Pauliho vylučovací princip: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekategorizace
Irigi (diskuse | příspěvky)
opravy, fermion nerovná se antisymetrický stav, mírně jsem to přeformuloval
Řádek 1:
'''Pauliho vylučovací princip''' je princip [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], který říká, že žádné dva [[nerozlišitelné částice|nerozlišitelné]] [[fermion]]y nemohou být ve stejném [[kvantový stav|kvantovém stavu]]. Tento princip formuloval v roce [[1925]] fyzik [[Wolfgang Pauli]]. Jedná se o jedno ze základních pravidel [[fyzika|fyziky]], protože mezi fermiony, pro které pravidlo platí, patří [[proton]]y, [[neutron]]y a [[elektron]]y, ze kterých je složena veškerá běžná [[hmota]].
 
Částice podléhající Pauliho vylučovacímu principu se nazvají [[fermion]]y. Kromě tradičních elektronů, protonů a neutronů zahrnují také [[neutrino|neutrina]], [[kvark]]y (z nichž se skládají protony a neutrony), ale také některé celé [[atom]]y jako [[helium]][[helium-3|-3]]. Všechny fermiony mají neceločíselný [[spin]], což znamená, že mají vnitřní [[moment hybnosti]], jehož hodnota je <math>\hbar = h/2\pi</math> (redukovaná [[Planckova konstanta]]) krát polovina lichého celého čísla (1/2, 3/2, 5/2, atd.). V teorii kvantové mechanikymechanice jsouje fermionystav popisoványsystému jakosloženého „antisymetrickéz stavy“nerozlišitelných (vizfermionů popisován pomocí [[nerozlišitelnévlnová částicefunkce|vlnové funkce]]) [[antisymetrizace|antisymetrizované]] přes jednočásticové stavy těchto nerozlišitelných fermionů.
 
Částice, které nejsou fermiony, mohou býtse jediněnazývají [[boson]]y,. kteréMají vceločíselný kvantovéspin teoriia zaujímajímohou „symetrickésdílet stavy“kvantové stavy. BosonySystémy majíz celočíselnýnich spinsložené ajsou mohou(narozdíl sdíletod kvantovéfermionických stavysystémů) popisovány [[symetrizace|symetrizovanou]] vlnovou funkcí. Příkladem bosonu může být např. [[foton]] nebo bosony [[boson W|W]] a [[boson Z|Z]].
 
Příkladem aplikace Pauliho vylučovacího principu (a původním motivem pro jeho zavední) je plnění [[atomový obal|atomového obalu]] elektrony: v elektronovém obalu daného atomu může být v konkrétním kvantovém stavu popsaném [[Kvantové číslo|kvantovými čísly]] ''n, l, m, s'' nejvýše jeden elektron (neboli v daném kvantovém stavu nemohou existovat dva elektrony současně. Každé dva elektrony v obalu se liší v hodnotě alespoň jednoho kvantového čísla).
Řádek 25:
==Limity==
Pauliho princip má jisté limity, dokáže vytvářet jen omezený tlak (tzv. [[Fermiho tlak]]). Např. při kolapsu [[bílý trpaslík|bílého trpaslíka]] na [[neutronová hvězda|neutronovou hvězdu]] tlak vzroste natolik, že je pro [[elektron]]y výhodnější přeměnit se jiné [[fermion]]y (v tomto případě [[neutron]]y), pro které je [[Fermiho tlak]] vyšší a může tak vzdorovat vyšší gravitační síle. Uvnitř [[černá díra|černé díry]] je [[gravitace|gravitační]] síla natolik silná, že překoná jakkoliv silný Fermiho tlak a hmota musí zaujmout stav, při kterém se neskládá ze stejných fermionů.
 
==Viz také==
*[[Fermion]]
*[[Boson]]
*[[Nerozlišitelné částice]]
*[[Slaterův determinant]]
 
==Externí odkazy==