Německá lidová strana (Německo): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Ideologie: typo značka: editace z Vizuálního editoru |
pracuje se |
||
Řádek 17:
| mandáty1 = {{Podíl mandátů|2|647|0.8|0|0}}
}}
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1989-040-27, Gustav Stresemann.jpg|náhled|395x395px|[[Gustav Stresemann]]]]▼
'''Německá lidová strana''' ([[Němčina|německy]] ''Deutsche Volkspartei'', zkratka '''DVP''') byla [[Národní liberalismus|národně liberální]] politická strana působící v [[Německá říše|Německu]] v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Nejvýznamnějším představitelem byl kancléř a později dlouholetý ministr zahraničí [[Gustav Stresemann]], který za vstup Německa do [[Liga národů|Společnosti národů]] dostal v roce 1926 Nobelovu cenu.
== Ideologie ==
Řádek 24 ⟶ 23:
Členskou základu si DVP přinesla z předválečného období. Jednalo se o osoby ze střední a vyšší společenské třídy a i voličstvo bylo především z bohatého a vzdáleného měšťanstva. DVP měla vždy větší oblibu u protestantů než u katolíků. Ačkoliv byla DVP považována za stranu velkého průmyslu, po celou dobu své existence se musela potýkat s nedostatkem financí. [[Německá demokratická strana|DDP]] se mohla spolehnout na berlínské a hamburské společnosti a Porýní financovalo především nacionalisty z [[Německá národně lidová strana|DNVP]]. Finance pro partajní kasu poskytovali především průmyslníci [[Hugo Stinnes]] (Rýnsko-vestfálský uhelný syndikát) a [[Albert Vögler]] (Vereinigte Stahlwerke).
== Historie ==
▲[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1989-040-27, Gustav Stresemann.jpg|náhled|395x395px|[[Gustav Stresemann]]]]
=== Vznik ===
Po kolapsu [[Německé císařství|Německého císařství]] na konci první světové války byly mezi německými liberálními politiky tendence sjednotit všechny významné představitele pod jednu silnou stranu. Z předválečných stran se jednalo o představitele [[Pokroková lidová strana|Pokrokové lidové strany]] (FVP) a [[Národně liberální strana (Německo)|Národně liberální strany]] (NLP). Dne 16. listopadu 1918 vyšel v berlínském deníku Berliner Tageblattes článek, který nabádal k založení liberální strany a dal impuls k prvnímu jednání. Představitelé obou stran [[Gustav Stresemann]] (NLP) a [[Otto Fischbeck]] (FVP) se dohodli na sloučení stran, a tak dali základ vzniku [[Německá demokratická strana|Německé demokratické strany]] (DDP). Její představitelé ale odmítli přizvat Stresemanna do předsednictva. Pro většinu národních liberálů byla neúčast jejich předsedy ve vedení strany zcela nepřípustná. Další jednání o fúzi dohodu nepřinesla, tak Stresemann s pravicově založenými členy Národních liberálů založili 22.listopadu Německou lidovou stranu (DVP). Mezi zakladatele se vedle Gustava Stresemanna řadili ještě [[Robert Friedberg]], [[Paul Vogel]] a [[Otto Hugo]]. Oficiálně byla strana potvrzena na sjezdu bývalých národních liberálů 15. prosince 1918, a to jako pokračovatelka [[Národně liberální strana (Německo)|Národně liberální strany]]. Stresemann se stal jejím předsedou a zůstal ním až do své smrti v roce 1929.
