Genocida původních obyvatel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Britské impérium (před rokem 1948): +obrázky značka: editor wikitextu 2017 |
→Britské impérium (před rokem 1948): dokončení značky: možné problémové formulace editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 141:
[[Soubor:Hardenburgamazonindians.jpeg|náhled|Zotročení amazonští indiáni z Peru (začátek 20. století).]]
V letech 1879 až 1912 raketově stoupla poptávka po [[kaučuk]]u. V tomto důsledku výrazně stoupla cena [[latex]]u a tím se jeho produkce stala nesmírně výnosnou. V té době se latex dovážel zejména z pralesů v [[Amazonie|Amazonii]] a ve [[Střední Afrika|střední Africe]]. Jeho produkce si vyžadovala nasazení značného počtu lidí, což mělo negativní vliv na původní obyvatele Brazílie, Peru, Ekvádoru, Kolumbie a Konga. Zatímco majitelé plantáží nesmírně bohatli, dělníci dostávali jen velmi malou mzdu. V celé řadě případů dokonce nedostávali žádný plat a pracovali jako otroci. Tvrdé podmínky práce v pralesích a špatné zacházení ze strany kolonistů vedly ke snížení populací některých domorodých kmenů až o 90 %. Na jedné zdokumentované plantáži pracovalo kolem 50 000 původních obyvatel, přižemž 42 000 z nich zde při práci zemřelo.
== Novodobé příklady ==
=== Brazílie ===
Od konce padesátých let do roku 1968 se brazilská vláda pokoušela nuceně asimilovat původní obyvatele země. V roce 1967 dokončil státní zástupce Jader de Figueiredo Correia svou zprávu o zločinech proti původním obyvatelům Brazílie a předal ji ministrovi vnitra. Zpráva popisovala systematickou represi původních obyvatel zahrnující zotročování, znásilňování, mučení, zenužívání nebo zabavování půdy. Zpráva o sedmi tisících stranách byla zveřejněna až v roce 2012. Dokument studovala také novodobá vládní Národní komise pro pravdu, která měla za úkol vyšetřit státní podíl na porušování lidských práv v Brazílii v letech 1946 až 1988 (zejména v období vojenské diktatury z let 1964 až 1985). Zpráva komise zveřejněná v prosinci 2014 potvrdila státní zapojení do represí (podařilo se jí spojit přes 300 státních agentů s mučením či zabíjením lidí a zneužíváním moci). Podle zveřejněných statistik stát způsobil smrt 434 Brazilců a přes 8 000 původních obyvatel, přičemž autoři materiálu uvedli, že počty zabitých nebo zmizelých domorodců mohou být závratně vyšší. Ve zprávě je zmíněno i několik případů, kdy vlastníci půdy nebo státní zaměstnanci záměrně vystavily domorodé kmeny [[Pravé neštovice|pravým neštovicím]]. Komise nakonec obvinila 134 osob, nikdo z nich ale nestanul před soudem. Důvodem je zákon o amnestii, který byl přijat po konci vojenské diktatury a jenž zakazuje trestat zločiny té doby.
=== Čína ===
Pokračující [[perzekuce]] [[Čína|čínské vlády]] proti [[Ujgurové|Ujgurům]] v [[Sin-ťiang|Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang]] je také označována za genocidu. Od roku 2014, pod vládou generálního tajemníka [[Si Ťin-pching]]a, byl více než jeden milion [[muslim]]ů (převážně Ujgurů) [[Internace|internován]] do táborů (tzv. [[Reedukační střediska v Sin-ťiangu|reedukační střediska]]). Podle zpráv humanitárních organizací dochází v táborech k [[Etnocida|etnocidě]]. Ujgurúm je zakázáno praktikovat vlastní náboženství, dochází k jejich převýchově a politické [[Indoktrinace|indoktrinaci]]. Zprávy hovoří také o nucené sterilizaci, [[Interrupce|interrupcích]] a špatném zacházení ze strany táborových stráží. Čína potvrdila, že k roku 2018 došlo v regionu k poklesu porodnosti téměř o třetinu, ale odmítla tvrzení o nucené sterilizaci a etnocidě.
K nucené asimilaci dochází také od padesátých let 20. století v [[Tibet]]u. Odhady hovoří až o milionu (pětina populace [[Tibeťané|Tibeťanů]]) mrtvých v důsledku čínské okupace.
=== Kolumbie ===
Kmeny domorodých obyvatel Kolumbie jsou dlouhodobým terčem militantních skupin v zemi, armády i drogových kartelů. Zatímco Národní organizace původních obyvatel Kolumbie označuje tuto skutečnost za v podstatě genocidu, jiní se domnívají, že chybí úmysl likvidace etnika jako takového, a proto nejde o genocidu dle definice.
=== Konžská demokratická republika ===
V Kongu probíhá již celá desetiletí genocida [[Pygmejové|pygmejských]] kmenů Mbuti, Lese a Ituri. Během [[Druhá válka v Kongu|druhé války v Kongu]] (1998–2003) byli Pygmejové loveni a někdy také pojídáni jedinci z obou stran konfliktu, kteří věřili, že jim toto jednání dodá magické síly. Na východě země byla během války vyhlášena operace s názvem [[Effacer le tableau]], která měla za cíl masové vyvraždění pygmejů v tamní oblasti. Během této operace zemřelo mezi 60 000 a 70 000 Pygmeji.
