Karpaty: Porovnání verzí

{{Možná hledáte|pohoří Karpaty na [[Měsíc]]i, viz [[Montes Carpatus]]}}

{{Infobox - reliéf

 

== Půdy ==

Půdy Karpat se mezi sebou liší v&nbsp;závislosti na geologickém složení [[půdotvorný substrát|půdotvorného substrátu]] a na klimatických poměrech, potažmo tedy nadmořské výšce. Karpatské půdy vznikají v&nbsp;horských podmínkách s&nbsp;mrazovým [[zvětrávání]]m a s&nbsp;intenzivními a rychlými [[Svahový pohyb|svahovými]] a [[fluviální procesy|fluviálními]] procesy. Typický pro půdy Karpat je tak mělký [[půdní profil]] a velký podíl [[Klast|klastů]], různorodost stanovišť vede k&nbsp;mozaikovitému půdnímu pokryvu. V&nbsp;alpinském pásmu nad horní hranicí lesa převládají [[leptosol]]y, jako jsou [[litozem]]ě, [[ranker]]y, na vápencích [[Rendzina|rendziny]]. Typické jsou také [[organosol]]y v&nbsp;místech akumulace nerozloženého organického materiálu. Při hranici lesa v&nbsp;subalpinském pásmu převládají [[podzol]]y. Pod hranicí lesa převládají ve flyšovém pásmu hor ve Vnějších Karpatech nenasycené [[Kambisol]]y. Kambické rankery nebo nasycené kambisoly zde pokrývají jen malé plochy na flyši v&nbsp;karbonátovém vývoji. Ve Vnitřních Karpatech, stejně jako v Karpatech Jižních, mají půdy značně rozrůzněný geologický podklad. Na nekarbonátových horninách zde převládají kyselé půdy (zejména podzoly, na strmých svazích podzolové rankery), ve vápencových pohořích jsou vyvinuty [[Rendzina|rendziny]], ve vulkanických krom nasycených kambisolů též humózní sopečné [[Andosol|andosoly]].<ref name="Král" /><ref name="UNEP">{{Citace monografie

| autor1 = UNEP