Alexej Petrovič: Porovnání verzí

'''Alexej Petrovič''' ([[28. února]] [[1690]] – [[7. července]] [[1718]]), byl synem [[Rusko|ruského]] [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] a následníkem trůnu. Na příkaz svého otce byl v roce [[1718]] připraven o život.

 

Alexej Petrovič byl synem cara [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] a jeho první manželky [[Jevdokija Lopuchinová|Jevdokije Lopuchinové]]. Car Petr I. měl z narození svého prvního syna a následníka trůnu zpočátku velkou radost a dal mu jméno Alexandr po svém otci (tím byl car [[Alexej Michajlovič]]). Po Alexandru Petroviči se carovi a jeho ženě narodili ještě další dva synové, kteří ale vždy nedlouho po porodu zemřeli. Manželka a syn byli ale postupem času carovi stále lhostejnější, což se ještě zhoršilo ve chvíli, kdy si Petr I. našel milenku Annu Monsovou. V roce [[1698]] se car rozhodl, že svou manželku Jevdokiji zapudí a vyzval ji, aby dobrovolně odešla do [[klášter]]a. [[Jevdokija Lopuchinová|Jevdokija]] tento návrh odmítla a Petr I. ji nechal násilím odvézt do [[Suzdalský klášter|Suzdalského kláštera]] východně od [[Moskva|Moskvy]]. Malý Alexej Petrovič odtržením od své matky velmi trpěl. Byl předán do péče své tety [[Natálie Alexejevna|Natálie Alexejevny]] a nadále již nebyl v kontaktu s matkou ani s otcem. Car Petr I. se o syna osobně nestaral, ale pokusil se zajistit mu alespoň přiměřené vzdělání a výchovu. Tento pokus zcela ztroskotal, jelikož vychovatelé se často střídali a po dlouhá období byl Alexej dokonce zcela bez učitelů. Dvořané navíc mladému careviči podlézali a nepřiměřeně lichotili, což jeho povahový charakter ještě zhoršilo. Alexej byl sice inteligentní chlapec, ale velmi líný a náladový. Největší chybu učinil Petr I. ve chvíli, kdy ustanovil vychovatelem a nejvyšším Alexejovým [[hofmistr]]em svého oblíbence [[kníže]]te [[Alexej Menšikov|Alexeje Menšikova]], což byl bývalý prodavač [[piroh]]ů a hrubián bez vzdělání a kulturního rozhledu.

 

Car [[Petr I. Veliký|Petr I.]] byl s vývojem a s povahou svého syna velmi nespokojený. Alexej neměl naprosto žádný zájem o politiku a vojenství, byl pasivní, líný a přehnaně zbožný. Otec a syn byli tedy naprosto rozdílní. Petr I. si nikdy nepřipustil, že má na synově vývoji svůj díl viny. Po většinu dospívání se o něj nestaral, pouze jej zastrašoval a vyhrožoval mu. Alexej tak zaujal ve vztahu k otci zcela pasivní postoj a pokud měl plnit jeho příkazy, tak většinou onemocněl, což ho před otcem a jeho zlobou chránilo. V březnu [[1710]] se na rozkaz svého otce musel vydat do [[Drážďany|Drážďan]], kde se měl věnovat studiím. Místo toho si Alexej v cizině vydatně užíval alkoholu a radovánek s milenkami. V roce [[1711]] se car Petr I. podruhé oženil. Jeho vyvolenou se stala milenka [[Kateřina I.|Marta Skavronská]], která přestoupila z [[luteránství]] na [[pravoslaví]] a přijala jméno [[Kateřina I.|Kateřina Alexejevna]]. Krátce nato se musel oženit i Alexej. Dne 14. října [[1711]] si vzal za manželku [[Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská|Charlottu Kristýnu Brunšvicko-Wolfenbüttelskou]] (ta byla tetou [[Marie Terezie]]). Alexej svou manželku nemiloval a zanedbával ji. Když Charlotta v roce [[1714]] přivedla na svět dceru Natálii, byl Alexej v cizině. Těsně před porodem se vydal na léčení do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]]. Jeho návrat byl pro manželku ještě horší, jelikož si do společného domova přivedl milenku Afrosiniju, která milovala alkohol stejně jako on. Dne [[23. října]] [[1715]] porodila Charlotta syna Petra (pozdější car [[Petr II.]]) a nedlouho po porodu zemřela. [[10. listopadu]] 1715 se narodil další syn i Petru I. a Alexejovo následnictví tak již nebylo do budoucna jisté. Car poslal svému prvorozenému synovi Alexejovi výhružný dopis, v němž mu sdělil, že pokud se nepolepší ve svém chování a ve své poslušnosti vůči otci, tak bude skutečně připraven o následnictví. Alexej, který toužil jen po klidném životě bez zodpovědnosti, odpověděl svému otci po pravdě, že se rád trůnu vzdá. Petr I. tento synův návrh přijal, ale nakázal Alexejovi, že se v tom případě musí odebrat do [[klášter]]a.

