Wikipedie

Wikipedistka:Naďa Čel/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Příprava na článek Biomolekuly
m Příprava na článek Biomolekula
Řádek 1:
'''Biomolekuly''' jsou [[Chemická sloučenina|chemické sloučeniny]], které se vyskytují v živých [[Organismus|organismech]]. Skládají se především z [[Uhlík|uhlíku]] a [[Vodík|vodíku,]] dále v nich najdeme i [[dusík]], [[kyslík]], [[fosfor]] a [[Síra|síru]]. Ostatní [[Chemický prvek|prvky]] se([[železo]], vyskytující[[zinek]] a [[kobalt]]) se vyskytující v biomolekulách jsou pouze ve stopových množstvích.
 
Biomolekuly jsou nezbytné pro existenci všech forem [[Život|života]]. Mnoho těchto [[Molekula|molekul]] je [[Polymer|polymerních]], ale známe i malé [[Organická chemie|organické]] molekuly, které jsou obsaženy nebo [[Chemická syntéza|syntetizovány]] v [[Organismus|organismu]].
 
Biomolekuly vznikají nebo se přeměňují ve všech živých organismech. Jejich syntéza je spojena s energetickými výdaji organismu. Jejich funkce jsou rozmanité, od jednoduchého [[Metabolismus|metabolismu]], výroby a spotřeby [[energie]], stavby [[Buňka|buněčných]] složek až po složité kontrolní úkoly.
 
Biomolekuly dělíme na primární a sekundární:
 
* Primární biomolekuly jsou všechny sloučeniny, které jsou potřebné pro organismus, pro podporu života a jeho růst. Patří mezi ně především [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], [[sacharidy]] a [[tuky]]. Identita každého organismu je dána charakteristickou výbavou bílkovin a nukleových kyselin.
* Sekundární biomolekuly jsou rozděleny do velkých tříd [[Terpen|terpenů]], [[Aromaticita|aromatických látek]] a [[Alkaloidy|alkaloidů]]. Jejich význam pro organismus je v současnosti předmětem bádání vědců po celém světě.
 
== Historie ==
Původní termín pro biomolekuly byl přírodní produkt. Byl určen historickou definicí organické chemie, která zahrnovala všechny látky používané k chovu [[Zvíře|zvířat]] a [[Rostliny|rostlin]].
 
V roce 1827 [[Jöns Jacob Berzelius|Jöns Jakob Berzelius]] na základě stavu znalostí a složité chemické struktury přírodních produktů předpokládal, že pro jejich výrobu musí být životní síla (''vitalis'').
 
V roce 1828 [[Friedrich Wöhler]] definoval rozdíl mezi samoorganizovanýmivnitřně a externě organizovanými látkami. Syntézou [[Močovina|močoviny]] prokázal, že sloučenina močoviny, definovaná jako [[Anorganická chemie|anorganická]]'','' může být vyrobena ze sloučeniny amonného[[Kyanid kyanatanuamonný|kyanidu amonného]], který jebyl definován jako organický''.'' ▼
 
ChemieVýzkum přírodních produktůbiomolekul se postupně vyvinulavyvinul v samostatný obor, který se zabývá izolací, strukturní podobou, syntézou nebo biosyntézou a vlastnostmi sloučenin nalezených v živých organismech (lidí, zvířat, rostlin a [[Mikroorganismus|mikroorganismů]]). ▼
 
Po roce 1945 se chemievýzkum přírodníchbiomolekul produktůzačal posunulavyvíjet mnohem rychleji s novými a velmi výkonnými analytickými a fyzikálními metodami. Například [[hmotnostní spektrometrie]], [[Rentgenové záření|rentgenová]] analýza struktury, [[Spektroskopie nukleární magnetické rezonance|NMR spektroskopie]], [[Elektroforéza|elektroforézy]] nebo [[chromatografie]] umožnily dříve nepředstavitelné objevy v této oblasti přírodních produktů. ▼
▲V roce 1828 Friedrich Wöhler definoval rozdíl mezi samoorganizovanými a externě organizovanými látkami. Syntézou močoviny prokázal, že sloučenina močoviny, definovaná jako anorganická'','' může být vyrobena ze sloučeniny amonného kyanatanu, který je definován jako organický''.''
▲Chemie přírodních produktů se postupně vyvinula v samostatný obor, který se zabývá izolací, strukturní podobou, syntézou nebo biosyntézou a vlastnostmi sloučenin nalezených v živých organismech (lidí, zvířat, rostlin a mikroorganismů).
▲Po roce 1945 se chemie přírodních produktů posunula s novými a velmi výkonnými analytickými a fyzikálními metodami. Například hmotnostní spektrometrie, rentgenová analýza struktury, NMR spektroskopie, elektroforézy nebo chromatografie umožnily dříve nepředstavitelné objevy v oblasti přírodních produktů.
 
