objevuje [[Empora|tribuna]] (dle [[Německo|německých]] vzorů, ve [[věž]]i), na níž se účastnila [[Bohoslužba|bohoslužeb]] rodina velmože.
 
Většina kostelíků vznikla v té době v okolí [[Praha|Prahy]] a ve [[Středočeský kraj|středních Čechách]]. K příkladům patří [[Rotunda svatého Longina|rotunda sv. Longina]] na Rybníčku (dnes [[Nové Město Pražské|Novém Městě]]), rotunda v [[Krušina (Praha)|Krušině]] (dnes [[Pankrác (Praha)|Pankrác]]), rotunda v [[Týnec nad Sázavou|Týnci nad Sázavou]] (u dochované věže hradu), kostely v [[Hostivař]]i, [[Dobřichov]]ě ([[sakristie]] dnešního kostela), [[Čáslav]]i (kostel sv. Michala, dochován jako [[sakristie]] [[Děkanát a vikariát|děkanského]] kostela) atd.
Řádek 48:
== Vrcholná fáze (12. století) ==
[[Soubor:Zdikuv palac4.JPG|náhled|vlevo|Sdružená okna [[Zdíkův palác|paláce v Olomouci]]]]
[[12. století|Dvanácté století]] je vrcholným obdobím [[Románský sloh|románského slohu]] v českých zemích. Vznikají především [[kostel]]y, jejichž síť dále výrazně houstne (zvláště ve [[Středočeský kraj|středních Čechách]]). Dále roste počet velmožů, kteří v závěru [[12. století]] přebírají za [[Konrád I. Brněnský|knížete Konráda]] ([[1092]]) propůjčené pozemky do vlastnictví – vzniká tak skutečná [[šlechta]]. Na jejich [[dvorec|dvorcích]] vyrůstají mnohdy monumentální stavby. Rozmach stavební činnosti nastal za krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] ([[1140]]-–[[1172]]) a jeho současníků, [[Pražské biskupství|pražského biskupa]] Daniela a [[Olomoucké biskupství|olomouckého biskupa]] [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]. Do českých zemí byly povolány nové [[Křesťanské mnišství|mnišské]] i [[rytířské řády]] – [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstráti]], [[Maltézský řád|johanité]] a především [[Cisterciácký řád|cisterciáci]], jejichž [[klášter]]y dále obohatily naši architekturu a rovněž přinesly nové vzory a podněty.
 
=== Stavby Přemyslovců (Soběslav, Vladislav II.) a biskupů ===
Řádek 54:
Přestavba [[Pražský hrad|Pražského hradu]] začala za [[Soběslav I.|Soběslava]] (kamenná hradba s věžemi, hradní palác), k největší aktivitě však došlo za krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Hradní palác byl přestavěn podle vzoru německých [[Falc (hrad)|falcí]], do dnešní podoby byla přestavěna [[Bazilika svatého Jiří|bazilika sv. Jiří]]. Významné stavby vznikly i mimo Pražský hrad, především první kamenný most v [[Praha|Praze]], zvaný dle Vladislavovy manželky [[Juditin most]], s dochovanou [[Malostranská mostecká věž|Malostranskou mosteckou věží]] (s monumentálním [[Románský sloh|románským]] [[reliéf (sochařství)|reliéfem]]).
 
Na [[Morava|Moravě]] vznikala v té době výstavná [[Arcidiecéze olomoucká|biskupská]] sídla. V [[Olomouc]]i vystavěl [[Jindřich Zdík]] novou trojlodní [[Katedrála svatého Václava|baziliku sv. Václava]] ([[1100]]-–[[1131]]), k níž přenesl sídlo od (dnes zaniklého) kostela sv. Petra. Zdivo baziliky tvoří základ dnešního dómu; do dnešního dne se dochovaly části [[Zdíkův palác|biskupského paláce]] s nádherně profilovanými sdruženými okny (porýnský vliv). Podobný dóm na brněnském hradě (dnes [[Petrov (Brno)|Petrov]]) později zanikl.
 
=== Kláštery, nové mnišské řády ===
Řádek 61:
Za vlády [[Vladislav II.|Vladislava II.]] k nám byly povolány nové [[Řád (církev)|mnišské řády]]. V roce [[1140]] byl na pražském [[Strahov (Praha)|Strahově]] založen [[Strahovský klášter|klášter premonstrátů]]. Byla zde vybudována monumentální trojlodní bazilika s dvouvěžovým průčelím, [[transept|příčnou lodí]] na východě a třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]]. Stavba byla [[Svěcení#Svěcení kostela|vysvěcena]] v roce [[1182]], řada prvků se v [[baroko|barokní]] přestavbě dochovala dodnes. Kostel, stavěný po vzoru německých [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátských]] bazilik, se stal vzorem pro řadu staveb mladších. Ve stejném roce (1140) byl založen [[Klášter Doksany|klášter premonstrátek v Doksanech]]. Na stavbě místní trojlodní baziliky se projevily poprvé italské vzory ([[Apsida (architektura)|apsidy]] po stranách boční lodi, [[věž]] nebo [[kupole]] nad křížením, slepé arkády jako členění zdi), výrazně se uplatnila architektonická plastika. Doksanská stavební huť měla velký význam v severozápadních Čechách, kde pod jejím vlivem vznikla tzv. [[#doksanská skupina kostelů]] (viz dále). V roce [[1148]] vystřídali premonstráti [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] (od [[1139]]) v klášteře v [[Želiv]]i, kde vystavěli velkolepou trojlodní baziliku (dnes [[gotika|gotická]] stavba, upravená v [[baroko|baroku]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. Santinim]]).
 