=== Od opozice po vládní stranu ===
V [[Německé volby do národního shromáždění 1919|prvních volbách v roce 1919]] nedosáhla DVP výrazného úspěchu. Se ziskem 4,4 % získala 19 křesel v 423 členném sněmu. Po volbách vznikla prorepubliková koalice [[Sociálnědemokratická strana Německa|sociálních demokratů]], katolického [[Zentrumspartei|Centra]] a liberálů z [[Německá demokratická strana|DDP]] a lidovci skončili v opozici. DVL se stavěla odmítavě k republikánskému zřízení, hlasovala proti [[Výmarská ústava|Výmarské ústavě]]. Neprováděla však zcela destruktivní politiku, ale snažila se o reformu systému v rámci zákonných mezí. Zlom v politice DVP přišel při vypuknutí [[Kappův puč|Kappova puče]] v březnu 1920. Lidovci se pasivně postavili na stranu povstalců, ale po neúspěchu puče si uvědomili, že nastolení starých pořádků by se neobešlo bez velkého krveprolití. Občanská válka byla zcela odmítnuta předsedou strany Stresemannem a tím DVP otočila svůj směr k budování Výmarské republiky.
V následujících [[Německé volby do říšského sněmu 1920|volbách v červnu 1920]] posílili lidovci o 9,5 % a získali 65 křesel ve směnu. Aktivně se pak podíleli na tvorbě koaliční vlády. Koaliční stranou pak byla v letech 1920—1931. Dokonce od 13. srpna 1923 do 30. listopadu 1923 byl předseda Stresemann [[Kancléř Německa|německým kancléřem]]. Vládě pod jeho vedením se pomocí [[Zmocňovací zákon|zmocňovacího zákona]] povedlo provést ekonomické reformy a zastavit hrozivou [[Hyperinflace|hyperinflaci]]. Do roku 1928 se dařilo straně držet své preference i přes účast na vládních reformách okolo 10 %. DVP se stala součástí všech vládních kabinetů a Stresemann byl ve všech ministrem vnitra. Díky jeho úsilí se podařilo zrevidovat placení válečných reparací díky [[Dawesův plán|Dawesovu plánu]], dostat Německo z mezinárodní izolace po podpisu [[Locarnské dohody|Locarnských dohod]]. Vrchol nastal v roce 1926, kdy byla země přijata do [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Gustav Stresemann a jeho protějšek [[Aristide Briand]] dostali za tento úspěch [[Nobelova cena míru|Nobelovu cenu mír]]u.
=== Zánik strany ===
V DVP byla proti Stresemannově provládnímu křídlu vždy silná opozice, kterou vedl průmyslník [[Hugo Stinnes]]. V říjnu 1929 Stresemann umírá a vedení strany přebírá radikálnější křídlo strany. DVP se profiluje více doprava. V Durynsku v roce 1930 se dokonce účastní první zemské vlády, ve které je zahrnuta Hitlerova NSDAP. Volby v roce 1930, kde výrazně posílili nacisté, dopadly pro stranu neúspěšně. DVP získal 4,5 % a ztratila třetinu křesel. Ani nový předseda strany [[Eduard Dingeldey]] nedokázal zabránit odlivu voličů k nacistům, a tak ve [[Německé volby do říšského sněmu 1932 (červenec)|volbách v červenci 1932]] upadla DVP do bezvýznamnosti. Lidovci získali pouze 1,2 % a 7 mandátů. Všichni zástupci DVP při hlasování o [[Zmocňovací zákon (Německo 1933)|zmocňovacím zákoně]], tj. převedení moci do rukou Hitlera, hlasovali pro přijetí. Na jaře 1933 se část strany klonila ke sloučení s NSDAP, ale předseda Dingeldey byl proti. Nakonec na nátlak nacistů nechal stranu 27. června 1933 oficiálně rozpustit.
=== Poválečný vývoj ===
Strana nebyla po druhé světové válce obnovena. Její členové se podíleli na založení [[Svobodná demokratická strana|Svobodné demokratické strany]] (FDP). Někteří se připojili ke [[Křesťanskodemokratická unie|křesťanským demokratům]] (CDU) či k nacionalistické [[Německá strana (Německo) |Německé straně]] (DP).
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-00886, Berlin, Propaganda zur Reichstagswahl.jpg|náhled|Volební kampaň v roce 1924 v [[Berlín]]ě|259x259px]]
Po [[Zmocňovací zákon (Německo 1933)|zmocňovacím zákonu]] v roce [[1933]] byla rozpuštěna. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] na její tradici částečně navázala dnešní [[Svobodná demokratická strana|FDP]].
| |||