Filiberto Lucchese: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Filippo |
doplnění o rodině a stavebních počinech podle Fidler c.d. |
||
Řádek 11:
== Život a dílo ==
Narodil se v rodině Giovanniho Lucchese Mladšího a jeho manželky Elisabetty. Měl nejméně dva bratry, Domenica a Giovanni Battistu, a sestru Marii. Pocházel z rodu kameníků a stavitelů z italského města [[Lucca]] (odtud přízvisko Lucchese). Jeho děd, Alberto Lucchese, byl stavitelem ve službách královského místodržícího [[Ferdinand II. Tyrolský|Ferdinanda Tyrolského]] a podílel se například na stavbě [[Ambras (zámek)|zámku Ambras]], zemřel však ještě před Filibertovým narozením. Jeho praděd, Giovanni Lucchese Starší, stavěl [[letohrádek Hvězda]] v Praze.<ref name="Fidler" /><ref name="Dinari">{{Citace monografie
| příjmení1 = Zapletalová
| jméno1 = Jana
| příjmení2 = Viganò
| jméno2 = Marino
| titul = Libro delli Dinari
| vydavatel = SalvioniEdizioni
| místo = Bellinzona
| rok = 2021
| jazyk = italsky
}}</ref>
O mládí a učňovských létech Filiberta Lucchese není nic bližšího známo. Před rokem 1640 sloužil ve vojsku [[Ferdinand III. Habsburský|císaře Ferdinanda III.]] jako vojenský inženýr a pravděpodobně se podílel na opravách a stavbách pevností v [[Uhersko|Uhersku]], které měly bránit [[Osmansko-habsburské války|tureckému vpádu]]. Mezi léty 1640–1650 pracoval jako architekt a štukatér pro uherské rodiny Batthyányovců a [[Pálffyové|Pálffyovců]].
Do služeb rakouských císařů vstoupil podle vlastních slov už v roce 1640. Stal se císařským dvorním architektem. Prvním spolehlivě doloženým Luccheseho původním dílem pro císařský dvůr byla v letech 1645–1651 stavba Kaple [[Brigita Švédská|sv. Brigitty]] ve Vídni, která posléze dala jméno celému [[Brigittenau|městskému obvodu Brigittenau]]. Dalším jeho dílem byl poutní kostel Mariabrunn v [[Penzing|Hadersdorfu]]. Ve službách císařského dvora se zabýval rovněž možností [[Regulace toku|regulace]] a [[Splavnost|splavnění]] řek [[Traun]] a [[Morava]].<ref name="Fidler" />
Od 50. let 17. století pracoval Lucchese pro [[Pobělohorské období|pobělohorského]] zbohatlíka, štýrského hraběte [[Jan z Rottalu|Jana z Rottalu]], který jako [[moravský zemský hejtman]] počal budovat rodovou doménu na Moravě a za své sídlo si zvolil [[Holešov]]. V Rottalových službách přestavěl v barokním stylu holešovský farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí P. Marie]], na městském hřbitově postavil Kapli sv. Kříže (zmenšenou kopii Kaple sv. Brigitty) a především počal s přebudováním renesančního [[Lobkovicové|lobkovického]] zámku, který značně utrpěl za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v [[Holešov (zámek)|honosné barokní sídlo]], které stalo novým rodovým sídlem Rottalů.▼
Realizoval však i drobné stavby: 1646 [[castrum doloris]] pro zesnulou [[Marie Anna Španělská (1606–1646)|císařovnu Marii]] a 1665 castrum doloris pro španělského [[Filip IV. Španělský|krále Filipa IV.]]<ref name="Fidler" />
Ve Vídni se podílel na stavbě kostela Kirche am Hof a leopoldinského traktu v [[Hofburg]]u. Pro [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu]], nového [[Biskup olomoucký|biskupa olomouckého]], v roce 1665 naprojektoval výstavbu [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|biskupské rezidence v Kroměříži]].▼
▲Od 50. let 17. století pracoval Lucchese pro [[Pobělohorské období|pobělohorského]] zbohatlíka, štýrského hraběte [[Jan z Rottalu|Jana z Rottalu]], který jako [[moravský zemský hejtman]] počal budovat rodovou doménu na Moravě a za své sídlo si zvolil [[Holešov]]. V Rottalových službách přestavěl v barokním stylu holešovský farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí P. Marie]], na městském hřbitově postavil Kapli sv. Kříže (zmenšenou kopii Kaple sv. Brigitty) a především počal s přebudováním renesančního [[Lobkovicové|lobkovického]] zámku, který značně utrpěl za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] v [[Holešov (zámek)|honosné barokní sídlo]], které stalo novým rodovým sídlem Rottalů.<ref name="Fidler" />
▲Ve Vídni se podílel na stavbě kostela Kirche am Hof a leopoldinského traktu v [[Hofburg]]u. Pro [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu]], nového [[Biskup olomoucký|biskupa olomouckého]], v roce 1665 naprojektoval výstavbu [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|biskupské rezidence v Kroměříži]]. V únoru 1666 ještě vypracoval návrh na stavbu [[Černínský palác|Černínského paláce]], ale v květnu toho roku zemřel ve Vídni na prudkou horečku.
Na svých stavbách, ať už v císařském sídelním městě nebo v provinciích, Lucchese prosadil nový systém výtvarného řešení fasád (plošné odstupňování), kterým se inspirovali architekti až do konce 18. století. Na mnoha zakázkách s Filibertem spolupracoval i jeho mladší bratr Domenico, který byl úspěšným [[Štuk|štukatérem]], a také s jiným italským stavitelským rodem Tencalla: Carpoforo Tencalla byl častým malířem [[Freska|fresek]] na Luccheseho stavbách a [[Giovanni Pietro Tencalla]] byl při mnoha zakázkách uváděn jako jeho společník. Po Luccheseho smrti G. P. Tencalla dokončil jeho rozdělané stavby a stal se jeho nástupcem v úřadě císařského dvorního architekta.<ref name="Fidler" /><ref name="Dinari" />
== Fotogalerie ==
| |||