Léno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
== Udělování lén ==
Vrchním vlastníkem veškeré půdy v zemi byl v době utváření [[středověk]]ých států [[panovník]], který uděloval [[Pozemek|pozemky]] a úřady do držení členům své [[Družina|družiny]], aby je odměnil a zavázal si je. Zpočátku to bylo pouze do úmrtí panovníka i nabyvatele, jemuž navíc mohly být statky pro neposlušnost z panovníkovy vůle odebrány. Později si [[šlechta]] vymohla jejich dědičnost z otce na syna (v západofranské říši například roku [[877]] na [[Karel II. Holý|Karlu II. Holém]]).
Řádek 16 ⟶ 15:
== Feudální hierarchie ==
Renta byla pro feudály velkým zdrojem bohatství. Přesto se jim někdy jevilo jako výhodnější zachovat se podobně jako panovník a část svých držav dále propůjčit. Královský vazal se tak stal zároveň lenním pánem svého vazala. Také on na něm požadoval „''radu a pomoc''“. Do lenního poměru k mocným a bohatým šlechticům vstupovala především drobná šlechta - rytíři a zemani.
Složitý systém lenních závislostí, jímž byli mezi sebou propojeni vlastníci větších i menších držav, které byly obdělávané závislými rolníky, se poprvé objevil ve franské říši za vlády Karlovců (první léno bylo uděleno v pol. 8. st. majordomem [[Karel Martel|Karlem Martelem]]). V 9. - 11. století se postupně prosadil téměř v celé Evropě. Podle latinského výrazu ''feudum'' se celý systém i středověká společnost označují jako feudální.
Řádek 43 ⟶ 42:
{{Věcná práva}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Právo ve středověku]]
| |||