|
'''Seznam majáků v Litvě'''
{{Infobox - maják
| automatizace = 1979
| charakteristika = Fl W 5 s
| dosah = 24,5 [[Námořní míle|nm]] (45,4 km)
| konstrukce = žula a cihly
| lokace = Kullaberg, [[Kattegat]], [[Švédsko]]
| název = Kullen
| označení = ARLHS SWE-037<br>SV-7146<br>Admiralty C2260<br>NGA 5084
| stavba = 1563 (první)<br>1585 (druhý)<br>1749 (třetí)<br>1792 (čtvrtý)<br>1843 (pátý)<br>1898–1900 (šestý, současný)
| výška = 18,5 m, výška světla 78,5 m n. m.
| čočka = [[Fresnelova čočka]] 1. řádu
| rozsvícení = 1900
| obrázek = Kullens fyr 2009.JPG
| intenzita = 3 800 000 [[Kandela|cd]]
}}
[[Litva]], jedna z tří [[Baltské státy|pobaltských zemí]], má sedm majáků na jihovýchodním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]], v [[Kurský záliv|Kurském zálivu]] a v deltě řeky [[Němen]] v Klaipedském kraji. Nejstarším je maják Klaipeda postavený v roce 1796 a přestavěn v roce 1953.<ref>{{Citace elektronické monografie
'''Maják Kullen''' (švédsky: ''Kullens fyr'') je [[maják]] ve [[Švédsko|Švédsku]] na poloostrově Kullanberg, který označuje východní stranu vjezdu do úžiny [[Öresund]] a [[Baltské moře|Baltského moře]]. Je to jeden z nejslavnějších švédských majáků spolu s majáky [[Maják Långe Jan|Långe Jan]], [[Maják Vinga|Vinga]] a [[Landsort (maják)|Landsort]] a je nejvýše položeným majákem ve Švédsku. Od roku 2017 je národní kulturní památkou Švédska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Latarnie morskie na Litwie – Delfina na Litwie
| titul = Bebyggelseregistret (BeBR) - Riksantikvarieämbetet
| url = https://nalitwie.com/latarnie-morskie-na-litwie/
| periodikum = www.bebyggelseregistret.raa.se
| datum přístupu = 2021-06-13
| url = http://www.bebyggelseregistret.raa.se/bbr2/byggnad/visaHistorik.raa?byggnadId=21420000027780&page=historik
| jazyk = pl-PL
| datum přístupu = 2020-12-14
}}</ref> Majáky Nida, Klaipeda, Uostadvaris, Ventés Rago, Pervalkos a Šventosios pro svou historickou, architektonickou a technickou hodnotu jsou zapsány v seznamu nemovitých kulturních památek Litevské republiky. V době nadvlády SSSR byly majáky považována za strategické objekty. V jejích okolí byla zakázána jakákoliv výstavba výškových budov a bylo zakázáno jejich fotografování a propagace. Litevské majáky jsou otevřené a přístupné veřejnosti.
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kullens Fyr
| url = https://kullensfyr.se/
| datum přístupu = 2020-12-14
| jazyk = sv-SE
}}</ref>
{| class="wikitable"
== Historie ==
|+Seznam majáků v Litvě
První maják byl uveden v činnost Dány v roce 1651 z nařízení krále [[Frederik II. Dánský|Fridricha II.]] Jednalo se o železný koš, ve kterém hořel oheň a byl vahadlem vytažen do výše asi 12 m. V roce 1563 byla postavena cihlová věž s olověnou střechou, skleněnými okny a dvanácti lojovými svíčkami. Od roku 1577 do 1597 byl strážcem majáku astronom [[Tycho Brahe]]. V té době v roce 1585 postavil architekt Antonius van Opbergen další maják. V roce 1624 bylo jako palivo se začalo používat černé uhlí v otevřeném ohništi. V roce 1749 byl starý maják zbořen a postaven nový z šedého kamene a v roce 1792 byl modernizován podle projektu Anderse Polheimera. V roce 1817 byla na maják instalována lucerna a uhelný plamen v ní uzavřen. V roce 1843 skončila éra uhlí a do lucerny bylo instalováno dvanáct olejových lamp s parabolickými mosaznými zrcadly, průměr zrcadla byl 48 cm. V roce 1882 byly nahrazeny petrolejovými lampami.<ref>{{Citace elektronického periodika
!Název
| titul = Leuchtturm Kullen
!Obrázek
| periodikum = www.schwedische-leuchtfeuer.de
!Místo
| url = http://www.schwedische-leuchtfeuer.de/suedkueste/kullen.html
!souřadnice
| datum přístupu = 2020-12-14
!Výška majáku
}}</ref> V roce 1899 byla zahájena výstavba v pořadí šestého majáku s využitím nemodernějších technologií v té době. Stavbu navrhl architekt Magnus Dahlander z žuly a cihel. Původní petrolejové osvětlení bylo později nahrazeno plynovým se [[Svítivost|svítivosti]] 500 000 [[Kandela|cd]]. V roce 1907 byl maják elektrifikován. V roce 1979 byl maják automatizován a je dálkově řízen a monitorován správou švédského námořnictva z Norrköpingu. Poslední strážce majáku odešel v roce 1996.