U [[Juditin most|Juditina mostu]] byla založena [[komenda]] [[Maltézský řád|johanitů]], u níž byla v letech [[1165]]-–[[1182]] vybudována trojlodní bazilika s [[transept|příčnou lodí]] a třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]].
 
V roce [[1142]] byl založen [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci u Kutné Hory]]. Románská bazilika tohoto kláštera byla později zničena (současná stavba je [[gotika|gotická]], s [[baroko|barokní]] přestavbou). V roce [[1144]] byl založen další [[Klášter Plasy|cisterciácký klášter v Plasech]], kde byla vystavěna trojlodní bazilika v letech [[1154]]-–[[1204]] (dnes zachována dispozice a zdivo v [[baroko|barokní]] přestavbě). Jen zlomky stavby se zachovaly z cisterciáckého kláštera v [[Nepomuk]]u ([[1142]]-–[[1153]]).
 
Z [[Morava|moravských]] klášterních staveb [[12. století]] se žádná nedochovala – šlo o baziliky v [[Třebíč]]i, [[Klášterní Hradisko|Hradisku u Olomouce]] (od roku [[1151]] [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátské]], kostel svěcen [[1197]]), [[Klášter Rosa coeli|Dolních Kounicích]] (ženský [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] klášter, založen [[1181]]) a [[Loucký klášter|Louce u Znojma]] ([[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] klášter, založen [[1190]]).
Řádek 105:
=== Klášterní stavby ===
[[Soubor:Milevsko chram Navstiveni PM.jpg|náhled|Klášterní kostel v [[Klášter Milevsko|Milevsku]]]]
Jednou z nejcennějších románských památek je bazilika [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Klášter Milevsko|kláštera v Milevsku]] z let [[1184]]-–[[1187]]; trojlodí je podobné sesterské stavbě na [[Strahovský klášter|Strahově]], jen uvnitř jsou [[pilíř]]e nahrazeny [[sloup (architektura)|sloupy]]. Přes pozdější přestavby si kostel dochoval románský ráz. Z řady dalších [[klášter]]ů, založených ke konci [[12. století]], se zachovalo jen málo pozůstatků ([[1182]] – [[Maltézský řád|johanitské]] [[komenda|komendy]] v [[Manětín]]ě a [[Kadaň|Kadani]], před [[1184]] -– [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter v [[Mnichovo Hradiště|Mnichově Hradišti]], před [[1188]] – [[Řád Božího Hrobu|křižovníci Božího hrobu]] v [[Praha|Praze]] a ve Světci).
 
Naopak na [[Morava|Moravě]] vznikaly v tomto období nejvýznamnější klášterní stavby, dodnes do různé míry dochované. V již zmíněném klášteře [[Loucký klášter|Louka u Znojma]] pod bazilikou byla vybudována dvoulodní [[krypta]] s tvarově nesourodými hlavicemi sloupů, zčásti se zachovala i apsida [[kněžiště]] baziliky. V roce [[1205]] byl z [[Klášter Plasy|kláštera v Plasech]] osídlen [[Velehradský klášter|cisterciácký klášter na Velehradě]], kde v roce [[1220]] začala stavba kostela. Z monumentální [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje|baziliky Panny Marie]] se dodnes dochovalo zdivo a [[Apsida (architektura)|apsidy]] v závěru. Při stavbě klášterního kostela se objevily úplné novinky pro české prostředí, především šestidílná žebrová klenba (v presbytáři a ramenech [[Transept|příčné lodi]]). U pozdních klášterních staveb se ještě výrazněji projevoval dualismus – současné použití románského a gotického stylu (viz dále).
Řádek 137:
 
=== Prolínání s gotikou, přechodní sloh ===
U pozdních románských staveb se začínají objevovat nové, [[gotická architektura|gotické]] prvky; přitom celkové vyznění [[architektura|architektury]] zůstává nadále románské. Tento sloh bývá označován jako románsko-gotický, či přechodní. K typickým novým prvkům patří lomené oblouky, použité v oknech, na [[portál (architektura)|portálech]] či [[Arkáda (architektura)|arkádách]]. Těmito rysy se vyznačují klášterní stavby v [[Klášter Porta coeli|Předklášteří u Tišnova]] ([[1233]]-–[[1239]]), [[Žďár nad Sázavou (klášter)|Žďáru nad Sázavou]] nebo [[Klášter Oslavany|Oslavanech]] ([[1225]]-–[[1228]]).
 
Nejpozoruhodnějším výtvorem závěru románského období je však klášterní [[Bazilika svatého Prokopa|bazilika sv. Prokopa v Třebíči]]. U této stavby se nejvýrazněji projevuje slohová rozpačitost a tvarová nesourodost. Zastaralý půdorys jihoněmeckého typu s konzervativním [[Kněžiště|presbytářem]] (s ojedinělými přepážkami mezi poli klenby – francouzský vliv) kontrastují s moderními prvky – sloupková galerie, růžicové okno, sochařská výzdoba. Ve své době architektura kostela ovlivnila řadu menších, většinou nedochovaných staveb, jako mladší části [[Velehradský klášter|kláštera Velehrad]], nejstarší části dominikánského kostela v [[Jihlava|Jihlavě]] či kostely v [[kostel svatého Martina z Tours (Třebíč)|Třebíči]], [[Horní Újezd (okres Třebíč)|Horním Újezdu]], [[Čáslavice|Čáslavicích]] a [[Měřín]]ě (zde zachováno jádro trojlodí a zdobný portál).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Románská_architektura_v_Česku“