Despocie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Drobná úprava značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění informací značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{různé významy|tento=formě vlády|stránka=despotismus}}
'''Despocie''' (z [[řečtina|řec.]] ''despotés'', hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem
== Antická filosofie ==
''Despotés'' je původně pán domu, hospodář. [[Aristotelés]] v "Politice" vysvětluje, že obec (''polis'') se skládá z jednotlivých hospodářství (''oikos''). V úplném hospodářství (''oikonomia'') je trojí různý vztah: "manželský" vztah otce a matky, "otcovský" vztah rodičů k dětem a "despotický" vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi "oživený nástroj", který je třeba ovládat, aby sloužil ke svému účelu.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1253b.</ref> Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má panovat "despoticky", je to podle něho chyba. "Jedno je totiž vláda nad otroky, druhé nad přirozeně svobodnými a sobě rovnými."<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1252a.</ref> Na jiném místě říká, že [[Tyrannis|tyranie]] jako zvrhlá forma
Označení ''despotés'' a ''despoina'' (hospodyně, paní domu) se později užívalo jako panovnický titul, v [[Byzantská říše|Byzanci]] jako titul císaře až do 12. století. Později byl ''despotés'' nebo '''despota''' titul místních vládců provincií, které se na Balkáně a v Turecku nazývaly "despotáty" až do 19. století. Naopak v řeckých demokratických obcích dostalo hanlivý politický význam "despota", podle C. L. von Hallerse patrně kvůli tyranům, "kteří si svěřenou moc přivlastnili a chtěli obec proměnit v jakousi domácnost".<ref name="A"/>
|