Wikipedie

Vratislav I.: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ujasnění Stodoranů; úprava referencí
chybky a styl; snad edit konflikt vyřešen ok
Řádek 35:
'''Vratislav I.''' ([[latinsky]] ''Wratislaus''; [[875]]/[[888]]{{Nejisté datum}} – [[13. únor|13. února]] [[921]]) byl třetí [[Čechy|český]] [[kníže]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] vládnoucí zřejmě v letech [[915]] až [[921]].
 
Narodil se patrně roku [[888]] (nebo možná už roku 875) jako druhorozený syn tehdejšímu knížecímu páru [[Bořivoj I.|Bořivojovi I.]] a [[Svatá Ludmila|svaté Ludmile]]. Už kolem roku [[906]] byl zasnouben se [[Stodorané|Stodorankou]] [[Drahomíra ze Stodor|Drahomírou]]. Na knížecí stolec však usedl až po smrti svého bratra [[Spytihněv I.|Spytihněva]] snad v roce 915. Tentýž rok nechal svého syna Václava postřihnout biskupem [[Notherius II.|Notarem]]. Během své vlády proslul založením [[Bazilika svatého Jiří|Svatojiřské baziliky]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] a pokračoval i v budování sítě hradišť ve středních Čechách. Vratislav zemřel 13. února roku 921. Podle kroniky [[Gesta Hungarorum]] se tak stalo kvůli maďarskému vpádu do střední Evropy. Byl pohřben v bazilice sv. Jiří, kde se nachází tumba s Vratislavovými ostatky. Svatováclavské legendy Vratislava popisují jako slavného vládce.
 
Vratislav zplodil nejspíše sedm potomků, mezi nimiž byla budoucí knížata [[Svatý Václav|Václav]] a [[Boleslav I.|Boleslav]].
 
== Prameny o Vratislavovi ==
Řádek 177:
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:09bf3a10-e56d-11e3-b72e-005056827e52?page=uuid:fef21050-287c-11e4-8413-5ef3fc9ae867
}}</ref>|200}}
ChvíliNedlouho po jeho narození někdy během let 888 až 890 však zemřel jeho otec a Čechy připadly na nedlouhokrátký čas moravskému panovníkovi [[Svatopluk I.|Svatoplukovi]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bláhová
| jméno = Marie
Řádek 195:
| isbn = 80-7185-265-1
| poznámka = [Dále jen: ''Velké dějiny'']
}}</ref> Tehdy byl Vratislav ještě kojencem.<ref>''Počátky Přemyslovců'', s. 348</ref> Později se okoloOkolo roku 906<ref name=":5">''Počátky Přemyslovců'', s. 204</ref> se oženil s&nbsp;[[Drahomíra ze Stodor|Drahomírou]], jež pravděpodobně pocházela z&nbsp;větve kmenePolabských Slovanů, [[Lutici|Luticů]], [[Stodorané|Stodoranů]], kteří nejdéle vzdorovali křesťanské víře, tudíž z&nbsp;tohoto mohly vzejít pověsti, které o&nbsp;Drahomíře hovoří jako o&nbsp;pohance.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Novotný
| jméno = Václav
Řádek 285:
}}</ref> Dušan Třeštík se zase přiklání k roku 915.<ref>''Počátky Přemyslovců'', s. 203–204</ref> S tímto údajem souhlasí i Vratislav Vaníček na základě výzkumu ostatků Spytihněva I.<ref>''Svatý Václav'', s. 59</ref> Svatováclavské legendy po Spytihněvově smrti mluví o&nbsp;posazení Vratislava na stolec předků umístěný pravděpodobně na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].<ref>''Počátky Přemyslovců'', s. 342</ref>
 
Jedním z prvních počinů knížete Vratislava byly patrně postřižiny jeho prvorozeného syna Václava roku 915. Postřižiny se konaly pravděpodobně v kostele Panny Marie na Pražském hradě, v té době snad jediném kostelemkostele v Praze. K této příležitosti proto Vratislav do Prahy pozval biskupa.<ref>''Počátky Přemyslovců'', s. 200–203</ref> [[Vojtěch Tkadlčík]] tohoto biskupa ztotožnil s veronským biskupem [[Notherius II.|Notarem II.]]<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tkadlčík
| jméno = Vojtěch
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_I.“