[m]
!Výška
světla [[Nadmořská výška|m n. m.]]
! colspan="2" |Charakteristika
!Dosah
[[Námořní míle|nm]] ([[Kilometr|km]])
!Rok stavba/přestavba
!
|-
|'''Nida'''
''Nidos švyturys''
|[[Soubor:Nida svyturys.jpg|173x173pixelů]]
|Nida, Baltské moře
|{{Souřadnice|55.30516|20.9955|typ=landmark}}
|29
|77
|Fl(2)W.5.8s
|
|22 (40,7 )
|1874/1953
|C3318
|-
|'''Ventés Rago'''
''Ventės rago švyturys''
|[[Soubor:Ventes svyturys.jpg|bezrámu|130x130pixelů]]
|Mys Vente,
Kurský záliv
|{{Souřadnice|55.34094|21.18988|typ=landmark}}
|11
|13
|F fix W
|
|1,9 (3,5)
|1837/1852–1860
|
|-
|'''Uostadvaris'''''Uostadvario švyturys''
|[[Soubor:UostadvarioŠvyturysAtmata.JPG|bezrámu|130x130pixelů]]
|Uostadvaris,
delta řeky Němen
== Popis ==
|{{Souřadnice|55.34422|21.29143|typ=landmark}}
Maják je vysoký 18,5 m, z toho věž je vysoká 15 m. Válcová věž je postavená z kamene a cihel a je ukončená ochozem a [[Lucerna (svítidlo)|lucernou]] s galerií. Svou výškou 78,5 m n. m. je nejvýše položeným švédským majákem. V lucerně jsou umístěny tři Fresnelovy čočky 1. řádu, které byly vyrobeny francouzskou firmou Barbier & Bernard v Paříži. Průměr čoček je 2,85 m, váha šest tun a do září 2016 se otáčely na rtuťovém loži, které tvořilo padesát litrů rtuti (o hmotnosti 677 kg). Rtuť byla nahrazena dvěma ložisky (2016). Tři čočky se otáčejí rychlostí čtyřikrát za minutu a vydávají tak dvanáct záblesků za minutu. Dvě žárovky o výkonu 1000 [[Watt|W]], 120V měly svítivost 3 800 000 cd. Pro případný výpadek elektrického proudu je u majáku strojovna se dvěma dieselovými generátory, která byla postavena v roce 1937. Jednotka se automaticky spustila do 40 sekund. Motory se pravidelně testovaly každý týden. V roce 2015 byly agregáty vyřazeny z provozu, místo nich jsou záložní nikl-kadmiové baterie pro nouzové napájení systému [[DGPS]].
|12
|13
== Data ==
|
Maják je vybaven [[Fresnelova čočka|Fresnelovou čočkou]] 3. řádu. Zdroj světla je ve výšce 78,5 m n. m.. [[Charakteristika světla]] je Fl W 5 s, dosvit je 27,5 [[Námořní míle|nm]], tj. vysílá bílý záblesk v intervalu pěti sekund.<ref>{{Citace elektronického periodika
|
| příjmení =
|
| jméno =
|
| titul = Kullen
|Lit-007
| periodikum =
|-
| vydavatel =
|'''Pervalka'''''Pervalkos švyturys''
| url = http://www.fyr.org/pdffiler/714600.pdf
|[[Soubor:Pervalka2009060906.jpg|bezrámu|130x130pixelů]]
| datum vydání =
|
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140714125109/http://www.fyr.org/pdffiler/714600.pdf
|
| datum přístupu = 2020-12-19
|
}}</ref>
|
|
Označení<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
|
| příjmení =
|
| jméno =
|
| titul = Lighthouses of Sweden: Scania (Helsingborg-Malmö Area)
|
| periodikum = www.ibiblio.org
|-
| vydavatel =
|'''Juodkrantė'''''Juodkrantės švyturys''
| url = https://www.ibiblio.org/lighthouse/swe3a.htm
|[[Soubor:Juodkrantessvyturys1.jpg|bezrámu|173x173pixelů]]
| datum vydání =
|
| url archivu =
|
| datum přístupu = 2020-12-14
|
}}</ref>:
|
|
* švédské označení: SV-7146
|
* ARLHS: SWE-037
|
* Admirality: C2260
|
* NGA: 5084
|
|-
== Okolí ==
|'''Klaipėda'''''Klaipėdos švyturys''
Vedle majáku je vysílač [[Diferenciální GPS|DGPS]], moderní stožár pro tři kuželové antény DGPS byl postaven místo starého v roce 2019.
