Werner Heisenberg: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 24:
Werner Heisenberg došel ve svých nesmírně problematických úvahách postupně k názoru, že atom je v podstatě omezenosti lidského smyslového vnímání v konečném důsledku nepoznatelný. Z této teze vyvodil, že člověk je ve svém pozorování atomu limitován tím, jak se částice chovají na subatomární úrovni. „''Protože nemůžeme přesným fyzikálním měřením přesně určit polohu elektronu, nelze správně zjistit zejména jeho hybnost a energii.''“
 
V roce [[1927]] Heisenberg zformuloval slavný princip neurčitosti. Ten specifikuje jisté teoretické hranice naší schopnosti provádět vědecká měření. Podle principu neurčitosti ani sebelepší zdokonalení měřícího přístroje nedovolí získat absolutně přesné výsledky (se stejnou přesností neurčíme nikdy dráhu a [[rychlost]] [[elektron]]ů – čili jejich polohu – a [[energie|energii]]. Podle nových poznatků v této původní formulaci již tento princip zcela neplatí).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = One Thing Is Certain: Heisenberg's Uncertainty Principle Is Not Dead|url = http://www.scientificamerican.com/article/heisenbergs-uncertainty-principle-is-not-dead/|vydavatel = Scientific American|datum přístupu = 2016-01-13}}</ref> Heisenbergův princip neurčitosti byl pro Nielse Bohra a jeho kolegy klíčovým impulsem ke svolání proslulé Solvayské konference v Bruselu v roce 1927. V témže roce byl Heisenberg jmenován ředitelem (''ordentlicher Professor'' ) teoretické fyziky a vedoucím katedry fyziky na [[University of Leipzig|univerzitě v Lipsku]]. Heisenberg prostřednictvím  Pauliho vylučovacího principu objasnil záhady ferromagnetismu a počátkem roku 1929 rozpracoval společně s Paulim základy teorie kvantového pole. Téhož roku uskutečnil s Paulem Diracem světové turné - návštěvy vysokých škol a vědeckých institucí v Číně, Indii, Japonsku, USA a Rusku.
 
== Heisenberg a nacistické Německo ==