Verze z 11. 6. 2021, 11:12 editovat Premek1946 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 820 editací doplnění života, díla, odkazů značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 6. 2021, 16:50 editovat zrušit editaci Premek1946 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 820 editací doplnění rodina, odkazy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 39: \| datum přístupu = 2021-06-11 }}</ref> – [[19. únor]]a [[1926]] [[Vídeň]])<ref name="parl">{{Citace elektronické monografie \| titul = Parlamentarier ~~1848 – 1918~~1848–1918 \| url = https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Zahradnik.shtml \| vydavatel = Republik Österreich Parlament \| datum_přístupu = 2020-06-16▼ \| odkaz na vydavatele = Parlament Rakouska▼ \| kapitola = Zahradník, Isidor (Bohdan) Dr. phil.▼ ▲ \| datum_přístupu = 2020-06-16 \| ~~jazyk~~typ kapitoly = deheslo \| jazyk = de ▲ \| kapitola = Zahradník, Isidor (Bohdan) Dr. phil. ▲ \| odkaz na vydavatele = Parlament Rakouska ~~\| typ kapitoly = heslo~~ }}</ref> byl [[Česko\|český]] [[Katolictví\|katolický]] kněz (později přijal pravoslaví), politik, diplomat, spisovatel a knihovník. == Život == Isidor se narodil v rodině Karla Zahradníka (1822–1890), který byl [[Zámek (stavba)\|zámeckým]] [[Zahradník\|zahradníkem]] v Hostačově a Marie Zahradníkové-Krupské (1829–1885). Měl dva sourozence: Mariu Zahradníkovou (1856) a [[Bohumil Zahradník-Brodský\|Bohumila Zahradníka-Borského]] (1862–1926). Roku 1920 se oženil s Helenou Krämerovou,<ref name="parl" /> se kterou měl dceru Helenu Šenfeldovou (1923–1997).<ref>{{Citace elektronického periodika \| periodikum = www.myheritage.cz \| url = https://www.myheritage.cz/research/collection-1/myheritage-rodokmeny?itemId=203484281-1-18&action=showRecord \| datum přístupu = 2021-06-11 }}</ref> PoObecnou ~~absolvování~~školu ~~gymnázia~~(1871–1875) navštěvoval v Hostačově, poté gymnázium (1875–1883) v [[Havlíčkův Brod\|Havlíčkově Brodě]],. ~~pokračoval v~~V letech ~~1881–1888~~1884–1888 ~~ve studiu~~studoval na pražské [[Bohoslovecká fakulta\|Bohoslovecké fakultě]]. ~~Následovala~~Svá studia dokončil na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Karlova\|Univerzity Karlovy]] (historie a latina)~~, která ukončil~~ roku 1897.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900) \| periodikum = is.cuni.cz Řádek 60 ⟶ 64: V roce 1883 vstoupil do [[Premonstrátský řád\|premonstrátského řádu]] na [[Strahovský klášter\|Strahově]], kde přijal [[řeholní]] jméno Isidor, [[Vysvěcení\|vysvěcen]] byl v roce 1888. V říjnu roku 1888 se stal [[Kaplan\|kaplanem]] v [[Rochlice\|Rochlicích]], v letech [[1890]]–[[1899]] byl [[Kněz\|knězem]] v [[Jihlava\|Jihlavě]]. Následovalo místo [[Knihovník\|knihovníka]] ve [[Strahovská knihovna\|Strahovské knihovně]], kde působil do 1. 2. 1906. V březnu 1906 byl jmenován hospodářským [[Inspektor\|inspektorem]] na strahovském statku v [[Hradištko (okres Praha-západ)\|Hradišťku]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Zahradník, Bohdan, ~~1864-1926~~1864–1926 \| periodikum = aleph.nkp.cz \| url = http://aleph.nkp.cz/publ/sck/00000/01/000000133.htm Řádek 70 ⟶ 74: Za [[První světová válka\|1. světové války]] se účastnil [[První československý odboj\|domácího odboje]]. Roku 1918 se stal členem [[Národní výbor československý\|Národního výboru Československého]]. Byl jedním z organizátorů [[Vznik Československa\|převratu 28. 10. 1918]] v [[Praha\|Praze]] <ref>[[Vratislav Preclík\|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN\|978-80-87173-47-3}}, str.~~125 - 127~~125–127, 131, ~~140 - 148~~140–148 </ref>. Stalo se tak kolem 11. hodiny dopoledne na [[Václavské náměstí\|Václavském náměstí]] u [[Pomník svatého Václava\|sochy sv. Václava]], kdy Zahradník vystoupil spontánně z davu a pronesl větu, která je považována za vyhlášení československého státu: „''Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy''.“ Jásající dav ho následně doprovázel až na [[Praha hlavní nádraží\|nádraží císaře Františka Josefa]] (nyní [[Praha hlavní nádraží~~\|Hlavní~~]], v době příjezdu [[Tomáš Garrigue Masaryk\|T. G. Masaryka]] do Prahy 21. prosince 1918, který Dr. Zahradník jako ministr železnic organizoval, již [[Wilsonovo nádraží\|Wilsonovo]]). Odtud byla zpráva o ustavení [[Československo\|Československa]] vyslána [[Telegrafie\|telegrafem]] do světa. Zhruba o hodinu později opakoval tento Zahradníkův akt u sochy sv. Václava i pražský [[Národní výbor československý\|Národní výbor]] již v podání [[Muži 28. října\|mužů 28. října]].