=== Východní Timor ===
V roce 1975 [[Indonésie]] napadla [[Východní Timor]], který byl v té době [[Portugalská koloniální říše|kolonií Portugalska]]. Následně se tamní obyvatelé dočkali nové vlny represí, nucené asimilace a náporu státem podporované [[imigrace]] obyvatel Indonésie. Tamní vojenská správa stála v letech 1975 až 1993 životy 120 000 až 200 000 lidí. Do mezinárodního hledáčku se praktiky indonéské armády ve Východním Timoru dostaly v roce 1991 v důsledku masakru na hřbitově Santa Cruz v hlavním městě [[Dili]], kde armáda během demonstrace za nezávislost zabila 250 lidí. Důsledkem mezinárodního zájmu bylo také udělení [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]] roku 1996 katolickému knězi [[Carlos Filipe Ximenes Belo|Carlosovi Belovi]] a exilovému politikovi [[José Ramos-Horta|Josému Ramos-Hortovi]] za přispění k mírovému řešení východotimorského konfliktu. Ani mezinárodní tlak, ale nepřispěl k utišení situace. Indonéská vláda naopak posílila imigraci. V roce 1999 proto byla do Východního Timoru vyslána mezinárodní mise [[INTERFET]], která vedla k [[Referendum|referendu]], ve kterém se většina obyvatel přiklonila k nezávislosti. I poté pokračovalo několik [[Paramilitantní jednotka|paramilitantních]] skupin v masakrech. Celý konflikt stál životy 100 000 až 200 000 lidí a populace původních obyvatel Východního Timoru se tím snížila nejméně o třetinu oproti roku 1975. Většina z nich zemřela v důsledku hladomoru a nemocí.
=== Guatemala ===
Během vleklé [[Guatemalská občanská válka|guatemalské občanské války]] (1960–1996) se státní složky dopustily zločinů proti [[Mayové|Mayům]]. Stát podezříval Maye ze spolupráce s komunistickými rebely, což byla v některých případech pravda. Praktikoval přitom ovšem princip kolektivní viny, který otiskl do tří tažení proti Mayům. Prvním bylo tažení, během kterého stát použil [[Taktika spálené země|taktiku spálené země]] doprovázenou masakry Mayů a nucenými odvody jejich chlapců do státní armády. Při druhém byli loveni ti, kteří utekli před odvodem do armády. Při třetím byli přeživší zavíráni do převýchovných táborů. Doprovodným jevem bylo také hromadné znásilňování žen, které bylo oficiální demoralizační taktikou. Děti byly ubity nebo zaživa vhozeny do masových hrobů, kde byly udušeny váhou mrtvých těl. Odhaduje se, že během guatemalské občanské války zmizelo kolem 200 000 lidí, převážně Mayů. V roce 2013 byl bývalý prezident Guatemaly a generál armády v době války [[Efraín Ríos Montt]] odsouzen za [[Zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]] k 80 letům vězení, týden poté byl ovšem rozsudek Ústavním soudem Guatemaly zvrácen.
=== Irák ===
[[Jezídové]] jsou nábožensko-etnickou skupinou žijící na [[Blízký východ|Blízkém Východě]], která se opakovaně stává terčem islámských radikálů (zejména v [[Irák]]u). Násilí na Jezídech trvá již celá staletí. Z novějších lze zmínit [[Masakr v Sindžáru]] z roku 2014, při kterém [[Islámský stát]] zabil až 5 000 Jezídů (mužů), přičemž jejich ženy se staly oběťmi sexuálního otroctví a [[Obchod s lidmi|obchodu s lidmi]].
=== Indonésie ===
Od vyhlášení nezávislosti na konci druhé světové války až do konce šedesátých let 20. století [[Indonésie]] usilovala o zisk [[Západní Nová Guinea|západní části Nové Guineje]], která tehdy zůstala v moci [[Nizozemsko|Nizozemska]]. V šedesátých letech se jí konečně podařilo získat západní část ostrova, aby se ovšem ihned o něj začala přetahovat s osvobozeneckým hnutím regionu [[Papua (provincie)|Papua]] (se snahou o připojení k východní části ostrova – [[Papua Nová Guinea]]). Konflikt vedl k vlně masakrů, znásilňování a represí původních obyvatel. Ztráty na životech se odhadují mezi 100 000 a 300 000 osobami. Protesty [[Papuánci|Papuánců]] proti nadvládě Indonésie pokračují dodnes.
=== Myanmar ===
Občanská válka v [[Myanmar]]u (Barmě) mezi [[Vojenská junta|vojenskou juntou]] a povstalci vedla k perzekuci [[Karenové|Karenů]]. Kolem půl milionu Karenů bylo armádou násilně vysídleno z domovů a opakovaně vystaveno útokům a represím. Vojáci Kareny zneužívají na nucenou práci (včetně dětí, které také odvádí do armády coby [[Dětští vojáci|dětské vojáky]]) a dochází rovněž k hromadným znásilněním. Dalším etnikem vystaveným genocidě v Myanmaru jsou [[Rohingové]]. Armáda vypaluje jejich vesnice a nutí je k opuštění země. Do roku 2017 emigrovalo přes 700 000 Rohingů do [[Bangladéš]]e.
=== Paraguay ===
V paraguayské provincii [[Chaco (provincie)|Chaco]] žije 17 kmenů původních obyvatel. K roku 2002 jejich populace čítala již jen 86 000 lidí. V období let 1954 až 1989, kdy [[Paraguay]] ovládal vojenský režim [[Alfredo Stroessner|Alfreda Stroessnera]] docházelo k masovému státnímu zabavování půdy a represím původních obyvatel. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let došlo ke genocidě etnika [[Achéové|Aché]]. V této době bylo zabito 85 % jejich populace, přičemž byli často rozsekáni mačetami. Cílem armády bylo zlikvidovat původní obyvatele, aby se na tamních územích mohlo rozšířit těžařství a farmářství. Původně žili v teritoriu o rozloze 20 000 kilometrů čtverečních, po řádění armády byli přeživší uzavřeni do rezervací o celkové rozloze 50 kilometrů čtverečních.
== Odkazy ==
| |||