Lihovar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie lihovarů v Čechách a na Moravě: Opravena chyba značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Prohození šablon; kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
== Historie lihovarů v Čechách a na Moravě ==
[[
Ve třicátých letech devatenáctého století se, kromě [[Žito|žita]] a [[ječmen]]e, staly významnou surovinou zpracovávanou ve velkých českých lihovarech [[Lilek brambor|brambory]].<ref name="kutnar"/> Neúroda kombinovaná s hnilobou brambor způsobovala ve čtyřicátých letech nedostatek potravin, který ještě zesilovaly spekulativní nákupy velkého množství brambor provozovateli palíren a škrobáren.<ref>Kutnar (1963), s. 84–85.</ref> Například v roce 1851 nebylo v některých regionech (zejména v [[Krušné hory|Krušnohoří]], [[Krkonoše|Krkonoších]] a na střední [[Šumava|Šumavě]]) možné zajistit dostatečnou výživu obyvatel.<ref>Kutnar (1963), s. 93.</ref> Nespokojení lidé upozorňovali na vysoké ceny potravin, množily se stížnosti na lihovary a docházelo i k násilnostem. Jedním z kritických období se stalo jaro roku 1854, kdy se nejchudší vrstvy obyvatel uchylovaly k přepadání povozů, které z bezpečnostních důvodů po nocích zásobovaly lihovary bramborami nebo vyvážely obilí za hranice.<ref>Kutnar (1963), s. 95.</ref>
Řádek 9:
V roce 1855 bylo v Čechách 744 lihovarů, ve kterých se vyrobilo celkem 21 miliónů hektolitrů lihu. Drobné podniky nedokázaly konkurovat velkým lihovarům s lepším řízením a kvalitnějším vybavením, a do konce devatenáctého století se celkový počet lihovarů snížil na 238. Zároveň však stoupl objem výroby lihu na 46 miliónů hektolitrů.<ref>Kutnar (1963), s. 124–125.</ref> V sedmdesátých letech začaly vznikat první družstevní lihovary, které měly konkurovat velkým lihovarům, ale většina jich zanikla během hospodářské krize. Úspěšnější byly družstevní podniky založené v prvních desetiletích dvacátého století.<ref>Kutnar (1963), s. 126.</ref>
Vzrůst družstevních lihovarů, který byl v letech 1912–1914 podporován c. k. rakouskou vládou, byl zaražen první světovou válkou. V roce 1915 byl založen ještě družstevní lihovar v [[Těšice (Mikulčice)|Těšících]] na Moravě a v Pinczi ([[Lučenec]]) na Slovensku, v roce 1918 řepařský družstevní lihovar v [[Nymburk|Nymburce]] (řepařským lihovarům nebyla zabavena výrobní surovina). Náklady na zařízení nového lihovaru byly vysoké, přesto po válce vznikla spousta nových lihovarských družstev, kdy se v zásadě jednalo o konfiskované soukromé lihovary během pozemkové reformy, které byly ke združstevnění předávány středním a drobným rolníkům. Několik lihovarských družstev vzniklo dobrovolnou cestou, kdy se jejich bývalý majitel stal podílníkem družstva, například v roce 1920 družstevní lihovar v [[Pustá Polom|Pusté Polomi]] ve Slezsku, patřící původně velkostatkáři Stolbergovi, v roce 1921 družstevní lihovar v [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]], náležející velkostatkáři dr. Sachsovi nebo přenesením soukromého lihovaru p. Kalábové z [[Vanovice|Vanovic]] do [[Biskupice-Pulkov|Biskupic]] u Jihlavy.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.06.1922, s. 9.</ref>
V prvním období pozemkové reformy se jednalo jen v Českých zemích o 54 soukromých lihovarů, které měly být převzaty převážně nově založenými družstvy. Státní pozemkový úřad si ale vyhrazoval, že rozhodne o tom, které budou družstvy převzaty a které zrušeny, přičemž počítal s tím, že strojní a technické zařízení z těch zrušených bude převezeno do horských krajů horských, kde se často v celém okrese nenacházel ani jeden družstevní lihovar. Akci združstevňování při pozemkové reformě konfiskovaných soukromých lihovarů po celém území Čsl. republiky vedl [[Svaz družstevního průmyslu bramborářského]] v Praze, který nejen že vypracoval podle podmínek Státního pozemkového úřadu pro lihovarská družstva vzorové stanovy, ale jeho delegáti a úředníci prováděli technické posudky jednotlivých závodů, vysílal řečníky na ustavující valné hromady družstev, podával technické i právní informace a Svaz zprostředkovával styk nových družstev se všemi centrálními správními úřady. V květnu roku 1922 pořádal pro funkcionáře družstevních lihovarů družstevní lihovarský kurz, kde se měli naučit správnému vedení družstevních lihovarů. Kanceláře Svazu družstevního průmyslu bramborářského se nacházely v Praze III., Chotkova 12.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.06.1922, s. 9.</ref>
Do léta 1922 vznikla na podkladě [[Pozemková reforma v Československu|Pozemkové reformy]] lihovarská družstva: družstevní lihovar v [[Kolinec|Kolinci u Klatov]], družstevní lihovar v [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovicích u Znojma]], patřící původně [[Loucký klášter|Louckému klášteru]], kde po dohodě s nájemcem p. Dvořákem začalo družstvo lihovar provozovat. Celá řada lihovarských družstev byla založena v roce 1922 hned po konfiskacích lihovarů a to: družstva lihovarská ve [[Štěkeň (zámek)|Štěkni]] a [[Řepice|Řepici]] u Strakonic, družstva pro lihovary, patřící původně velkostatkáři dr. [[Windischgrätzové|A. Windischgrätzovi]], družstvo lihovarské v [[Milovice|Milovicích u Prahy]], velkostatkáře [[Kinští|R. Kinského]], družstvo v [[Jetřichovice (zámek)|Jetřichovicích]], původně majitele Neuwirth-Siberová, družstvo lihovarské v [[Hrobice (okres Pardubice)|Hrobicích u Pardubic]], původně majitele Richarda Dräsche, družstvo v [[Ostrov (okres Chrudim)|Ostrově u Opočna]], majitele Fr. Klepala, družstvo v Rábíně u Netolic (nyní [[Malovice (okres Prachatice)|Malovice]]) a v [[Drahonice|Drahonicích u Volyně]], majitele Jana [[Schwarzenbergové|Schwarzenberga]]. Na Moravě to byla velká skupina družstev lihovarských na bývalém panství [[Hrotovice (zámek)|Hrotovickém]], patřícím A. Dreherovi, družstvo v [[Klučov (okres Třebíč)|Klučově]], [[Skryje (Dukovany)|Skryjích]], Valči, Myslibořicích, Krhově, Hrotovicích, Dalešicích a Přešovcích. Družstvo lihovarské bylo založeno též ve [[Štěměchy|Štěměchách]], původně patřících velkostatkáři [[Bedřich Chorinský|Bedřichu Chorinskému]].<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.06.1922, s. 9.</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
Řádek 54 ⟶ 55:
{{Pahýl}}
{{Portály|Gastronomie}}▼
{{Autoritní data}}
▲{{Portály|Gastronomie}}
[[Kategorie:Alkoholické nápoje]]
| |||