|
| MeshYear = 2009
}}
Demence, kriplismu či wízner je závažné onemocnění chobotu způsobené kouřením a inhalováním bobkových listů. Wízner neboli demence zprvu napadá mozkové buňky nakažených orangutanů (wízner).2 fáze onemocnění začnou wízneři mutovat na bakterii rodu gipsy moredondrum. Do 10 až 15 dnů odpadají údy (penisy) z těla nakažených. Do 30 dnů se s těla začnou uvolnovat kusy těla a orgány de o gpsáky kteří rozkládají tělo do jednoho až dvou měsíce nemocný umírá
'''Demence''' je závažná [[mozek|mozková choroba]] zapříčiněná [[degenerace|degenerativními]] změnami v [[mozek|mozkové]] tkáni. Jejich podstatou jsou poté rozličné chorobné procesy a poškození, jako jsou [[Alzheimerova choroba|Alzheimerova]] a [[Huntingtonova choroba]], [[Frontotemporální lobární degenerace]], či vzácná [[Creutzfeldtova–Jakobova nemoc|Creutzfeldt-Jakobova nemoc]]. Většina forem demence postihuje jedince nad 60 let, nicméně v 19. století byla demence poměrně častá i mezi 30, 40 lety – nejobvykleji se jednalo o, dnes již vzácnou, [[progresivní paralýza|progresivní paralýzu]], tj. parenchymatózní [[syfilis]]. Ale i dnes je předčasná demence poměrně častý jev (AIDS dementia complex, mozkové nádory, různorodé heredopatie, atd.)
Ústředními příznaky demence je progresivní [[deteriorace]] rozumových schopností a změny [[osobnost]]i. Nejčasněji bývá postižena krátkodobá, později i dlouhodobá [[paměť]], porušen je také úsudek a časoprostorová orientace, včetně ostatních [[kognitivní]]ch schopností, jakými je pozornost, schopnost komunikace, abstraktní myšlení a rozpoznávací funkce. Osobnost nemocného se postupně rozpadá, četné obtíže pro něj představují i běžné každodenní činnosti a jeho společenská role, pacient zapomíná již naučené úkony, jakými je oblékání, příprava jídla a hygiena, ztrácí své osobní věci, bloudí ve svém bydlišti. Tyto projevy velmi často doprovázejí i poruchy nálady, nezvyklé chování, nebo epizodické stavy zmatenosti ([[delirium]]) s hrozbou pádu.
V případě afektivních poruch jsou nejčastějšími deprese, [[úzkost]] a [[apatie]], zřídkavé ovšem nejsou ani [[euforie]], [[mánie]], či tzv. moria (rozjařené, nicméně velmi nevhodné chování, obtěžování, plané vtipkování, zlomyslnost). Objevují se i příznaky psychózy – [[halucinace]], [[iluze]], [[paranoia]], nepřiléhavé emoce, nejčastěji pod obrazem deliria. Vzhledem k organické povaze demence se, v závislosti na původě onemocnění, projevují i poruchy hybnosti a rovnováhy, případné [[Ochrnutí|paralýzy]] a [[parestezie]] či extrapyramidové příznaky (tremor, pohybová rigidita).
Velmi významnou vlastností demence je ztráta již získaných duševních schopností, nikdy tedy nelze hovořit o demenci vrozené. Nejčastější formou demence je poté Alzheimerova choroba, frontotemporální a vaskulární demence. Prvotní příznaky demence se obvykle projevují jako postupné oslabování [[inteligence]], schopnosti rozpoznávání a paměti, změny osobnosti, apatie a úpadek volní činnosti. V preseniu (do 50 až 60 let) bývá demence většinou sekundární, tj. v rámci jiného onemocnění ([[Pellagra]], [[syfilis]], [[AIDS]], [[Nádory mozku|mozkové nádory]], aj.)
Syndrom demence představuje komplexní zdravotnický, sociální, právní i ekonomický problém.
== Podoby demence ==
|
