Bell P-39 Airacobra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Lit.+det.
m det.
Řádek 57:
Letectvo [[Spojené státy americké|USA]] používalo Airacobry zejména v [[Válka v Tichomoří|Tichomoří]] při útocích na pozemní cíle, na [[Aljaška|Aljašce]], v [[Italské tažení|Itálii]] a na [[Island]]u, další stroje koupilo v roce 1942 australské letectvo, portugalské letectvo pak používalo 18 internovaných Airacober. Letouny používalo též letectvo [[Forces françaises libres|Svobodné Francie]] a od května 1944 i spojenecké Itálie, která své Airacobry vyřadila až v roce 1951.
 
V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] se staly Airacobry oblíbenými stroji a piloti zde s nimi dosahovali pozoruhodných bojových úspěchů. Spočívalo to zejména v tom, že boje na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] se vedly v nižších letových hladinách a uspěly zejména ty letouny, které byly dobře manévrovatelné. Proto s nimi létala řada sovětských [[letecké eso|es]]. jakoNapříklad např. [[Alexandr Ivanovič Pokryškin]], Grigorij Andrejevič Rečkalov, a Alexandr Fjodorovíč Klubov u jednotky 16. GIAP, od léta 1943 do léta 1944 Vladimir Dmitrijevič Lavriněnkov u 9. GIAP, Vladimir Ivanovič Bobrov u 129. GIAP a 104. GIAP, Nikolaj Dmitrijevič Gulajev, od začátku roku 1943 do konce léta 1944 Alexej Vasiljevič Aleljuchin u jednotky 9. GIAP, bratři Dmitrij Borisovič Glinka a Boris Borisovič Glinka u 45. IAP a 100. GIAP, Alexej Semjonovič Smirnov u 153. IAP a 28. GIAP, od začátku roku 1943 do léta 1944 Sultan Amet-Chan u 9. GIAP, Michail TveleňovStěpanovič Tveleněv u 9. GIAP, Arkadij Fjodorov, Fjodor Fjodorovič Archipenko u 129. GIAP, Pavel Iosifovič Čepinoga u 508. IAP, Čičiko Kajsarovič Bendeliani u jednotky 54. GIAP a další. Sovětský svaz nakonec odebral největší počet strojů – 4 578 kusů.
 
== Uživatelé ==