Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště23: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
Počátky nizozemských výprav do Surinamu se datují do 16. století, kdy se o nich dochovala pouze jediná zpráva, která říká, že byli španělskými osadníky vřele vítáni, přestože tehdejší [[Spojené provincie nizozemské|nizozemské provincie]] vedly se Španělskem [[Osmdesátiletá válka|válku o nezávislost]]. Nizozemci se mimo jiné angažovali i v Karibiku, kde se zaměřovali na [[Pirát|privatýrství]], nicméně podél surinamského pobřeží vznikaly snahy k trvalému osídlení oblasti, a proto pozdější výpravy nizozemských námořníků započaly s budováním několika obchodních stanic a pevností u řeky [[Essequibo]]. Další stavby vyrostly na řekách Cayenne, Wiapocco a také [[Surinam (řeka)|Surinamerivier]] na níž ležela indiánská vesnice ''Parmurbo'', ze které později vznikla koloniální osada a dnes hlavní město Surinamu — Paramaribo, kde Nizozemci založili také svoji první [[Faktorie|faktorii]] na jihoamerickém světadílu. Od té doby už bylo běžným jevem spatřit nizozemskou loď u guyanského pobřeží, ale zpočátku jeho osidlování neprobíhalo nijak intenzivně z důvodu příměří v osmdesátileté válce se Španěly.
Nizozemci rovněž podnikali rozsáhlé expedice s cílem lépe osídlit surinamské vnitrozemí. Nejlépe zdokumentovaná a nejúspěšnější z nich byla expedice pod vedením Aerta Groenewegena, se kterým se vydala podél řeky Essequibo a došla až k opuštěné portugalské pevnosti; tu obsadili a dali ji jméno ''Kijkoveral'' (česky doslova ''Vidím všude kolem''). Nizozemská osada na řece prosperovala a Groenewegen se ukázal být schopným vůdcem, především kvůli toho, že si získával přízeň domorodců, kteří mu slíbili svoji věrnost a stal se tak „lokálním vládcem“ místních kmenů. Výpravy Nizozemců do vnitrozemí také přispěly, podobně jako Portugalci, do oboru kartografie a území Surinamu velmi detailně mapovali. Je také nutné zmínit, že nizozemské zakládání osad směrem do vnitrozemí bylo celou dobu doprovázeno všelijakými neduhy, ať už odporem Španělů, Portugalců, původních obyvatel či nemocemi
=== Nizozemská kolonie ===
Řádek 36:
=== 20. století ===
Roku [[1954]] získal Surinam statut zámořské autonomie a [[25. listopad|25. listopadu]] [[1975]] byla vyhlášena [[nezávislost]] pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a „černoši z buše“ začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce [[1988]] přešla moc do rukou civilistů. Vláda uzavřela mír s „černochy z buše“. Od roku [[1990]] se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci [[Nizozemsko|Nizozemců]].
=== Druhá světová válka ===
V průběhu druhé světové války bylo pevninské Nizozemsko obsazeno německými vojsky a v Surinamu invaze [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] nezůstala bez následků; nizozemská vláda téměř okamžitě všechny Němce, kteří v oblasti působili především jako evangeličtí misionáři, deportovala do táboru Copieweg. Stejný postup byl uplatňován i v nizozemských državách v Asii, kde došlo k zadržení tisíců osob různého původu, včetně československého. Ze všech zadržených Nizozemci obvinili necelé dvě stovky z [[kolaborace]] s nacisty a byli převezeni přes Pacifik do surinamského internačního tábora.
V Surinamu panovala během války s židovským obyvatelstvem obrovská vlna solidarity. Ve svatostáncích všech náboženství včetně mešit za ně probíhaly neustálé modlitby a Surinamci žádali, aby židům v Evropě byl v jejich zemi uznán azyl. Proti tomu se však stavěl někdejší guvernér kolonie Johannes Kielstra a nakonec tak jedinými, kdo azyl získal, byli židé nizozemského původu, kteří z Evropy uprchli přes Portugalsko; dorazilo jich na dvě stě osob.
Po vstupu [[Spojené státy americké|Spojených států]] do války nizozemští diplomati ze strachu z německé invaze do zámořských držav požadovali, aby je americká armáda obsadila. Stalo se tak v únoru 1942, kdy zde až do konce války Američané střežili bauxitové doly. Mezi hrstkou obyvatel se objevoval nesouhlas s americkou přítomností v Surinamu, což Nizozemci řešili uvězněním a předvedením před vojenský soud. Jakmile byla válka u konce, americká armáda se stáhla a moci se chopili opět nizozemské úřady.
