Despocie: Porovnání verzí

'''Despocie''' (z [[řečtina|řec.]] ''despotés'', hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem.,<ref name="A">Ritter-Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Bd. 2., Col. 132nn.</ref> subjekt má zpravidla neomezenou moc, kterou utlačuje lid a omezuje jeho práva.

''Despotés'' je původně pán domu, hospodář. [[Aristotelés]] v "Politice" vysvětluje, že obec (''polis'') se skládá z jednotlivých hospodářství (''oikos''). V úplném hospodářství (''oikonomia'') je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat, aby sloužil ke svému účelu.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1253b.</ref> Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má panovat "despoticky", je to podle něho chyba. "Jedno je totiž vláda nad otroky, druhé nad přirozeně svobodnými a sobě rovnými."<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1252a.</ref> Na jiném místě říká, že [[Tyrannis|tyranie]] jako zvrhlá forma království[[monarchie]] je despotická samovládavláda nad obcí (''polis'').<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1279b.</ref> Tak je tomu u Peršanů, kde jsou i vztahy v domě všechny "despotické" a i synové slouží jako otroci, kdežto u Řeků se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.<ref>Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1160b.</ref> Také [[Platón]] na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii.<ref>Platón, ''Zákony'' 859a.</ref>