|[[Soubor:Klaipėdos švyturys.jpg|bezrámu|130x130pixelů]]
|
Od roku 1884 byl u majáku umístěno dělo, které bylo nahrazeno zvukovou sirénou v letech 1914–1915. Od roku 1937 [[nautofon]], který v případě špatné viditelnosti vysílal zvukový signál v intervalu dvakrát každých třicet vteřin. V roce 1996 byl vyřazen z provozu.
|
|
U majáku je postaven dům ze žlutých cihel se čtyřmi pokoji, který si mohou pronajmout členové Svenska Fyrsällskapet. Každý rok sem přijde více než 300 000 návštěvníků.
|
|
Památková zóna s objekty kolem majáku.<ref>{{Citace elektronického periodika
|
| titul = Bebyggelseregistret (BeBR) - Riksantikvarieämbetet
|
| periodikum = www.bebyggelseregistret.raa.se
|
| url = http://www.bebyggelseregistret.raa.se/bbr2/anlaggning/visaHistorik.raa?anlaggningId=21320000029547&page=historik&visaHistorik=true
|
| datum přístupu = 2020-12-14
|-
}}</ref>
|'''Šventoji'''''Šventosios švytury''
|[[Soubor:Sventoji svyturys.jpg|bezrámu|173x173pixelů]]
=== Přírodní rezervace ===
|
Příroda kolem majáku je neplodná a dominuje jí skalní podloží, většinou ruly, a nízké křoviny. Pod majákem je Silvergrottan, 15 m dlouhá štola, která tvoří pozůstatek po neúspěšném pokusu najít stříbro na Kullabergu v roce 1561.<ref>{{Citace elektronického periodika
|
| příjmení =
|
| jméno =
|
| titul = Silvergrottan
|
| periodikum =
|
| vydavatel =
|
| url = http://k.inventit.dk/show/swedish/ekoskolan/uteklassrum/silvergrottan.aspx
|
| datum vydání =
|
| url archivu = http://k.inventit.dk/show/swedish/ekoskolan/uteklassrum/silvergrottan.aspx
|-
| datum přístupu = 2020-12-19
|'''Weißer Leuchtturm'''
}}</ref> V blízkosti majáku je také jeskyně Lahibia (''Lahibiagrottan)'' se zbytky raného osídlení. Na vrcholu kopce je známá ptačí rezervace. V neposlední řadě je známá migrací mořských ptáků na jaře a na podzim. Po bouři se mohou objevit mořští ptáci, jako jsou [[bouřňáci]], [[Terejovití|terejové]] a [[Chaluhovití|chaluhy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
|[[Soubor:10 Mark - Handelskammer des Memelgebiets (1922) 04.jpg|bezrámu|130x130pixelů]]
| příjmení =
|
| jméno =
|
| titul = Kullens fyr
|
| periodikum =
|
| vydavatel =
|
| url = http://www.kof.nu/lokaler/objekt/kullens_fyr.htm
|
| datum vydání =
|
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140714204611/http://www.kof.nu/lokaler/objekt/kullens_fyr.html
|
| datum přístupu = 2020-12-19
|
}}</ref>
|-
|'''SMP-Terminal Būtingė'''''Šventoji gavan''
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|de|Liste von Leuchttürmen in Litauen|210780972|pl|Lista latarni morskich na Litwie|58704355|lt|Lietuvos švyturiai|5999608}}
{{Překlad|sv|Kullens fyr|48211829|en|Kullen Lighthouse|941732303}}
<references />
| 