 

O sedm měsíců později, v srpnu [[1716]], vyzval car [[Petr I. Veliký|Petr I.]] svého syna naposledy k tomu, aby se trůnu nevzdával a pokusil se věnovat politice. Pozval jej do [[Kodaň|Kodaně]], kde měl diplomatické jednání. Alexej se tedy v září 1716 vydal i se svou milenkou Afrosinijou naoko do Kodaně. Z [[Gdaňsk]]a ale nepokračoval správným směrem, nýbrž zamířil do [[Vídeň|Vídně]], za svým bývalým [[švagr]]em [[císař]]em [[Karel VI.|Karlem VI.]] Císař Alexejovi pomoc neodepřel, ale osobně jej přijmout nemohl, aby proti sobě nepopudil Petra I. Alexej se tedy s císařovým tichým souhlasem ukryl v pevnosti [[Ehrenberg]] v [[Tyrolsko|Tyrolsku]]. Agenti Petra I. careviče brzy vypátrali a císař jej tedy nechal ukrýt v pevnosti [[Sankt Elmo]] v [[Neapol]]i, kam Alexej dorazil v květnu [[1717]]. Ale ani zdejší pobyt nezůstal dlouho utajen. 8. října 1717 přijeli do Neapole ruští pověřenci Tolstoj a Rumjancev, kteří předali Alexejovi dopis od jeho otce. Dopis byl psán v nezvykle mírném a srdečném tónu. Naivní Alexej se nechal přesvědčit k návratu do [[Rusko|Ruska]] pod podmínkou, že bude moci žít v klidu na venkově a bude se moci oženit se svou těhotnou milenkou Afrosinijí. Uchlácholen otcovými sliby opustil v lednu 1718 svůj azyl a odjel zpět domů.

 

Car přijal svého syna v [[Kreml]]u [[14. února]] [[1718]] a slíbil mu odpuštění, pokud se vzdá trůnu a vypoví všechny okolnosti svého útěku. 15. února 1718 Alexej podepsal manifest, v němž se vzdal nároků na trůn a poté vyzradil otci jména lidí, kteří o plánu na jeho útěk věděli. Začalo hromadné zatýkání a mučení všech těchto osob. Zcela náhodně se během vyšetřování přišlo na to, že zapuzená manželka Petra I. [[Jevdokija Lopuchinová|Jevdokija]], udržovala v suzdalském klášteře tajný milostný poměr s hejtmanem [[Stěpan Glebov|Stěpanem Glebovem]]. [[Jeptiška|Jeptišky]], které o poměru věděli byly krutě mučeny a umučen byl také Glebov. Excarevna Jevdokija byla zbičována a uvržena do přísného kláštera. Uvězněna byla i nevlastní carova sestra [[Marie Alexejevna]]. Petr I. však stále toužil po pomstě a jeho poslední obětí se měl stát syn Alexej. Alexejova milenka Afrosinija dorazila do Ruska až nějaký čas po svém partnerovi a hned byla zatčena a vyslýchána. Na podkladě její výpovědi byl Alexej uvržen do [[Petropavlovská pevnost|petropavlovské pevnosti]]. Byl opakovaně krutě mučen, což bylo vykonáno vždy v přítomnosti jeho otce [[Petr I. Veliký|Petra I.]] Konečně [[5. července]] [[1718]] byl uznán vinným z údajné vzpoury proti svému otci a carovi a odsouzen k trestu smrti. O dva dny později [[7. července]] 1718 v žaláři zemřel. Oficiálně byla příčinou smrti mrtvice, ale ve skutečnosti zemřel zřejmě na následky mučení.

 

* Zločiny ve státním zájmu, Helga Thoma, vydavatelství Ikar, 2003.

 

[[Kategorie:Romanovci]]

[[Kategorie:Narození 1690]]