K výrobě se používá [[žito|žitná sláma]], kterékterá má dlouhá, ale zároveň tenká [[stéblo|stébla]]. Kosí se přibližně deset dní před dozráním [[klas]]u. Ottův slovník naopak doporučuje ječmen a oves, protože jejich sláma méně nasáká vodou.<ref name="OttuvSN">''Ottův slovník naučný'', heslo Došek.</ref> Historicky se pole, na kterých rostlo žito požadovaných vlastností pro došky, nazývala doškářskými a bývala vyhlášená po celém [[Krajina|kraji]]. Žito se kosí speciálním strojem samovazem, který slámu podřízne, ale nepomačká. Poté se poskládá a sváže do kopek, kterým se říká mandelky. Následně se žito vymlátí, ale důležité je aby mlátička nechávala slámu rovnou a nedrtila ji. Poté se vždy stejné množství dlouhých stébel slámy vloží do formy a ručně sváže do došku povříslem, což je zkroucená sláma, která se používá jako provázek.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 19:
Na jeden [[metr]] čtvereční střechy je potřeba až 15 došků, jejichž hmotnost činní až 60 kg. K pokrytí [[střecha|střechy]] větší [[stodola|stodoly]] je potřeba až 6000 došků. Jedná se o náročnou práci, kterou provádí specializovaní řemeslníci, doškáři.
Došková střecha musí mít velký sklon (min. 45°), došky se přivazují buďto na prkna, a neboanebo na latě, nejčastěji drátem nebo povříslem. Životnost došků je zhruba 15–20 let,<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