== Prvky v biomolekulách ==
Biomolekuly jsou složeny z poměrně malého množství prvků a sloučenin.
 
* [[Organická sloučenina|Organické sloučeniny]] biopolymery tvoří až 95 % suché organické hmoty. Většinou to jsou makromolekulární látky s vysokou molekulovou hmotností a složitou strukturou.
 
* [[Voda]] tvoří 60 – 95 % hmoty různých [[Buňka|buněk]], [[Tkáň|tkání]] a [[Orgán|orgánů]].
* Minerální látky nebo anorganické složky tvoří méně než  5 % živých objektůorganismů. Jsou to ionty [[Sodík|Na]]<sup>+</sup>, [[Draslík|K]]<sup>+</sup>, [[Hořčík|Mg]]<sup>2+</sup>, [[Vápník|Ca]]<sup>2+</sup>, [[Chlor|Cl]]<sup>-</sup>, HCO<sup>3-</sup>,[[Kyselina sírová|SO<sub>4</sub>]]<sup>2-</sup>, [[Kyselina fosforečná|HPO<sub>4</sub>]]<sup>2-</sup>. Jsou důležitými regulátory fyzikálně-chemických reakcí a prostředí v živých organismech ([[pH]], iontové síly, [[osmotický tlak]] a další).
* Stopové prvky, ionty [[Železo|Fe]], [[Zinek|Zn]] a [[Kobalt|Co]], mají důležitékatalytickédůležité [[Katalyzátor|katalytické]], aktivační a [[Inhibice|inhibiční]] funkce.
 
== Čtyři základní skupiny biomolekul ==
Řádek 24 ⟶ 34:
 
=== Bílkoviny ===
Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látkysloučeniny sestavené z [[Aminokyselina|aminokyselin]]. Bílkoviny tvoří 50 – 80 % suché hmoty organismů, jsou to nejhojnější organické sloučeniny. Nejjednodušší [[bakterie]] obsahují přes 3 000 bílkovin, savčí buňka přes 10 000 druhů bílkovin a v celém lidském těle se nachází přes 5 milionů druhů bílkovin. Funkce bílkovin v organismech:
 
* stavební
* odpůrná
* transportní
* vysoce specializované (katalytické [[Enzym|enzymy]])
* regulační ([[Hormon|hormony]])
* obranné ([[Protilátka|protilátky]])
 
=== Nukleové kyseliny ===
Nukleové kyseliny jsou makromolekulární sloučeniny, jejichž stavebními jednotkami jsou [[Nukleotid|nukleotidy]] obsahující cukernou složku, dusíkatou bázi a zbytek [[Kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] (H<sub>3</sub>PO<sub>4</sub>). Podle složení a funkce se nukleové kyseliny dělí na [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA) a [[RNA|ribonukleové kyseliny]] (RNA). Identita každého organismu je dána charakteristickou výbavou bílkovin a nukleových kyselin. Bakterie obsahují přes 1 000 druhů nukleových kyselin. Funkce nukleových kyselin:
 
* zpracování [[Sekvence nukleové kyseliny|genetické informace]]
* skladování genetické informace
* přenos genetické informace
 
=== Sacharidy ===
Sacharidy (cukry) se v organismech se vyskytují ve formě [[Monosacharidy|monosacharidů]], [[Disacharidy|disacharidů]] až [[Polysacharidy|polysacharidů]]. Funkce sacharidů
 
* zdroj energie pro buněčnou aktivitu
* skladování energie ([[glykogen]], [[škrob]])
* některé nerozpustné polysacharidy tvoří extracelulární stavební materiál ([[Celulóza|celulosa]], [[chitin]])
* [[Ribóza|D-ribosa]] a deoxy-D-ribosa jsou součástí nukleotidů, které tvoří stavební jednotky nukleových kyselin
 
=== LipidyTuky ===
LipidyTuky (tukylipidy) jsou [[estery]] vyšších [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] a [[Alkoholy|alkoholů]] nebo jejich [[Derivát (chemie)|derivátů.]] Množství [[Nepolární molekula|nepolárních]] struktur určuje jejich [[Olej|olejovou]] nebo pevnou podobu. Funkce lipidů:
 
* [[Triacylglycerol|triacylglyceroly]] jsou zdrojem a zásobní formou energie.
* polární lipidy, které často obsahují fosfor nebo dusík, jsou stavebními složkami [[Biologická membrána|biomembrán]].
 
== Biomolekuly podle velikosti ==
 
* Malé [[Molekula|molekuly]]
** [[Lipidy]], [[Fosfolipid|fosfolipidy]], [[Sterol|steroly]]
** [[Vitamín|Vitamíny]]
Řádek 78 ⟶ 88:
* [[Molekula]]
* [[Biochemie]]
 
== Externí odkazy ==
V části tohoto textu byl použit překlad z německé a anglické wikipedie.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedistka:Naďa_Čel/Pískoviště“