Permské vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Příčiny vymírání: drobná reformulace |
|||
Řádek 14:
Permské vymírání bylo zřejmě způsobeno součinností několika doložených faktorů, jako například výkyvy [[Salinita|salinity]] moří, [[láva|výlevy lávy]], [[pokles mořské hladiny|poklesem mořské hladiny]] a nedostatkem kyslíku jak v moři, tak v [[atmosféra Země|atmosféře]].
Nedávné výzkumy poukázaly, že se v oblasti [[Sibiř]]e nachází rozlehlá vrstva ztuhlé lávy, tzv. [[sibiřské trapy]], která stářím odpovídá permskému vymírání.<ref>http://phys.org/news/2015-08-ties-severe-extinction-ancient-volcanic.html - Study ties most severe extinction to ancient volcanic activity</ref> Vrstva sopečných hornin mocná až několik kilometrů naznačuje, že v oblasti Sibiře došlo v době před 252 miliony let k masivní [[sopečná erupce|erupci]].<ref name="MP-ExtinctRebirth">Miracle Planet - Extinction and Rebirth; Hideki Tasuke; 2004; Japonsko & Kanada; 55min; [http://www.serialzone.cz/serial/zazracna-planeta-2004/epizody/od-vyhynuti-ke-znovuzrozeni/ 1] [http://www.serialzone.cz/serial/zazracna-planeta-2004/ 2]</ref><ref>https://phys.org/news/2020-11-large-volcanic-eruption-largest-mass.html - Large volcanic eruption caused the largest mass extinction</ref> Rozsáhlá a dlouhodobá sopečná aktivita (při formování [[superkontinent]]u [[Pangea]]) mohla vytvořit rozsáhlý mrak sazí a popela, který se prostřednictvím vzdušných proudů rozprostřel nad celým povrchem a způsobil [[Sopečná zima|vulkanickou zimu]] trvající nejméně několik let až desetiletí (v závislosti na množství částic vyvržených do atmosféry). Během erupce se navíc do atmosféry dostalo obrovské množství [[sopečné plyny|sopečných plynů]] ovlivňující vlastnosti atmosféry.<ref>https://phys.org/news/2017-07-geologists-clues-world-greatest-extinction.html - Geologists offer new clues to cause of world's greatest extinction</ref>
Rozsáhlé požáry, které byly dalším z přímých následků erupce, zvýšily značně obsah CO<sub>2</sub> v atmosféře, který coby [[Skleníkové plyny|skleníkový plyn]] vytvořil podmínky pro růst [[teplota|teploty]] na [[Země|Zemi]] po vymizení prachového atmosférického příkrovu. Zvýšení teploty mělo způsobit rozklad [[metan hydrát]]u, který se i v současnosti nachází pod nánosy sedimentů na mořském dně poblíž pevninských šelfů. Takto do atmosféry uvolňovaný [[methan]] jen nadále zvyšoval skleníkový efekt (fosilní nálezy poukazují na zvýšení obsahu [[izotop]]u <sup>12</sup>C v sedimentech z doby vymírání a jeho zvýšenou hodnotu po něm)<ref name="MP-ExtinctRebirth"/>. Podle odhadů mohla teplota vzrůst až o deset stupňů Celsia oproti podmínkám před erupcí. Vzrůst teploty způsobil nadměrné vypařování vody, v jehož důsledku klesala hladina moří za zvyšování jejich [[salinita|salinity]] a ve vnitrozemí zavládlo horké a suché období. Vymírání [[Fotosyntéza|fotosyntetických]] organismů (zčásti způsobené nedostatkem světla a tepla během vulkanické zimy a částečně pro nedostatek vody v následném horkém období) spolu se zvýšeným obsahem metanu způsobilo značný pokles kyslíku, a to z původních téměř 30 % až na pouhých 10 %.<ref name="MP-ExtinctRebirth"/>
| |||