Varšavské povstání: Porovnání verzí

[[Polsko]] bylo jednou z nejvzpurnějších zemí, jaké [[Nacistické Německo|Třetí říše]] na svém válečném tažení dobyla. [[Poláci]] se navzdory mimořádně brutálnímu teroru ze strany okupantů se svým novým postavením nikdy nesmířili a vedli proti nim tvrdý boj nejen jednotkami v zahraničí, ale i doma. V Polsku vznikl rozsáhlý [[Polský podzemní stát|podzemní stát]], který disponoval vlastními školami, úřady, soudy a ozbrojenými jednotkami. Přestože byl [[Polský odboj během druhé světové války|polský odboj]] politicky roztříštěn, drtivá většina jeho demokratických skupin tento podzemní stát respektovala a spolupracovala s ním (zcela mimo stáli [[komunismus|komunisté]], kteří s ním vedli stejně zuřivou válku, jako se samými Němci).

 

 

V Polsku měla hnutí odporu obrovskou oporu v silné struktuře [[Harcerství|harcerského]] hnutí (zejména harcerské odbojové organizace ''[[Szare Szeregi]]'' a ''[[Hufce Polskie]]''), v [[katolická církev|katolické církvi]] ([[klášter]]y sloužily jako úkryty pro pronásledované a místo zprostředkování pomoci), v politických spolcích, jakož i v důstojnických kruzích se staletími prověřenými zkušenostmi jak s válčením, tak s revoltováním a podzemním odporem. Profesionální vojáci měli bohaté zkušenosti s odbojem a konspirací z dob, kdy bylo Polsko rozděleno mezi [[císařské Německo]], [[Rakousko-Uhersko]] a [[Ruské impérium|carské Rusko]]. V Čechách tomu tak nebylo. Polský odboj byl občas schopen úspěšně přepadat i silně chráněné transporty vězňů v samotné [[Varšava|Varšavě]] (viz např. [[Akce u Arzenálu]]), či vynášet a realizovat rozsudky smrti nad vysokými důstojníky varšavského gestapa a SS, kteří se projevili obzvláštními ukrutnostmi (jako např. „Varšavský kat“ [[Franz Kutschera]]). Sebekrutější represe je nedokázaly zastavit. V řidčeji obydlené východní části země existovala rozsáhlá území kontrolovaná [[partyzán]]y.