Britsko-americká válka: Porovnání verzí

| střetnutí = Britsko-americká válka

| obrázek = War of 1812 Montage.jpg

| popisek = [[Kapitol Spojených států amerických]] po vypálení Brity, Bitva u New Orleans, [[Bitva na Queenston Heights]], [[Tecumseh|Tecumsehova smrt]] v roce [[1813]], [[USS Constitution]] proti HMS Guerriere

| trvání = 18. června [[1812]] – 18. února [[1815]] <br /> (2 roky a 8 měsíců)

| místo = [[Východní pobřeží Spojených států amerických|východní]] a střední část [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Atlantský oceán|Atlantik]] a [[Tichý oceán|Pacifik]]

| výsledek = [[Gentský mír]] <br />

| strana1 = [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[Spojené státy americké|Spojené státy]] <br /> [[Čerokíové]] <br /> [[Kríkové]]

| strana2 = [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|Vlajka Britského impéria]] [[Britské impérium]] <br /> [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[Kanada]] <br /> [[Tecumsehova konfederace]] <br /> [[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|22px|Vlajka Španělska]] [[Španělsko v 19. a na počátku 20. století|Španělsko]] {{malé|(1814)}}

| velitel1 = [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[James Madison]] <br /> [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[Henry Dearborn]] <br /> [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[Jacob Brown]] <br /> [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[Winfield Scott]] <br />[[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[Andrew Jackson]]<br />[[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|Vlajka USA s 15 hvězdami]] [[William Henry Harrison]]

| velitel2 = {{Flagicon|UK}} [[Robert Jenkinson]]<br />{{Flagicon|UK}} [[Tecumseh]] †<br />{{Flagicon|UK}} [[Isaac Brock]] †<br />{{Flagicon|UK}} [[George Prévost]]<br />{{Flagicon|UK}} [[Gordon Drummond]] <br />{{Flagicon|UK}} [[Robert Ross (generál)|Robert Ross]] † <br /> [[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|22px|Vlajka Španělska]] [[Mateo González Manrique]]

| síla1 = 35 800 vojáků <br /> 458 463 domobranců <br /> 3 049 [[U.S. Army Rangers]]

| síla2 = 48 160 vojáků <br /> 14 000 domobranců

| ztráty1 = 17 200 mrtvých <br /> 4 505 raněných

| ztráty2 = 4 921 mrtvých <br /> 3 679 raněných

[[Britové]] brzy ovládli [[Atlantský oceán]] (Američané se zmohli jen na menší akce spíše [[Korzár|korzárského]] typu). V pozdějších fázích války, kdy se jim podařilo po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] vyslat do Ameriky větší síly, bez potíží napadali americké pobřeží a obsazovali některé menší přístavy. V roce [[1814]] relativně malý britský kontingent bez potíží rozehnal americké milice a vypálil [[Washington, D.C.|Washington]]. Naproti tomu boje o [[New Orleans]] ([[1814]]/[[1815]]) skončily drtivýmrozhodným vítězstvím Američanů.

Na pevnině dosáhli Britové a indiáni zpočátku řadu úspěchů – dobyli [[Detroit]] a ovládli velkou část [[Michigan]]u. Naproti tomu americký pokus o obsazení [[Horní Kanada|Horní Kanady]] skončil drtivou porážkou v [[bitva na Queenston Heights|bitvě na Queenston Heights]]. Tato bitva však znamenala též strašlivoucitelnou ztrátu pro britskou stranu, protože v ní padl výjimečně schopný velitel britských sil na kanadské frontě, sir [[Isaac Brock]]. Smrt [[Tecumseh]]a v [[bitva na řece Thames|bitvě na řece Thames]] a drtivé vítězství námořnictva USA v [[bitva na Erijském jezeře|bitvě na Erijském jezeře]] v roce [[1813]] přinutily Brity k ústupu zpět do Horní Kanady a připravily je o řadu indiánských spojenců, nicméně nové pokusy Američanů o obsazení Horní Kanady byly opět neúspěšné.

Ukázalo se, že rozhodnout válku ve svůj prospěch nedokáže ani jedna ze stran. Velká Británie bylase stálesvým jednoznačněimpériem světovébyla stále impériumnejvětší číslosvětovou 1mocností a USA hoji nebyly schopny porazit, na druhé straně obrovská vzdálenost amerického bojiště neumožňovala Velké Británii dostatečně využít svojí převahy a dosáhnout konečného vítězství. Válka začala být z ekonomického hlediska neúnosná pro obě strany a smlouva z [[Gent]]u proto nastolila v Severní Americe ''status quo ante bellum'', s některými drobnými změnami ohledně námořního obchodu a rybářských práv.

Válka měla značné důsledky na politické dějiny Spojených států. Největší neklid vyvolala na severu USA, ve státech tzv. [[Nová Anglie|Nové Anglie]] ([[Maine]], [[New Hampshire]], [[Vermont]], [[Massachusetts]], [[Rhode Island]], [[Connecticut]]). Válka zde byla od počátku nepopulární, jednak kvůli dobrým obchodním vazbám s Brity, které narušilo vládní embargo, jednak proto, že šlo o baštu [[Federalistická strana|federalistické strany]] a válku vedl republikán [[James Madison|Madison]]. V říjnu 1814 nespokojenci svolali sjezd do městměsta [[Hartford]] v Connecticutu. V lednu roku 1815 zasedání přijalo tzv. Hartfordskou konvenci. V prohlášení se uvádělo, že severní státy mají právo se odtrhnout od USA, pokud centrální vláda bude porušovat jejich suverenitu a zazněl požadavek na několik dodatků ústavy: jeden měl zaručit, že obchodní embargo centrální vlády nesmí trvat déle než 60 dní, další, že k vyhlášení války má být potřeba dvoutřetinová většina v [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]], jeden politik měl právo být zvolen jen na jedno prezidentské období a další prezident by podle návrhu nesměl být ze stejného státu jako jeho předchůdce. Hartfordská konvence však neměla ve zbytku Spojených států dobrý ohlas, byla vnímána jako separatistická a vlastizrádná. Jejím hlavním politickým důsledkem tak bylo, že kdysi vlivná federalistická strana po válce prakticky zmizela z amerického politického spektra.

Vztahy s Británií se po válce nečekaně rychle zlepšovaly, již roku 1815 se vrátili do Washingtonu i [[Londýn|Londýna]]a velvyslanci. Negativnější dopady byly na vztahy s Kanadou. Ta se ještě dlouho obávala nové americké invaze. Vybudovala kvůli tomu rozsáhlou síť obranných opatření a pevností. Rovněž prakticky zamezila tomu, aby do ní přicházeli migranti ze Spojených států. Naopak povzbuzovala přistěhovalectví z Británie.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Příčiny a průběh Britsko-americké války v letech 1812-18141812–1814

== Odkazy ==
=== Související články ===

* [[Put-in-Bay]]- zde(Město ses nachází památník na paměťpamátníkem bitvy na [[Erijské jezero|Erijském jezeře]] zvaný ''Perry's Victory and International Peace Memorial.'')

=== Reference ===

=== Externí odkazy ===