Bavorská lidová strana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pracuje se |
pracuje se |
||
Řádek 34:
=== Vznik ===
Počátky BVP se datují v roce 1869, kdy vznikla [[Bavorská vlastenecká strana]]. V roce 1887 došlo k jejímu sloučení v katolickým [[Zentrumspartei|Centrem]] a strana vystupovala jako jeho bavorské křídlo. Po porážce Německa v [[První světová válka|první světové válce]] a následnému [[Listopadová revoluce (Německo)|kolapsu monarchie]] v listopadu 1918 došlo k výraznému napětí mezi vedením Centra, které mělo svou hlavní voličskou základnu v [[Porýní]], a bavorskou částí. Předsednictví strany aktivně podporovalo vznik republiky a chtělo se podílet na republikánském a demokratickém směřování země. Konzervativní Bavoři se ale ve odmítali smířit se sesazením [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] z trůnu a s centralistickými tendencemi na úkor kompetencí jednotlivých [[Spolkové země Německa|německých států]]. Nakonec založili [[Georg Heim]] a [[Sebastian Schlittenbauer]] novou stranu 12. listopadu 1918 v Řeznu.
=== BVP a poválečný chaos
První poválečné volby do bavorského zemského sněmu v lednu 1919 BVP vyhrála s 35,0 % hlasů a porazila tak své největší konkurenty ze sociální demokracie o 2 % body. Nedokázala ale zklidnit revoluční nálady v zemi a levicoví radikálové v Mnichově provedli převrat a vyhlásili podle vzoru [[sovětské Rusko|sovětského Ruska]] [[Bavorská republika rad|Bavorskou republiku rad]]. Diktatura proletariátu neměla dlouhého trvání a brzy byla utopena v krvi pomocí jednotek [[Freikorps]]. Bavoři si ale zapamatovali privatizaci soukromého majetku, omezení svobody, cenzuru a celkový chaos a zkázu, kterou sebou levicoví vůdci přinesli. Bavorskou politickou scénou zazněly požadavky na vládu pevné ruky, která by ukončila levicový chaos. Silně pravicové nálady bavorského voličstva zůstaly po trpkých zkušenostech s vládou proletariátu po celou dobu existence Výmarské republiky.
V březnu 1920 se stal s podporou BVP bavorským premiérem [[Gustav Ritter von Kahr]], který dal místní politice ostře pravicový směr. Bavorsko se stalo státem ve státě, na který berlínská vláda měla pouze omezený vliv. Radikálně pravicové, polovojenské skupiny našly v Bavorsku zázemí a mohly odtud plánovat akce proti republice. Situace vygradovala vraždou významných politiků [[Matthias Erzberger|Matthiase Erzbergera]] (srpen 1921) a [[Walther Rathenau|Walthera Rathenaua]] (červen 1922) [[Organisation Consul|organizací Consul]] operující z Mnichova. Zlom v politice bavorských konzervativců přišel až s neúspěšným Hitlerovým [[Pivní puč|Pivním pučem]] v listopadu 1923.
=== Jako vládní strana 1923—1932 ===
Poprvé se zapojila BVP do celoněmecké vlády na konci roku 1922, kdy [[Karl Stingl]] zasedl na pozici ministra pošt v [[Vláda Wilhelma Cuna|poloúřednickém kabinetu Wilhelma Cuna]]. Zlom znamenalo nanominování [[Erich Emminger|Ericha Emmingera]] na post ministra spravedlnosti ve [[Erich Emminger|vládě kancléře Marxe]] v listopadu 1923. Kancléř Marx dokázal najít společnou řeč s bavorským [[Eugen von Knilling|prezidentem Knillingem]]. [[Gustav von Kahr]] a [[Otto von Lossow]] byli následně odvoláni a Bavorsko přestalo rebelovat proti centrální vládě. Bavorští konzervativci se účastnili všech vládních kabinetů až do roku 1932 a nepřetržitě drželi ministerstvo pošt ([[Karl Stingl]] v letech 1922—27 a [[Georg Schätzel]] v rozmezí 1927–32). V Bavorském zemském sněmu si BVP držela preference mezi 31,6 a 39,4 % a všechny volby vyhrála.
=== Zánik strany ===
Výrazné volební zisky nacistů stranu nijak neovlivnily, jelikož disponovala venkovský katolickým voličstvem s pevnými vazbami na region. Dokonce ještě v roce 1932 se podařilo BVP nacisty v zemských volbách těsně porazit. Na druhou stranu někteří bavorští konzervativci podporovali vstup nacistických představitelů do centrální vlády. Po sválení [[Zmocňovací zákon (Německo 1933)|zmocňovacího zákona]] v březnu 1933 musela být bavorská vláda násilně rozehnána 10. dubna 1933. Strana se pak sama rozpustila 4. července 1933.
== Volební výsledky a zastoupení v zákonodárných sborech ==
| |||