Náhorní plošina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-angličtina z první věty
rozšíření dle angl. článku
Řádek 1:
[[Soubor:IslandInTheSky.JPG|náhled|Národní park Canyonlands]]'''Náhorní plošina''' je v geologii a [[Geomorfologie|geomorfologii]] oblast náhorní roviny tvořená plochým terénem, který je alespoň na jedné straně prudce vyvýšen nad okolní terén. Často má na jedné nebo více stranách hluboké kopce. Náhorní plošiny mohou vznikat v důsledku řady procesů, např. výronem sopečného magmatu, protlačováním lávy, vodní a ledovcovou erozí. Náhorní plošiny se klasifikují podle okolního prostředí jako mezihorské, piedmontské nebo kontinentální. Několik plošin může mít malý plochý vrchol, zatímco jiné jsou široké. Bývá složena z vodorovně uložených vrstev [[Hornina|hornin]] a liší se ve své velikosti od rozsáhlých náhorních plošin, které zaujímají části [[Subkontinent|subkontinentů]], až po malé [[Stolová hora|stolové hory]].<ref>{{Citace monografie
[[Soubor:IslandInTheSky.JPG|náhled|Národní park Canyonlands]]
| příjmení = Matějček
'''Náhorní plošina''' je [[Geomorfologie|geomorfologická]] jednotka, kterou tvoří vyvýšená oblast. Jedná se o plochý nebo mírně zvlněný [[Povrch Země|zemský povrch]] ve vyšší [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]]. Náhorní plošina má malou výškovou členitost, uvádí se, do 75&nbsp;metrů. Často je také oddělena od svého okolí strmými svahy. Bývá složena z vodorovně uložených vrstev [[Hornina|hornin]] a liší se ve své velikosti od rozsáhlých náhorních plošin, které zaujímají části [[Subkontinent|subkontinentů]], až po malé [[Stolová hora|stolové hory]].<ref>{{Citace monografie
| jméno = Tomáš a kolektiv
| příjmení = Matějček
| titul = Malý geografický a ekologický slovník
| jméno = Tomáš a kolektiv
| vydání = 31
| titul = Malý geografický a ekologický slovník
| vydavatel = Česká geografická společnost
| místo = Praha
| rokpočet stran = 2007136
| vydánístrany = 167, 80
| isbn = 978-80-86034-68-3
| počet stran = 136
| stranyrok = 67, 802007
| isbn = 978-80-86034-68-3
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thomas
| jméno = David S. G.
| příjmení2 = Goudie
| jméno2 = Andrew
| titul = The Dictionary of Physical Geography
| url = https://archive.org/details/dictionaryphysic00thom
| vydání = 3
| vydavatel = Blackwell Publishing Ltd
| místo = Massachusetts, United States
| rokpočet stran = 2000610
| strany = [https://archive.org/details/dictionaryphysic00thom/page/376 376], 377
| vydání = 3
| isbn = 0-631-20473-3
| počet stran = 610
| jazyk = anglicky
| strany = [https://archive.org/details/dictionaryphysic00thom/page/376 376], 377
| isbnrok = 0-631-20473-32000
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Vznik ==
Náhorní plošiny mohou vznikat různými procesy, např. výrony (vzedmutími) sopečného magmatu, protlačováním lávy a vodní či ledovcovou erozí.
* vzedmutí vulkanického magmatu
 
* protlačování lávy
=== Vulkanické ===
* eroze vody a ledovců
[[Soubor:Pajarito Plateau.jpg|náhled|Příkladem sopečné plošiny je náhorní plošina Pajarito v Novém Mexiku.]]
* další vlivy nebo jejich kombinace
Vulkanické plošiny vznikají [[Vulkanismus|sopečnou činností]]. Příkladem je [[Kolumbijská plošina]] na severozápadě [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Mohou vznikat vývěrem sopečného [[Magma|magmatu]] nebo [[Extruze|vytlačováním]] [[Láva|lávy]].
 
Základní mechanismus vzniku náhorních plošin z vývěrů začíná, když magma stoupá z [[Planetární plášť|pláště]], což způsobuje, že se země se zvedá vzhůru. Tímto způsobem dochází k vyzdvižení velkých plochých oblastí hornin a vytvoření náhorní plošiny. U plošin vzniklých protlačováním je hornina tvořena lávou, která se šíří ven z puklin a slabších míst v zemské kůře.
 
=== Eroze ===
Náhorní plošiny mohou vznikat také erozními procesy [[Ledovec|ledovců]] v horských pásmech, které je zanechávají usazené mezi horskými pásmy. Voda může také erodovat hory a jiné tvary reliéfu do podoby náhorních plošin. Rozčleněné plošiny jsou silně erodované plošiny rozřezané řekami a rozčleněné hlubokými úzkými údolími. Počítačové modely naznačují, že vysoké plošiny mohou být částečně také výsledkem zpětné vazby mezi tektonickou deformací a suchými klimatickými podmínkami, které se vytvářejí na závětrné straně rostoucích [[Orogeneze|orogénů]].<ref>Garcia-Castellanos, D., 2007. The role of climate during high plateau formation. Insights from numerical experiments. Earth Planet. Sci. Lett. 257, 372-390, doi:10.1016/j.epsl.2007.02.039 [https://docs.google.com/uc?id=0B_xuyENh5ksFMzdiZjg0NGUtNWQ5Zi00YTU0LThkODctODA3ZWMxYjAzNTI2&export=download&hl=en pdf]</ref>
 
== Klasifikace ==
Náhorní plošiny se klasifikují podle okolního prostředí.
 
*    Mezihorské plošiny jsou nejvyšší na světě, ohraničené horami. Jednou z takových náhorních plošin je [[Tibetská náhorní plošina]].
*    Lávové neboli vulkanické plošiny jsou plošiny, které se vyskytují v oblastech rozsáhlých sopečných erupcí. Magma, které vychází úzkými puklinami nebo trhlinami v zemské kůře, se šíří po velké ploše a tuhne. Tyto vrstvy lávových plátů tvoří lávové nebo sopečné plošiny. Příkladem lávových plošin jsou Antrimská plošina v [[Severní Irsko|Severním Irsku]], [[Dekánská plošina|Dekanská plošina]] v [[Indie|Indii]] a [[Kolumbijská plošina]] ve Spojených státech amerických.
*    Piedmontské plošiny jsou z jedné strany ohraničeny horami a z druhé strany rovinou nebo mořem. Příkladem je [[Piedmont (Spojené státy americké)|Piedmontská plošina]] na východě Spojených států amerických mezi [[Appalačské pohoří|Appalačským pohořím]] a [[Atlantská nížina|Atlantickou nížinou]].
*    Kontinentální plošiny jsou ze všech stran ohraničeny rovinami nebo oceány, které je oddělují od hor. Příkladem kontinentální plošiny je Antarktická plošina ve [[Východní Antarktida|východní Antarktidě]].
 
== Významné příklady ==
Řádek 49 ⟶ 62:
 
== Reference ==
{{Překlad|en|Plateau|5086515531040636132}}
<references />