<ref>~~http://www.euroskop.cz/gallery/38/11629-brikcius08sloup1.pdf</ref>~~{{Citace monografie \| příjmení = Brikciusová \| jméno = Zuzana \| příjmení2 = Brikcius \| jméno2 = Eugen \| titul = Vznik Československa a cesta do Evropy slovem i obrazem \| url = http://www.euroskop.cz/gallery/38/11629-brikcius08sloup1.pdf \| rok vydání = 2008 }}</ref> V letech 1918–1919 byl členem [[Revoluční národní shromáždění\|Revolučního národního shromáždění]] za agrární stranu.<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 79 ⟶ 91: \| datum přístupu = 2013-05-23 }}</ref> Ve [[Vláda Karla Kramáře\|vládě Karla Kramáře]] ([[14. listopad]]u [[1918]] – [[8. červenec\|8. července]] [[1919]]) zastával funkci [[Seznam ministrů železnic Československa\|ministra železnic]], stal se tak prvním ministrem v této funkci od [[Vznik Československa\|vzniku Československa]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Vláda Karla Kramáře (14. 11.~~1918~~ ~~– 08~~1918–08. 07. 1919)▼ ~~\| vydavatel = vlada.cz~~ ▲\| titul = Vláda Karla Kramáře (14.11.1918 – 08.07.1919) \| url = http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1918-1938-csr/karel-kramar/prehled-ministru-24667/ \| ~~jazyk~~vydavatel = ~~česky~~vlada.cz \| datum přístupu = 2013-05-23 \| jazyk = česky }}</ref> V období [[1920]]–[[1921]] působil jako československý [[Chargé d’affaires\|zplnomocněný ministr]] u mezinárodní [[Válečné reparace\|reparační]] [[komise]] ve Vídni.<ref name="parl"/> Od roku [[1924]] působil ve funkci ředitele [[Hypoteční bank\|Hypoteční banky]] v Praze. Řádek 92 ⟶ 104: === Teologické práce === * ''Blahoslavený [[Svatý Heřman Josef\|Heřman Josef]], [[řeholní kanovník]] premonstrátský'': Život a důkazy [[Svatost\|svatosti]] jeho – [[Brno]]: [[Královská kanonie premonstrátů na Strahově\|Královská kanonie Strahov]], 1891 * ''Nezdárné děti'': Postní [[kázání]], čím [[Křesťan\|křesťané]] mučí Syna člověka – a s povolením [[Představenstvo\|představenstva]] řádu vydal. [[Telč]]: Emil Šolc, 1893 * ''Zdárné děti'': řeči postní – Praha: [[Gustav Francl]], 1895 * ''Matka boží a lid český'': Májové promluvy – [[Jihlava]]: A. Jarosch, 1896 * ''[[Křížová cesta\|Cestou křížovou]]'': řeči postní – [[Olomouc]]: [[Romuald Promberger\|R. Promberger]], 1901 === Jiné === * ''[[Prvotisk\|Prvotisky]] knihovny Strahovské'' – sestavil. Praha: vlastním nákladem, 1898–1902 * ''Přátelé a nepřátelé [[Dělnictvo\|dělnictva]]'': řeč – Brno: s. n., 1899 * ''[[Jan Willenberg\|Jana Willenberga]] Pohledy na města, hrady a památné stavby [[České království\|království Českého]] z počátku 17. století'' – dle původních dosud neznámých kreseb, jež ve Strahovské knihovně nalezeny byly. Praha: [[Antonín Podlaha\|A. Podlaha]] a I. Zahradník, 1901 * ''Iter Austriacum'': Klášterní knihovny [[arcivévodství]] [[Dolní Rakousy\|D.]] a [[Horní Rakousy\|H]]. Rakouských a soupis jejich [[Bohemikum\|bohemik]] – Praha: v. n., 1902 * ''Über neuere [[Bibliografie\|Bibliographie]] der [[Inkunábule\|Inkunabeln]], besonders der böhmischen'' – Prag: der ~~königl.~~Königreich ~~böhm.~~Böhmen Gesellschaft der Wissenschaften, 1902 * ''Knihovna strahovská v době našeho probuzení'': při slavnostním valném shromáždění [[Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění\|České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění]] dne 3. prosince 1904 – přednesl. Praha: v. n., 1904 * ''Slovník latinsko-německo-český pro [[Ladislav Pohrobek\|Ladislava Pohrobka]], krále českého:'' dle rukopisu palatinského č. 1787 [[Vatikánská apoštolská knihovna\|knihovny Vatikánské]] – vydává. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904 * ''Řeč poslance Dr. Isidora Zahradníka, nynějšího ministra československých železnic, pronesena na Veřejné schůzi v Lounech v předvečer proklamace samostatnosti československého státu, dne 27. října 1918'' – [[Louny]]: Spol. řemeslníků čs. státních drah, 1918 * ''Ministr železnic Dr. I. Zahradník na táboru lidu v Sedlčanech dne 12. ledna 1919'' – [[Sedlčany]]: Okresní agrární organizace, 1919 == Odkazy == Řádek 116 ⟶ 128: === Literatura === * ''Dr. Bohdan Zahradník'' – [[Václav Flajšhans\|V. Flajšhans]]. 1926–1930 * ''Pamětní kniha [[Vláda Karla Kramáře\|první vlády]] a [[Revoluční národní shromáždění\|národního shromáždění]] v republice československé'': spolupracovník [[Josef Bro\|Josef Brož]] redaktor [[V. J. Procházka]] – Praha: V. J. Procházka, 1929 * ''Bratři Bohumil a Isidor Zahradníkovi'': dva kněžské osudy na přelomu 19. a 20. století – [[Pavel Marek]], Olomouc: [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého\|Filozofická fakulta]] [[Univerzita Palackého v Olomouci\|Univerzity Palackého]], 2017 === Externí odkazy === Řádek 148 ⟶ 160: [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Čestní občané města Louny]] [[Kategorie:Čeští teologové]] [[Kategorie:Čeští spisovatelé]]

Isidor Zahradník: Porovnání verzí