Egyptské hieroglyfy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Hieratické a démotické písmo: úprava dost sporných formulací (např. zjednodušené znaky neznamenají jednoduché písmo, stále jsou to dost hrozné konglomeráty jednopísmenných, vícepísmenných, čistě sémantických atd. znaků) |
m drobné reformulace |
||
Řádek 17:
'''Egyptské hieroglyfické písmo''' (z [[řečtina|řeckého]] ''ἱερὰ γλυφή'', ''hiera glyfé'' – „posvátný znak, [[symbol]]“) vzniklo kolem roku 2900 př. n. l. při sloučení Horního a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]]. Egypťané sami jej nazývali „písmo bohů“ neboť věřili, že jej vynalezl a lidem předal bůh [[Thovt]].
Egypťané nepoužívali při psaní samohlásky a pro žádnou z nich neměli žádný písemný ekvivalent, ačkoliv v mluvené řeči se vyslovovaly. Samohlásky se začaly zapisovat až v [[Koptské písmo|koptském písmu]]
Podobně ani v [[Arabské písmo|arabském písmu]] nebo [[Hebrejaké písmo|hebrejském písmu]] se běžně nezapisují samohlásky, jedná se o jazyky, kde hlavní význam nese tzv. souhláskový kořen, který stačí k pochopení významu slova.
== Systém písma ==
Řádek 36:
Tato poslední sada znaků je poměrně specifická. Tyto znaky, třebaže neměly žádnou fonetickou hodnotu, přesto mohly ovlivňovat význam i výslovnost zapsaného slova. Determinativy však nejsou ani [[interpunkce|interpunkcí]] ani [[diakritika|diakritikou]] a v našem písmu pro ně neexistuje žádný ekvivalent (a naopak pro interpunkci neexistuje ekvivalent v hieroglyfech). Tyto znaky měly upřesňovací, resp. rozlišovací funkci v případě, že se dvě slova psala stejně. Determinativ (rozlišovač), jako poslední znak slova, pak upřesňoval jeho význam. Je to, jako kdybychom si za slovo ''lup'' nakreslili buď vlas, anebo lupičskou masku.
V některých případech mohl mít vliv i na výslovnost. Egyptština totiž, jako většina jazyků z této oblasti, ve své písemné podobě zachycovala pouze souhlásky, takže determinativ mohl díky této vlastnosti hieroglyfického písma ovlivňovat i výslovnost u slov, která měla shodný zápis (shodné souhlásky), ale rozdílně se četla/vyslovovala (jiné samohlásky).
Hranice jednotlivých skupin znaků však nejsou nijak pevně vymezené a jeden znak mnohdy mohl v různých situacích sloužit jako fonogram a jinde zase jako ideogram.
| |||