Bavorská lidová strana: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přesunuto do kategorie Politické strany založené roku 1918 pomocí Cat-a-lot
pracuje se
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - politická strana
| název = Bavorská lidová strana
Řádek 23 ⟶ 24:
| mandáty1 =
}}
'''Bavorská lidová strana''' (německy: ''Bayerische Volkspartei''; '''BVP''')) byla německá politická strana vev období [[Výmarská republika|Výmarské republicerepubliky]]. JejíVznikla členovéodštěpením odešlibavorské zvětve křesťanskodemokratické stranykatolického [[Deutsche Zentrumspartei|Centra]] aod založilistrany. siBVP konzervativní politickou stranu působícíbyla v [[Bavorsko|Bavorsku]].porovnání Stranas podporovalaCentrem [[Katolickávíce církev|katolickoukonzervativní, církev]]pravicová, apodporující monarchii. JejímV prvnímbavorské předsedouzemské sněmu se stalstala [[Gustavnejsilnější vonpravicovou Kahr]]stranou a vtvořil prvnívšechny poloviněmeziválečné 20zemské vlády. let hoPo nahradilnástupu [[Heinrichnacistické HeldNěmecko|nacistů]]. Postupněk semoci stávalabyla silnějšírozpuštěna a sena stalajejí nejsilnějšíideologický bavorskouodkaz pravicovounavázala stranou. Popo válce hodně jejich myšlenek převzala [[Křesťansko-sociální unie Bavorska]] (CSU). Barvy strany byla bílá a světle modrá, jako má bavorská vlajka. Po nástupu [[nacistické Německo|nacistů]] k moci byla rozpuštěna.
 
== Ideologie ==
Hlavní ideou strany byla federalizace státu a předání pravomocí z centrální vlády v Berlíně na zemské sněmy. Cílem strany bylo vytvoření německé konfederace, kde by Bavorsko získalo zpět svoji státnost a privilegia z dob císařství. BVP byla křesťanskou stranou, která se mohla těšit z podpory katolické církve. Sama se stavěla proti protestanskému severu Německa a varovala před pruskou nadvládou v Německu. Z počátku se orientovala monarchisticky a odmítala republikánské zřízení státu. Po roce 1923 od protirepublikánských názorů ustoupila, ale i nadále byla konzervativnější a více pravicová než katolické Centrum. BVP favorizovala vznik buržoazně-konzervativních vlád bez účasti sociálních demokratů.
 
== Historie ==
=== Vznik ===
Počátky BVP se datují v roce 1869, kdy vznikla Bavorská vlastenecká strana. V roce 1887 došlo k jejímu sloučení v katolickým [[Zentrumspartei|Centrem]] a strana vystupovala jako jeho bavorské křídlo. Po porážce Německa v první světové válce a následnému kolapsu [[Listopadová revoluce (Německo)|kolapsu monarchie]] v listopadu 1918 došlo k výraznému napětí mezi samotným Centrem, které mělo svou hlavní voličskou základnu v Porýní, a bavorskou částí. Politici z Centra aktivně podporovali vznik republiky a chtěli se podílet na republikánském a demokratickém směřování země. Konzervativní Bavoři se ale ve odmítali smířit se sesazením [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] z trůnu a s centralistickými tendencemi na úkor kompetencí jednotlivých německých států. [[Georg Heim]] a [[Sebastian Schlittenbauer]] ustavili novou stranu 12. listopadu 1918 v Řeznu.
=== Separatismus ===
Konzervativci v Bavorsku se hrozili převzetí moci radikální levicí. Jejich obavy se zcela vyplnili v dubnu 1919, kdy vznikla [[Bavorská republika rad]] a zavedla diktaturu proletariátu. Povstání bylo sice následující měsíc krvavě potlačeno jednotkami [[Freikorps]], politickou scénou znějí požadavky na vládu pevné ruky, která by ukončila chaos. V březnu 1920 se stává bavorským premiérem [[Gustav Ritter von Kahr]] a pomocí BVP dává bavorské politice ostře pravicový směr. Levicoví ministři jsou doslova vyhozeni ze svých úřadů a vzniká nová vláda, která získává širokou podporu od místních liberálů a konzervativců. Bavorsko se stává stát ve státě, kde berlínská vláda má jen limitovaný vliv. Radikálně pravicové, polovojenské skupiny nacházejí v zemi zázemí a mohou odtud plánovat akce proti republice. Situace vygradovala vraždou
 
 
== Volební výsledky a zastoupení v zákonodárných sborech ==
Volební výsledky strany do [[Říšský sněm (Německo)|Říšského sněmu]].
{|class=wikitable
|-
!Volby
!Celkové<br />hlasy
!Procenta
!Získaná<br />křesla
!+/–
|-
![[Německé federální volby 1920|1920]]
|1 238 604 (7.)
|<center>4,2 %</center>
|<center>20 / 459</center>
|<center>nová strana</center>
|-
![[Německé federální volby 1924 (květen)|1924 (V.)]]
|946 648 (8.)
|<center>3,2 %</center>
|<center>16 / 472</center>
|<center>{{pokles}} -4</center>
|-
![[Německé federální volby 1924 (prosinec)|1924 (XII.)]]
|1 134 035 (7.)
|<center>3,7 %</center>
|<center>19 / 493</center>
|<center>{{růst}} +3</center>
|-
![[Německé volby do říšského sněmu 1928|1928]]
|945 644 (8.)
|<center>3,1 %</center>
|<center>17 / 491</center>
|<center>{{pokles}} -2</center>
|-
![[Německé volby do říšského sněmu 1930|1930]]
|1 058 637 (10.)
|<center>3,0 %</center>
|<center>19 / 577</center>
|<center>{{růst}} +2</center>
|-
![[Německé volby do říšského sněmu 1932 (červenec)|1932 (VII.)]]
|1 192 684(6.)
|<center>3,2 %</center>
|<center>22 / 608</center>
|<center>{{růst}} +3</center>
|-
![[Německé volby do říšského sněmu 1932 (listopad)|1932 (XI.)]]
|1 094 597(6.)
|<center>3,1 %</center>
|<center>20 / 584</center>
|<center>{{pokles}} -2</center>
|-
![[Německé federální volby 1933 (březen)|1933 (III.)]]
|1 073 552 (6.)
|<center>2,7 %</center>
|<center>19 / 647</center>
|<center>{{pokles}} -1</center>
|}
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}