== Surinam a Češi ==
České stopy v Surinamu se datují do roku 1737, kdy zde založili [[Moravští bratři]] z [[Herrnhut|Herrnhutu]] několik misijních stanic, mnozí misionáři byli [[Exulanti|exulanty]] z rekatolizované Moravy. Někteří z nich se dostali až na surinamské plantáže, kde usilovali o vzdělávání černošských otroků, nicméně vlastníci plantáží jejich nadšení vůbec nesdíleli, což pro některé misionáře skončilo i smrtí. Na jiných plantáží však vlastníci takový odpor nekladli, naopak nepříjemnou překážkou byl fakt, že otroci byli se svým společenským postavením natolik smířeni, že o „spasení“ zkrátka vůbec nestáli. Po neúspěchu se tak přemístili mezi místní domorodce, kde pochodili u surinamského kmene Maroonů. Moravští bratři se dokonce stali jakýmisi „prostředníky“ při vyjednávání s guvernérem kolonie a maroonským náčelníkem, který se obával, že by Nizozemci mohli společného setkání využít a problémů se jednoduše zbavit jeho vraždou.
V jiných domorodeckých kruzích už však nijak úspěšní nebyli; často se stávalo, že domorodci misionáře nařkli z čarodějnictví, anebo za cestou do vnitrozemí k nim podléhali nemocem. Mnozí z misionářů své snahy tedy vzdali a rozhodli se vrátit do Evropy, či usídlit v Paramaribu, kde se někteří z nich uchytili v krejčovství.
{| class="wikitable sortable"
!
!District
!Capital
!Area (km<sup>2</sup>)
!Area (%)
!Population
(2012 census)<ref>{{cite web|url=http://www.geohive.com/cntry/suriname.aspx|title=Suriname at GeoHive|publisher=Geohive.com|access-date=13 July 2014}}</ref>
!Population (%)
!Pop. dens. (inhabitants/km<sup>2</sup>)
|-
|'''1'''
|[[:en:Brokopondo_District|Brokopondo]]
|[[:en:Brokopondo|Brokopondo]]
| align="right" |7,364
| align="right" |4.5
| align="right" |15,909
| align="right" |2.9
| align="right" |2.2
|-
|'''2'''
|[[:en:Commewijne_District|Commewijne]]
|[[:en:Nieuw_Amsterdam,_Suriname|Nieuw-Amsterdam]]
| align="right" |2,353
| align="right" |1.4
| align="right" |31,420
| align="right" |5.8
| align="right" |13.4
|-
|'''3'''
|[[:en:Coronie_District|Coronie]]
|[[:en:Totness,_Suriname|Totness]]
| align="right" |3,902
| align="right" |2.4
| align="right" |3,391
| align="right" |0.6
| align="right" |0.9
|-
|'''4'''
|[[:en:Marowijne_District|Marowijne]]
|[[:en:Albina,_Suriname|Albina]]
| align="right" |4,627
| align="right" |2.8
| align="right" |18,294
| align="right" |3.4
| align="right" |4.0
|-
|'''5'''
|[[:en:Nickerie_District|Nickerie]]
|[[:en:Nieuw-Nickerie|Nieuw-Nickerie]]
| align="right" |5,353
| align="right" |3.3
| align="right" |34,233
| align="right" |6.3
| align="right" |6.4
|-
|'''6'''
|[[:en:Para_District|Para]]
|[[:en:Onverwacht,_Suriname|Onverwacht]]
| align="right" |5,393
| align="right" |3.3
| align="right" |24,700
| align="right" |4.6
| align="right" |4.6
|-
|'''7'''
|[[:en:Paramaribo_District|Paramaribo]]
|[[:en:Paramaribo|Paramaribo]]
| align="right" |182
| align="right" |0.1
| align="right" |240,924
| align="right" |44.5
| align="right" |1323.8
|-
|'''8'''
|[[:en:Saramacca_District|Saramacca]]
|[[:en:Groningen,_Suriname|Groningen]]
| align="right" |3,636
| align="right" |2.2
| align="right" |17,480
| align="right" |3.2
| align="right" |4.8
|-
|'''9'''
|[[:en:Sipaliwini_District|Sipaliwini]]
|none
| align="right" |130,567
| align="right" |79.7
| align="right" |37,065
| align="right" |6.8
| align="right" |0.3
|-
|'''10'''
|[[:en:Wanica_District|Wanica]]
|[[:en:Lelydorp|Lelydorp]]
| align="right" |443
| align="right" |0.3
| align="right" |118,222
| align="right" |21.8
| align="right" |266.9
|-
|- class="sortbottom"
|
|'''SURINAME'''
|'''Paramaribo'''
| align="right" |'''163,820'''
| align="right" |'''100.0'''
| align="right" |'''541,638'''
| align="right" |'''100.0'''
| align="right" |'''3.3'''
|}
Geografie
Surinam je nejmenším nezávislým státem jihoamerického kontinentu nacházející se na jeho severním pobřeží, kde jej omývá Atlantský oceán. Od sousedních států odděluje Surinam na západě řeka [[Courantyne|Corantijn]], naopak na východní straně tok [[Maroni]].
| |||